Nevím, zda je zdivočelé zvíře vybaveno lidskými emocemi jako je lidský vděk. Snad si zvířata moc antorpomorfizujeme. Faktem je, že řada koček ráda žere u cizích, i když mají své pánečky, kteří jim dávají méně chutné žrádlo. Na chvíli jsou schopné se kvůli lepšímu žrádlu i přestěhovat k někomu dalšímu. Problém je v tom, že původní divoká kočka byla evolučním výběrem naprogramována k tomu, aby přenášela kočičí genom. Tedy k tomu, aby se co nejvíce množila, protože kočky padaly často za oběť dravým ptákům a lovila myši a veškerá drobná zvířata. Proto je nesmysl kočkám nadávat za to, že chytly ptáka a chválit je, když přitáhnou myš. Pak byla zdomestikávána. Nejprve většinou sloužila k chovu myší, čím více myší pochytala, tím byla pánečky více chválena. Když se kočky přemnožily, tak dokud neexistovala kastrace, byly usmrcovány. V ve východních zemích se doteď pěstují na kožešinu a někde i na maso. Ale nyní je v našich městech problém. Kočky jsou chovány na mazlíky, myš ani neuvidí, protože bývají v bytech, a když je majitel, protože by to byla investice, nevykastruje a ony se přemnoží, dostávají se do útulků. Kočka je samozřejmě ráda, že se dostane do lepších podmínek, stejně tak náš první pes projevoval chvíli vděk, že se dostal z horší do lepšího a nebyl tak drzý a přilnul k nám. Vše ale jede podle jejich genetického naprogramování a kočky nejsou lidmi. S dospělou kočkou z útulku je navíc problém, že může zdrhnout, když se dovede do domu, protože hledá původní obydlí. Lepší je pořídit si kotě do domu a dospělou kočku snad spíš do bytu. Ale kočka, co se jednou toulala po venku, a celkem se jí to líbilo, je v bytě často nespokojená.

Ano, to je realita. Jen bych dodal, ze pokud si clovek poridi kocku z utulku a necha ji tak 3 mesice jen doma, pak ma vetsi nadeji, ze mu neutece, az ji zacne poustet na zahradu. Pousteni ven je vsak vzdy rizikem (auta, psi, nakonec i lide). Proto nase kocky poustime jen do uzavreneho venkovniho vybehu.