Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak se Maruška styděla před nahým chlapem

Tuhle zahradní restauraci mám rád. Je pár kroků od koupaliště a dá se tam se tam sedět v příjemném stínu pod platany. Ten žhavý den jsme se tam s Maruškou zastavili, abychom se cestou domů schladili jedním příjemně oroseným.

Maruška si mi jen tak mezi řečí stěžovala na svého Frantu, že se mu zas rozpadají několikery trenky a ona s tím má problém: „Těžko je na něj sháním, Honzo. Ty s delšíma nohavičkama nechce nosit a z těch s kratšíma mi pro změnu dole vypadává. Chápej, že to vypadá dost blbě, když chodí jenom v nich a někdo ho takhle vidí.“

O Frantových podtrenýrkových rozměrech něco vím. Párkrát jsme s nimi byli ve čtyřech na plavčáku a v pánských sprchách si člověk prostě nemůže nevšimnout. Pohlédl jsem tedy na svou barokní kamarádku se širokými boky a velkými ňadry, ledabyle uschovanými pod lehoučkými letními šaty, a dovolil si poněkud dvojsmyslnou poznámku: „Nojo, holka, máš holt kliku, k pořádný ženský přece patří pořádnej chlap.“

Byla to ode mě taková nahrávka na smeč. Maruška maličko zrůžověla ve tváři a potutelně se usmála: „Jasně, Honzo, ale před cizíma ženskejma se mi vokazovat nemusí. A nech toho nebo tě...“ Věta s jejích úst zůstala nedokončená. Okolo našeho stolku zrovna přešel párek mladých lidí v plavkách. Pěkně rostlá kočka si vedla za ruku, no, spíš táhla krok za sebou huběňoura, k němuž byla příroda zjevně skoupá i na plavkově inkriminovaném místě. A tak než abych se dozvěděl, co mi Maruška udělá, jestli tohohle plážového tématu nenechám, krátce se ohlédla za vzdalující se dvojicí a špitla na adresu té dívky: „Chudinka.“ Pak se zamyšleně dlouze napila ze svého půllitru: „No, asi má ten kluk jiný přednosti, jinak to přece není možný.“

„Určitě má, Maruško...“ Chtěl jsem se pokusit spekulovat o poměru vlivu velikosti mužského přirození v porovnání s objemem bankovního konta na přízeň ze strany žen, ale naštěstí mi nebulo dáno. Maruška si totiž vzpomněla na příhodu, která se jí stala loni na podzim, naznačila mi, abych byl už konečně zticha a dala se do vyprávění.

***

Honzo, já mám na tuhle sortu chlapů asi smůlu. Franta měl tehdy svátek a jako obvykle si na mně vyprosil svíčkovou. „Přece mu k ní nenaservíruju kupovaný knedlíky,“ špekulovala jsem toho sobotního dopoledne, když jsem se pouštěla do vaření. Rozdělala jsem si droždí, nakrájela pár starejch housek, šáhla pro mouku a vyndala vajíčka z lednice. Byly tam dvě poslední, ale když jsem to první z nich rozklepla do hrnku, tak ve mně hrklo. Bylo zkažený, normální pukavec, Honzo, co ti mám povídat, ani to druhý na tom nebylo o moc líp. Tak jsem si pěkně od plic zasakrovala, vyvětrala ten smrad z kuchyně a skočila za sousedkou, jestli by mě jako nezaložila.

„Jasně, Marie, vajíček mám dost,“ uvítala mě Věrka u dveří a hned mě zvala dovnitř, „pojď na kafe, zrovna jsem pověsila prádlo na balkón a potřebuju si na chvilku sednout.“

„Ráda, ale jen pár minut, mám rozdělanej oběd.“ Sedla jsem si u ní ke stolu, a když přede mě postavila prťavej šálek toho svýho jedinečnýho smrťáku, kterej umí udělat jedině ona, tak jsem se zeptala, kde má svýho Karla.

Věrka se nadmula pýchou: „Od rána něco kutil pod autem, prskal, že za to nebude platit majlant v servisu a před chvilkou přišel, že to má hotový. Tak jsem ho hned hnala do sprchy, aby mi nezadělal bejvák, protože...“ Pak se ti, Honzo, Věrka zarazila v půlce věty, vyskočila ze židle a hnala se ke skříni: „Ježíšmarjá, já mu tam zapomněla dát ručník!“

Honzo, já si akorát stihla srknout kafe, když se otevřely dvéře a dovnitř napochodoval Věrčin Karel. Byl celej mokrej a nahatej, jak zrovna vylezl z koupelny, a asi taky naštvanej, že se po tý svý šichtě pod auťákem neměl do čeho utřít, protože mu Věrka odnesla ručník do pračky.

Beze slova si to zamračeně namířil ke skříni, pak si všimnul, že mu jde manželka s tou osuškou naproti, tak trochu roztál a zastavil se. Potom konečně zaregistroval moji maličkost a úplně ztvrdnul. Než aby se otočil zády nebo se aspoň zakryl, tak na mě vyvalil oči jako na nějaký strašidlo ze starýho hradu a zůstal stát jako tvrdý y. Teprve, když po něm Věrka hodila ten čistej a ze skříně voňavej ručník, tak si ho omotal kolem pasu, otočil se, zmizel zpátky v předsíni a zavřel se v koupelně.

