V tomhle věku nám příroda krutě zatápěla, ještě že to máme, Honzo, za náma...

Nojo, Horste, byli jsme tehdy proti nasim vrstevnicim cucaci mlicnaci

Milý Jane, to je tedy kruťárna. Jinošský život prostě takový umí být. Jsem smutná za tehdejšího Honzíka, i když vím, že si díky této zkušenosti v sobě budoval odolnost pro namlouvání příští !

Ano, Zdeni, i když jsem byl tehdy zklamaný, teď na všechny ty dávné zkušenosti vzpomíníám s láskou

Ach ty Jitky! Mělo to tak asi být, to pravé štěstí čekalo někde jinde

Přesně tak, Jitko

No jo .Pro mladé trojky šel bych světa kraj

Je fajn, že Tě tohle neodradilo od dalších pokusů s dalšími krásnými děvčaty a navíc - tu nejlepší si ́s vzal! :))

Tys to vystihla nejlíp

Hezké povídání ze života

Díky

...a tím jsi konečně pochopil, že nemá zájem. ;-)

Ano, me vedeni bylo tehdy delsi nez vsechny ty chmelarske draty. Zdravim Te do prirody, Klari, uzivej si a odpocivej:)

to je neštěstí teda, Honzíku...ale zase máš moc pěkný téma na článek, a to se počítá

Uz davno je to nostalgie a krasne vzpominky, Zuzi. Diky, hezky vecer:)

další krásný příběh ze života-dík Honzo za pěkné počtení

Libu, díky za čtení, hezký večer

Honzo, i když to není jako přes kopírák, tak mnoho z nás hochů si v těsně popubertálních letech prošlo něčím podobným. Máš pravdu v tom, že holky, i když byly třeba o rok mladší, byly ve svém celkovém vývoji o pár roků dál, než my hoši a ten rozdíl se pracně doháněl až někdy po dvacítce , a je nutno říct, že u některých jedinců se to vývojové opoždění nedohnalo nikdy

Zase na druhou stranu, Dane, nutno přiznat, že ti věční puberťáci mají jednu výhodu, bezstarostně si užívají života jako za mlada. Akorát vydržet s nimi musí být dost na nervy