Nestrkej mi ten mobil pod sukni!

19. 07. 2019 14:50:32
Maruška se nenápadně rozhlédla po poloprázdné kavárně, aby zkontrolovala, jestli se náhodou někdo nekouká a pak to provedla. Natočila se a dala si nohu přes nohu tak, aby umožnila mým očím neobvyklý pohled.

Nešlo se nepodívat. Můj zrak zcela neovladatelným způsobem na moment sklouzl pod letní šaty té krásné plnoštíhlé dámy a několik nekonečně dlouhých setin vteřiny se kochal zářivou bělostí kalhotek, zahalujících její klín. Pak jsem se konečně opanoval a pohlédl té ženě přímo do očí: „Maruško, co to děláš? A proč mi to děláš? Vždyť přece víš, že...“

Nenechala mě domluvit. Srovnala nohy a sedla si způsobně tak, jak si obvykle sedají zralé vdané dámy před ženatými muži. Svou oblou ručkou vykouzlila omluvné gesto: „Honzo, promiň, já vím, provokuju tě. Ale musela jsem si z tebe na chvilku udělat pokusnýho králíka, abych viděla, jak na vás chlapy působí pohled pod sukni starý tlustý ženský. A už se nezlob, dneska to kafe a ty větrníky platím já, zvu tě.“

„Maruško, tak za prvý,“ pokusil jsem se přejít do útoku. „Pohled směrem k intimním partiím krásné zralé plnoštíhlé dámy je něco, zač bych obětoval i ten nejsladší a nejkřupavější větrník. Zvlášť, když jde o tebe. A za druhý mi teď z fleku řekni, co se stalo, protože je mi jasný, že jen tak z hecu bys mě tady nezlobila.“

„Tak já ti to teda povím, Honzo, ale nepřerušuj mě. Stalo se mi to včera večer v metru a byla jsem tak naštvaná, že jsem toho maníka málem srazila z jezdících schodů.“

Maruška udělala dramatickou pauzu a labužnicky si srkla kávy, aby poškádlila mou zvědavost. Teprve pak se pustila do vyprávění.

***

Honzo, znáš přece ty dlouhý jezdící schody na Míráku, kterejm trvá věčnost, než tě vyvezou nahoru, ne? Tak si představ, že zrovna po nich jsem jela včera večer, když jsem vezla svý starý tetě pár meruněk, který jsem jí předtím slíbila. Bylo už po osmý hodině a jak jsou teď uprostřed prázdnin všichni pryč, tak tam moc lidí nejelo. Já byla za celej den dost ulítaná, bolely mě nohy, tak jsem si trochu hověla a jednu nakročila o schod nad druhou. Byla jsem asi tak v půlce schodů, když ti najednou cejtim takový drobný zavlnění, jako by se mi něco dole dotklo šatů. No, měla jsem ty samý jako dneska, jsou takový vzdušný, dole akorát ke kolenům a já je v těchhle hicech moc ráda nosím.

Ale zpátky, abych to nezamluvila. Já se ti najednou lekla, jestli se mi ňák nezamotávaj do těch schodů, tak jsem dala tu horní nohu dolů k tý spodní a prudce se otočila. No, Honzo, já v ten moment myslela, že mě klepne. Už jak jsem dávala tu nohu zpátky, tak jsem o něco zavadila a jak jsem koukla dozadu, tak jsem ho uviděla. Představ si, že těsně za mnou stál chlápek, takový malý pívo s podlým jedovatým pohledem. V prackách měl tu tyčku, co si na ni dávaj Japonci mobil, aby si mohli dělat selfíčka na každým rohu. Jenomže tenhle darebák měl ten mobil na konci tyčky strčenej pod mejma šatama. Mně ti bylo v tu ránu jasný, že si mě tam dole fotí. Jenom mi blesklo hlavou, že je to určitě ňákej úchyl, co si takhle tajně pořizuje obrázky ženskejch rozkroků, pak se na ně doma kouká a dělá u toho - no víš asi, co myslím.