Věrka byla nějaká zaražená, asi jí to bylo za Karla blbý, tak jsem to chtěla rozčísnout a říct, že jako o nic nejde. Že jsem dávno dospělá a pár nahatejch chlapů jsem už v životě viděla. Jenomže, Honzo, já to nedokázala říct, protože Karel ho měl snad ještě menšího než ten chlápek, co tady před chvilkou prošel, a já se bála, aby to Věrka nevzala jako ňákou blbou narážku. Tak jsem to radši celý přešla, a aby řeč nestála, poprosila jsem ji, aby my mi nalila ještě jeden šálek toho svýho báječnýho kafe. Nakonec jsme celej ten Karlův striptýz nějak úspěšně zamluvily.

Věrka mi dala z lednice dvě vajíčka, já se chtěla zvednout, že půjdu konečně vařit, ale v tom se znovu objevil Karel. Tentokrát už byl samozřejmě oblečenej a trochu provinilým hlasem se mi omlouval: „Marie, nezlob se na mě, já netušil, že jsi u nás, jen jsem si chtěl skočit pro ručník.“

Mně přišlo trochu blbý, aby se mi omlouval ve svým vlastním bytě, tak jsem to chtěla přejít nevinnou poznámkou, jakože je všechno dobrý. Jenomže jsem nepřemejšlela a nasadila tomu korunu: „Karle, to je v pohodě, vždyť já jsem si na tobě vlastně ani vůbec ničeho nevšimla.“

Ale Honzo, neboj, nakonec to celý dobře dopadlo. Karel se neurazil, dokonce jsme s ním a s Věrkou jeli v zimě na tejden na hory. Jsem ráda, že máme tak dobrý sousedy, to se ve velkým městě v paneláku zas tak často nestává. 

***

Trochu se ochladilo, byl čas se rozloučit a vyrazit ke svým domovům. Cestou na tramvaj jsme s Maruškou ještě jednou zahlédli ten párek mladých lidí, kteří prve přešli v plavkách okolo našeho stolu. Teď už byli oblečení, jako kdyby se chystali na nějakou recepci ve vyšších kruzích, takže jeho droboučké podplavkové proporce nebyly patrné. Hubeňour svou kočku předběhl a otevřel jí dvířka nejnovějšího modelu Porsche.

Zřejmě nás s Maruškou napadla stejná hláška z jedné pohádky. Podívali jsme se na sebe a se špetkou nevinného sarkazmu dvojhlasně řekli: „Já jsem malej, ale šikovnej!“ Pak už náš smích nepřehlušil ani řev motoru jejich odjíždějícího sporťáku.

Autor: Jan Pražák | pondělí 12.8.2019 14:24 | karma článku: 27,73 | přečteno: 1499x
  • Další články autora

Jan Pražák

Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti

„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.

18.4.2024 v 14:23 | Karma: 20,99 | Přečteno: 604x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Zpověď dominantního muže

Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.

15.4.2024 v 14:31 | Karma: 23,46 | Přečteno: 848x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Příběh bisexuální ženy

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.

12.4.2024 v 15:15 | Karma: 24,64 | Přečteno: 902x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Hrátky s krásnou dámou

Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.

9.4.2024 v 14:34 | Karma: 30,23 | Přečteno: 2391x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Frajeři na silnicích

„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.

6.4.2024 v 7:07 | Karma: 35,93 | Přečteno: 2675x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Já ti to do smrti neodpustím, táto!

V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.

3.4.2024 v 14:34 | Karma: 32,15 | Přečteno: 1382x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Pán už ten páreček nebude jíst?

Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.

31.3.2024 v 7:07 | Karma: 29,28 | Přečteno: 1286x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma: 40,22 | Přečteno: 7858x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,87 | Přečteno: 905x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma: 26,98 | Přečteno: 1115x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,30 | Přečteno: 957x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami

„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.

16.3.2024 v 7:07 | Karma: 28,09 | Přečteno: 892x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov

„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.

13.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,85 | Přečteno: 1116x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Rozruch na dámském WC

„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.

10.3.2024 v 7:07 | Karma: 38,21 | Přečteno: 5024x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň

Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.

7.3.2024 v 14:34 | Karma: 38,33 | Přečteno: 6611x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Desatero kočičích přikázání

Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.

4.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,38 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Pražák

Taky živíte svého důchodce?

Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.

1.3.2024 v 14:34 | Karma: 43,88 | Přečteno: 5226x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Malá zvědavka v pekařství

Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.

26.2.2024 v 14:34 | Karma: 32,57 | Přečteno: 1207x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!

Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!

23.2.2024 v 14:34 | Karma: 25,35 | Přečteno: 1004x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Pražák

Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi

„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“

20.2.2024 v 14:34 | Karma: 27,73 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 2126
  • Celková karma 31,02
  • Průměrná čtenost 1304x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.