Honzo..a Soňa měla pravdu

Jitko, však tu ona má skoro vždy, však i proto jsem si ji kdysi vzal

Lidé jsou různí.

Za blog krásný předvánoční večer přeju.

Díky, Danko, Vám též hezký večer a zítřejší zlatou neděli

Honzo, prostě ze života. A co s etýče dobíjení sebevědomí, myslím si, že to tvá drahá polovička Soňa vyjádřila naprosto přesně. Ale oni by tam nešli, protože kdo má rád prohry. Každopádně Honzo přeji celé rodině krásný zbytek čtvrtého adventního víkendu.

Pavle díky za trefný komentář, krásný adventní víkend též Tobě

Jednou jsem seběhla se svými fenami k našim. Pěšky, z kopce, z Jiřáku až dolů na Bělehradskou. Po dvouhodinové návštěvě plné masíčka a kostí jsme se s holkami zvedly k návratu. Myslela jsem, že se pomaličku, čmuchajíc všude možně, dobereme zpět, opět pěšky. Bohužel se ukázalo, že jsem tu starší vlku silně přecenila. Očividně si do kopce netroufala. Byl pozdní večer, ale nikoli lásky čas, jak se ukázalo. I šla jsem s nimi na zastávku Pod Karlovem. Aspoň ten kopec na Bruselskou, pak to už půjde! Šťastně jsme se dočkaly tramvaje. Sedla jsem si, obě feny zašoupla pod sedadlo. Koukaly jim jen ocasy. Vrtící. V druhém vagónu jsme byly my, dva bezdomovci a parta posilněných mladíků, vládla pohoda. Tramvaj se ale nerozjela. Vřítil se řidič. Řval jak běsný. Rudý. Orosený. Arogantní. Ovšemže jsem pro holky neměla koše, když jsem nepočítala s jízdou. Jednu stanici do kopce bychom daly a vylezly ven. Nene. Vypadly jsme jak cukráři- cukrářky- byl v právu. Meggy jsem nesla do kopce v náručí. Kdyby mě neolizovala a vděčně nemlátila ocasem, byla bych radši. Nicméně jsem ji chápala, sama bych potřebovala vzít aspoň na záda!

Ani jedna z fenek nikdy nikoho nekousla. Ale u toho řidiče bych na to nepřísahala...

Trochu paralela s tím článkem, řidič měl samozřejmě pravdu, ale nemusel být tak arogantní. Přivřené oko na jednu stanici by bylo příjemným bonusem navíc

Já si už před časem všiml v Praze, náhubky se psům jen bincají na obojku

Někdy postačí vodítko. Pokud je pes opravdu veden a subtilní páníček nevlaje s maxipsem na druhém konci

Ačkoliv to mladíci podali špatným způsobem, nicméně měli pravdu a aspoň někdo se ozval.

To nikdo nezpochybňuje.

Nejen kosik...ale pri rozhovoru s tímto mladíkem, který nám popřál hezké vánoce mně napadlo: ... Pro trochu lásky šel bych světa kraj, s hlavou skloněnou s třeba i bosy. ... Nevím, co bylo za člověka, ale v tu chvíli toto z něho čišelo. A proto vlídné slovo bychom neměli nikdy odkladat, už nepůjdeme stejnou cestou. Koneckonců, nejen o vánocích bychom měli být vlidni.☺

Pěkný článek, k zamyšlení...

Vite, problemem je, ze lide to pravidlo jaksi uplne ignoruji. Psu s kosikem, nebo necim podobnym, je mensina. Jiste skoro nikdy se nic nestane. Az jednou...... A pritom spousta tech majitelu drzi kosik v ruce.

Pisu to proto, ze moje dite melo asi 2-3 roky trauma ze psu (i tech kapesnich), protoze mu jako dvouletemu jeden nehlidany vlcak zastekal za zadkem.

Ten náhubek v ruce mají pro případ, že by přišel revizor. Pak ho psovi rychle nasadí.

Pravidla by se měla dodržovat, ne? I když někdy menší ohnutí neuškodí. A zrovna ty náhubečky mezi majiteli pejsků opravdu moc neletí.

Však také jejich dodržování bylo vynuceno pořádně okázalým způsobem