Opět krásná reportáž, Damiánův příběh potěšil

Mě též, Jitko. Děkuju

Nádherná reportáž

Díky, Olčo

Neuražte se, ale jste blázen - kočičák. Už jsem vám psal, že mám doma tři kocourky velký jako hrom. dva z nich jsou nalezenci, jeden je darovaný. Neumím si představit na tu výstavu jet, Jsem útlocitný a zvířata miluju. V paneláku, kde žiji já, starobní důchodce, dcera a její dvě vnoučata, je už takhle dost těsno, ale štastno. Ale už si neumím představit přijet na takovou výstavu a neodjet s další čtyřnožkou. I takhle je náš byt neustále jako po nájezdu nepřátelské armády a ještě další k tomu, by bylo asi i po mně. O peníze nejde. Jenom letos jsme dali za dvě operace a specielní stravu přes dvacet tisíc. Ale kdyby to bylo o dalších dvacet víc, tak to taky přežijeme. Neumím poslat fotku do blogu, protože bloger nejsem, ale ty mé lumpy vám nějak na fotce pošlu. Asi přes maila. Tak dobrou taťko kočiček a kocourků .

Tak kolik je tady vlastně milovníků koček ?:-))))

Po návštěvě umísťovací výstavy se ještě hodí zajít do kočičí "pražské kavárny", kde nám čičiny dávaly silně najevo, že jsou stvoření královského původu. Tak či tak, tito milí a vznešení čtyřnozí tvorové si zaslouží mít své stálé dvounožce, se kterými se podělí o svou lásku a přízeň.

Diky, Pavli. Pokud vim, tak tyhle kavarenske kocky jsou tez puvodem utulkove:).

Však se zmatky vyjasnily. A ta paní má fakt dobrou kérku, jdu se s tou svojí zahrabat.

Napíšeš sem potom, kolik kočiček se nakonec umístilo?

Měl bych od nich dostat konečné výsledky, tak se pak podělím