Mezi tzv. Jehovisty a křesťany zase tak velký rozdíl není: Obě církve říkají: blíží se tvůj konec, zachraň se s námi. Hoď nám něco do kasičky.

Kasička je ještě to menší zlo a dá se snáze prokouknout. S tím zákazem transfuze už ale jde o život.

"Já je vyhazuju, ale švagr je chytá. Na chov..." Zazvonili u kamaráda, který mluví česky asi jako ten italský televizní kuchař, páč se narodil moravské mamce a italskýmu tátovi v, jak on říká, Novém Mestě pod Vesuvom. Ten je chvíli poslouchal, pak je oblažil zářivým evangelizačním úsměvem a pravil: Můj Bůh je Batman. A bylo vymalováno.

U mne jednou zazvonila rozkošná dívenka s náručí knih a prý jestli si nechci přečíst něco o Krišnovi, karmě a podobně. Bujaře jsem jí poděkoval, vzal si několik svazků a zavřel dveře. Za nimi doslova burácel tichý úžas a pak slečna nesměle zazvonila znovu a s provinilým úsměvem pravila, že ty knížky nerozdává, ale prodává.

Šmarjá, doufám, že jste jí ty knížky vrátil

Jehovista nejsem, ale způsoby, kterými se tu všichni včetně autora holedbáte, mi přijdou nevhodné. Hodnotit jejich jednání jako bezohledné nebo se na ně dívat podobně jako na psychopaty, kteří mají potěšení z toho vystavovat své děti smrtelnému nebezpečí, je totální nedostatek empatie.

Pokud mě osobně navštíví, rád si s nima pohovořím a párkrát už se mi je povedlo dovést k zamyšlení - hodně v tomto pomáhá knížka "Krize svědomí". Celkem mě těší, že mě navštěvují, protože to může (samozřejmě nemusí - ale kdo vidí do srdce druhého) být projev jejich zájmu o mě. Představte si, že by pro vás Armagedon bylo něco tak zřejmého, jako příjezd autobusu - pokrčili byste rameny a nechali ostatní jejich osudu, nebo byste se šli ztrapňovat dveře od dveří s nadějí, že vaše oběť možná někomu pomůže? Z mého pohledu je hloupá víra, ale kdybyste byli pevně přesvědčení, že přijetím transfuze může Vaše dítě získat pár let života na zemi a ztratit život věčnej - byli byste ochotní podrobit ho tomuto prostředku léčby?

"Projev zájmu o mne" (tu hrubku jsem nedokázal zkopírovat). Vy jste skutečně tak naivní, že se domníváte, že jim jde o vás? Jim jde jen o další skalp, který získají do svých řad, o nic jiného.

Jeden můj známý, když viděl postávat dvě jehovistky u panelu s jejich časopisy, k nim přišel a slušně se jich zeptal, zda už mají vypráno. Byly z toho zmatené jak lesní včely.

Měl pravdu, taky by mě zajímalo, jak to u nich doma asi vypadá

Dobrý! A co když mi přijdou dva chlapi a za hřích nestojí ani jeden? Naštěstí asi pochopili, že jsem fakt marná.

Za mámou lezly Jehovistky dlouho. Až je jednou táta vyhodil. Pak tu svoji hodnotnou literaturu začaly házet do schránky. Jedné z nich prý ve špitále poděkovali, že na si ní mohli vyzkoušet "umělou krev".

Umělou krev? Tak to jsem asi zaspal dobu, Klári

Když přišli ke mě tak jsem jim sdělil, že toho pána neznám a tudíž nemá cenu se o něm bavit. A byl klid.

To bylo dobre suche:)

pobavilo Honzo dík- a zatím máš v diskuzi samé milé komentáře-to já tady jednou taky napsala o Jehovistech a to bylo v diskuzi čóro móro

Pockej, Libu, jestli se tu nektery z nich objevi, tak bude mozna jeste zabava:)

Trojice téměř stejná, jen místo dívky brýlatý synek. Začal on ,,dobrý den, myslíte si že láska jednoho dne zvítězí na celém světě?" Já ,,to v žádném případě (smích)". Starší ani nic neřekli a byli pryč.

No, jak by taky mohla...

Mám taky dobrou storku s Jehovisty. Když jsem rekonstruoval dům, musel jsem udělat příjezdovou cestu ke garáži, což obnášelo vykopat poměrně značné množství hlíny, poté nasypat škváru a naklást kameny (nemám rád dlaždice, tak šlo o přírodní kámen, mnohdy těžký). Byl krásný den a mí přátelé pomocníci po skončení dřiny usedli spolu se mnou k malému stolku, dali jsme si báječný oběd a narazili bečku piva.

V tu chvíli - k nám udřeným až běda - vešli na dvorek dva pánové, naprosto jasní. Přišli ke mně a začali zvyklé otázky.

Řekl jsem jim, že to znám a jestliže mi zajistí v bitvě o Armageddon flek u polní kuchyně, že jdu s nimi do toho. Pán byl evidentně znechucen a řekl, že jsem patrně vtipálek.

Což jsem mu potvrdil a sdělil mu, že za dveřmi garáže je irský vlkodav, který opravdu, ale opravdu nemá rád cizí lidi na svém dvorku. A že počítám do deseti....devět,... osm...sedm... při šestce se dali na poměrně kvapný ústup.

Od té doby - cca 20let .u mne nebyli. Asi si to řekli.

Tak to me pobavilo, Marku:)

Honzijku na Jehovisti plati jedine, podivat se nahoru a rict PAN BUH TE VIDI A NEBUDE TE MIT RADprej to skvele zabira jinak mamka jednomu privrela nohu mezi dvere, nechtene

S tou nohou ho panbuh rovnou potrestal, Martino:)