by mě zajímalo, jestli vůbec budu někdy dědečkem

Jaromáre, já se dočkal teprve před půl rokem, snad časem dojde i na Tebe

Musím popsat svůj příběh. Jsem taky babička, ale do 80 mi zbývá ještě hodně. Vozim vnuka každou středu do vedlejšího města na kurz. Pak mám volnou hodinu, a tak couram sem tam. Tuhle středu jde proti mně kluk, 18-20, s větším psem. Pes se zastavil a ten h....l ho nakopl do boku. V tom okamžiku jsem dostala vztek a vypalila jsem na něj - co ho kopes? Ještě ho jednou kopnes, volám policii. Zůstal jak opareny, neco zablekotal a odcházel. Dívala jsem se za ním hodně dlouho, on se taky pořád otacel. V tu chvíli jsem na sebe byla hrdá, že jsem se nebala zastat se pejska, nicméně, kdyby mě týpek chytil pod krkem.......a to nejsem žádný mrňous. V tu chvíli je to buď anebo. Buď riskuji, že dostanu na budku, nebo si budu po zbytek dne vyčítat, že jsem byla zticha. A jasná karma.

Mate muj obdiv, Mileno

tak o tohle jsem už naštěstí přišla, dojíždět příměstským busem

Uz jsem si za tech 14 let nejak zvyknul

Honzo, ještě že do práce nejezdíš autem, o mnohé bychom přišli

Horste, delam v centru, tam bych rozumne nezaparkoval

Diky

Hlavní je umět se ozvat, když je něco špatně. Naštěstí máme ještě takové babičky.

Babička se s tím nemazala.

Měla recht

Správná babička!

No přiznávám, já také nosím batoh (kvůli páteři), ale snažím se nebýt svému okolí nebezpečná.

Pavlí, nejde přece o to, co člověk nosí, ale jestli je ohleduplný vůči ostatním

Zlatá babička, úplně ji slyším

Potěšila me, holka jedna.