Hezké povídání, jen bohužel dnes nejsou lidé lepší a z mnohých je mi nevolno, mám-li být slušná. Prostě lidi byli dobří a lumpové, tak bylo, je a bude.

Ano, tak to je. Někteří našli extra zálibu v požírání svých bližních, i když si je dnes už neopékají na rožni.

Takových příběhů asi bude...

Víc než bychom si přáli...

Hodně zajímavé vyprávění, Honzo. Pár takových (trochu podobných) příběhů jsem znal. Někdo měl svědomí a trápil se, někteří se utrápili až k smrti (jako ten řezník). Mnozí to hojně zalévali chlastem. A někteří se obrnili, přežili všechno. Dokonce pár z nich dodnes nestydatě šíří nenávist. Jakoby se chtěli za své skutky mstít na jiných. Tajemná jsou zákoutí lidské duše.

A pak jsou tací, kterým snad ani nedojde, že udělali něco špatného. Marku, díky za čtení.

U nas to nebyli reznici, ale holici. Jedne z nich to dotahl az na vysokou srzi v StB. Stejne tak i jeho syn, a vnuk je majitelem jedne nemale bezpecnostni agentury.

Takoví lidé se dokážou nějak prosadit za každé doby.

s tím svědomím máš pravdu Honzo-ono se říká nejlepší způsob jak si udržet čisté svědomí je ten, že ho nepoužíváme-ale řezník byl i za komoušů král-karma a dík za pěkně vykreslený příběh

Dík za nákuk, Libu, hezký večer.

No sice Kostelecký uzeniny nemusím a taky se ani trochu neobávám návratu totality...no vždyť máme přece senát

Kostelecký taky zrovna dvakrát nemusím...