Take jsem si vsiml. A nejen v kramech, ale i na uradech. V Praze jsou usmevavi urednici ci prodavaci spis vyjimkou. Venku zase spis pravidlem.

To víš, Praha není venkov, ale i tady najdeš laskavé ženy za pultem - tedy spíš v malých krámcích, kterých už pomalu (kvůli cenám) ubývá.

Celkem pravidelně si kupuju snídaní v jednom minikrámku na Černém Mostě. Paní prodavačka už předem ví, co asi budu chtít a když jsem se vrátil z dovolené, tak se mě ptala, kde jsem tak dlouho byl. Člověka to každopádně potěší.

Bydlím v centru Brna a mám tady přes ulici Albert s nejhorší pověstí....Sama jsem se na ní podílela. Měli jsme tu u pultu "pomalou pani", která třikrát přerovnala salámy než se zeptala co chcete, potom se zeptala a začala krájet šunku aby vám vzápětí vyčetla že "děláte frontu", protože nestojíte nalepený na svého předchůdce....

Jiný prodavač zase zhusta řešil svou nespokojenost s vedením přes celou prodejnu při vykládání zboží a zajímavé bylo, že to zboží nikdy nebylo na místě. Třeba v sobotu v 11 nebyla k mání smetana...

Až jsem se divila tomu hladovému kapitalistickému řetězci, že tyhle výlupky nevyhází. Přesto tam jsou lidé, které zdravím nejen v obchodě, ale i na ulici. A v poslední době se ti výlupci přestali vyskytovat a přibylo těch, co se zdravíme...

Nesrovnatelné je to ovšem s Qantem ve Svratce, kde si ve frontě na uzeniny porozprávíte se sousedy i prodavačkou jako u táboráku a před pokladnou Vás už ani nepobouří spěchající měšťák, který nechápe místní mentalitu a prostě vklouzne do mezery...

Vám

Díky za komentář, Hani, máme to podobně