Diskuse zde doteď kvůli technické chybě nebyla, tak jsem napsala komentář k do minulého článku. Kopíruji tedy: Díky za konzultaci pro Marušku. Neměla by to přehánět, ale skutečně člověk má žít ne jako závislák, ale zároveň si užívat...a tu míru si určuje každý sám. Když má někdo motivaci zhubnout kvůli sobě (zdraví, chce, cítí to jako vnitřní potřebu duše i těla apod.) má smysl se o tom bavit. Kvůli drobné nadváze to není nejlepší motiv. Navíc pokud je to rodové a ještě po přechodu, tak to nemá moc smysl drasticky řešit. Mám jednu kamarádku, které říkám "buchtička." Miluje pohoštění, dobrou náladu u dobrého společného jídla. I jídlo samotné. Je to laskavá buchtička, které teče láska právě i přes jídlo a naštěstí nejen přes jídlo, takže je to v harmonii. Přišla ke mě dvakrát zhubnout. Mělo to smysl, protože měla neuřádněný režim v řadě ohledů. Ale nechat jí určité potěšení z jídla bylo základem. I za cenu, že bude jen váhu držet (ne aby jí raketově letěla nahoru) a bude vždy baculka.

Aleno, reaguji tedy ještě jednou i zde a děkuji za velmi rozumná slova. Maruška má možná s Vaší kamarádkou leccos společného, ráda si užívá život i dobré jídlo, ale vše jaksi s rozumem a hlavně s humorem