Bylo mi z něj na blití, dostala jsem vztek, nejradši bych ho byla na místě srazila z těch jezdících schodů. Když viděl, jak jsem se otočila a jak se na něj zle koukám, tak ten mizera dostal strach, couvnul a honem chtěl tu tyčku s mobilem stáhnout zpátky. Jenomže jak jsem měla v ruce tu igelitku s meruňkama, tak jsem se s ní po něm ohnala. Zařvala jsem něco strašně sprostýho, co ti teď tady ani nemůžu zopakovat a trefila konec tý tyčky. Akorát jsem mu z ní vyrazila ten mobil, kterej opsal velikej oblouk a přistál na vedlejších schodech, který byly vypnutý a stály.

Teď s odstupem času ti řeknu, že jsem měla vlastně kliku, že jsem srazila ten mobil a ne jeho samotnýho. Kdyby se skutálel dolů a něco si udělal, ještě bych z toho měla průšvih já a ne on, sprosťák jeden.

Ale to nic, teď zpátky na ty schody. Asi se mě dost leknul, otočil se a začal se hnát dolů proti směru jízdy těch schodů. Bylo to docela srandovní, protože kus pod náma stála partička přiožrajech Němců s pivníma plechovkama v rukou. Ti z něj měli strašnou srandu, jak se mezi nima prodíral a já měla dojem, že ho snad i jeden z nich tím pivem polil. Ale to možná kecám, jistá si nejsem. Vykašlala jsem se na něj a nechala ho bejt, jenom mě napadlo, jestli se pustí po těch stojících schodech pro svůj mobil nebo jestli bude mít strach a radši ujede prvním metrem někam pryč.

Jenomže pak jsem na něj v momentě zapomněla, napadlo mě totiž, jak dopadly ty meruňky pro starou tetu, kterejma jsem nabrala tu jeho tyčku s mobilem. Jestli budou moc natlučený, tak si budu muset před ní něco vymyslet, přece jí nemůžu říct, co se mi stalo. Ona je to taková decentní dáma ze starý školy a mohla by z toho dostat šok. Ale naštěstí to dopadlo dobře, jen tři byly trochu namáčknutý, tak jsem jí řekla, že jsem si v metru sedla a jak mě bolely nohy, tak jsem nedala pozor a trochu je přisedla tím svým rozměrným pozadím. No, co ti mám povídat, Honzo, teta se smála a pozvala nás s Frantou na nedělní oběd, že s nich uvaří knedlíky.

***

Bylo radost Marušku pozorovat. Jak vyprávěla o tom šmírákovi, tak se dostala do ráže, zrudla a nevědomky párkrát bouchla hranou ruky do stolu, až poskočily šálky s kávou a zacinkaly na podšálcích. To, jak mu vyrazila mobil, pronesla s takovým gustem a zadostiučiněním, až se jí zajiskřilo v jejích hlubokých hnědých očích. Když se zmínila o své tetě, coby usedlé dámě, tak starostlivě sešpulila rty a na závěr při slovech o meruňkových knedlíkách se mimoděk maličko olízla.

Teď ta dobrá žena zmlkla, asi čekala, co jí na to řeknu. Přiznám se, že mi poněkud došla slova. Lamentovat nad chováním toho člověka mi přišlo zbytečné, protože si poradila sama s noblesou sobě vlastní. Věnoval jsem jí tedy obdivný pohled a za toho pokusnýho králíka nápadně střelil očima dolů, kde jsem teď viděl už jen semknutá kolena elegantně zahalená lemem letních šatů: „Maruško, jsi prostě třída, ale jednu věc ti musím jménem tvýho Franty vytknout. Příště mu ty meruňkový knedlíky udělej sama, určitě je umíš líp než i ta nejtetovatější teta. Ale tuhle historku mu radši nevyprávěj, jak ho znám, byl by si schopnej toho šmíráka najít, něco mu udělat a pak by ti ho zavřeli do basy.“

Maruška na moment ztvrdla v rysech, ale pak se rozesmála: „Vy chlapi jste všichni stejní, jak slyšíte o jídle, tak se můžete zbláznit. Ale, Honzo, Soně to taky neříkej, nebo na mě vytáhne váleček na nudle, že se před tebou svlíkám v kavárnách.“

Autor: Jan Pražák | pátek 19.7.2019 14:50 | karma článku: 26.46 | přečteno: 1400x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 1880 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 676 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.55 | Přečteno: 881 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 796 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 289 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 286 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 502 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 31.13 Průměrná čtenost 1302


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...