Filisek je kopie kocourka moji mamky, jen ten její je svalove silnější.

Jane, taky máme jednoho ztraceného doma. Je to miláček.

Ti nalezení bývají milí, jsou vděční

Jene, to, že těmito články děláš obrovsky záslužnou věc, to víš jistě sám a potvrzují Ti to i další čtenáři. Ale Ty to navíc píšeš hodně dobře, lidsky i kočičkovsky. Jsi prostě člověk velkého srdce a já přeji všem chlupáčkům, kterým tímto způsobem pomáháš najít domov, aby se na každého dostala milující náruč.

Zdeni, díky za ta slova, však já sám jsem taky tak trochu kocour

Tomu říkám opravdu záslužný blog. Karma.

Tak snad jim to trochu pomuze, diky.

Jsou to často smutné osudy. Člověk se stím umí poprat, ale čtyřnozí musí doufat. Honzo

I člověk musí občas doufat, Horste.

takový příběhy se mi těžko čtou.

Jaromíre, zvlášť některé pasáže se i těžkou píšou, ale je to potřeba. Díky.

Preji Filiskovi, aby si nasel co nejdrive novy domov.

Diky, Ivano

Pane Pražáku, já Vás tak nerada čtu..protoze bych si vzala vsechny.Letos nám někdo pověsil na plot pytel s koťaty. Je jich asi milion. A hází nám přes plot další, včera přišlo malinké, ještě poloslepe kotě. Přišla i kočka s těžkým úrazem, je slepá na jedno oko. Manžel se vzteká, civavka je miluje. Obdivuji Vás.

Karlo, ja obdivuji Vas, ze se o ne postarate, dekuji.

Jo, člověk by si je nejradši vzal domů a nechal všechny...

Jo, zase jsem mel nekolk adeptu...

Jak ráda bych tam jela. Nemůžu máme teď trápení s naším pejskem. Vypadá to, že nám odchází. Nemůže skoro na nohy, padá venku při venčení.

Šári, to je mi moc líto. Držím palce.