S chlapem nebo s ženskou?

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Kuba zvednul oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně by čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.  

„Na rande? My dva spolu?“ Zeptal se nevěřícně. Seděli spolu v kanceláři už víc než rok a on se stal jakýmsi jejím důvěrníkem. Vždycky byl vůči ní empatický a vstřícný, vyslechl si už několik jejích pokusů, nadějí a neúspěchů v hledání někoho pro život. Což o to, sám by se vztahu s Markétou nebránil, byla mu sympatická a dokázal by si ji představit po svém boku nejen v práci, ale nebylo to možné. Markéta nehledala muže, ale ženu, a tak mu svou dnešní otázkou vyrazila dech.

„Ne, promiň,“ Markéta se omluvně usmála a zakryla si rukou ústa. „Špatně jsem se vyjádřila. Chci se tě zeptat, jestli bys byl ochotnej dělat mi dneska garde.“ A pak se rozhovořila o tom, čehož útržky už Jakub znal. Jak si přes seznamku dopisuje s nějakou Míšou, malou štíhlou brunetkou, jejíž fotku mu ukazovala. Přes virtuální písmenka spolu už probraly mnohé, hluboko zabředly i do intimních rovin, ale ještě se neviděly a ani neslyšely. A právě dnes odpoledne v pět hodin se mají poprvé sekat, daly si rande ve vinárně Pod věží.

„Víš, Kubo, já se dost bojím. Znáš mě, jaká jsem stydlivka, ty jsi jedinej, komu dokážu věřit. Několikrát jsem takhle naletěla na ženský, který mě chtěly jen využít a teď se bojím, že tam budu sedět sama a někdo mě přijde okukovat jako nějakou holku na prodej. Co když ta její fotka není vůbec pravá a ona je ve skutečnosti úplně jiná, než jak mi o sobě píše?“

„Ale ne, tohle po tobě nemůžu chtít, nezlob se na mě a zapomeň na to.“ Dodala po kratičké pauze. „Jsem blbá, půjdu pěkně sama domů a tam se z toho vybrečím.“

„Ach jo,“ pomyslel si Kuba. Znovu si uvědomil, že má vlastně Markétu rád a že by jí chtěl pomoct nejen v téhle situaci. Vzpomněl si, jak mu vyprávěla, že kdysi měla pár vztahů s muži. Nevyšlo jí to, všichni ji brali jako hodnou blbou blonďatou hračku, která se párkrát použije v posteli a potom zahodí. Byla sama ze sebe nešťastná, znejistěla, začala se hledat a zkoušet to na ženský. Vysnila si, že ženy jsou upřímnější, ale zjistila, že ve skutečnosti dokážou být naopak mnohem záludnější. Kuba vytušil, že tohle Markétino seznamování s Míšou je vlastně takový poslední zoufalý pokus před tím, než nad sebou definitivně zlomí hůl a zůstane sama.

Kuba se rozhodnul. Nevěděl, co od toho může očekávat, Markétě ze srdce přál, aby měla konečně štěstí, ale ve skrytu duše měl i svůj plán B. Vstal ze židle, věnoval jí široký úsměv a zavelel: „Tak jdeme, bude půl, nejvyšší čas se chystat.“

„Fakt to pro mě uděláš? Tak jo, dík.“

***

První část podvečera ve vinárně Pod věží proběhla víceméně podle očekávání. Když asi po čtvrthodině čekání vplula dovnitř hora sádla v ženském vydání se splihlými umaštěnými vlasy a namířila si to k Markétinu stolku, Markéta se polekala a vyskočila ze židle.

„Ahóóój, miláčku, tak to jsem já, Míša“ zaskřehotala hora hlasem, vylepšeným alkoholickým odérem a když se snažila přitisknout Markétu na své obrovské poprsí, Kuba zasáhnul. Rychlostí blesku vystartoval od svého sousedního stolku a na poslední chvíli zahradil hoře cestu: „Promiňte madam, tohle je moje partnerka.“

Po chvilce zvláštního tanečku, v němž měl Jakub před sebou dorážející horu a za sebou schovanou Markétu přišlo finále. Hora si naposled mohutně odfrkla dechem vyčpělé kořalky do Jakubova obličeje a se slovy „běžte všichni do háje“ vyklidila pole. Jakub se pod tou lihovou bombou maličko zapotácel. Markéta ho vzala za ruku a jemně posadila ke svému stolu. Vědomí, že bylo horou Jakubovi ublíženo v ní probudilo dávno zapomenutý pocit, jenž sice zatím nedokázala pojmenovat, ale který ji nekompromisně velel konat. Postarat se o tu nebohou oběť jejího nerozvážného seznamování.

Následující dvě hodiny ve vinárně Pod věží prožil Jakub jako ve snu. Zdálo se mu, že ta nejistá Markéta s minimem vlastního sebevědomí zmizela do nenávratna a místo ní nastoupila na scénu žena naprosto stejného vzhledu, ale úplně jiných vlastností. Žena, která najednou objevila svůj cíl, podobný cílům šlechtičen, jež kdysi odměňovaly své rytíře za záchranu života.

Jasně, teď jsem to poněkud nadsadil, ale faktem je, že ty dvě hodiny se měl Jakub jako v bavlnce a kdybychom byli v románu, závěrem večera by přijal pozvání k Markétě domů a strávil s ní noc plnou vášnivého milování.

Jenomže romány jsou pouze ke čtení, kdežto lidské osudy se musejí žít, a tak to mají Jakub s Markétou trochu složitější. Ta nešťastná příhoda s Míšou sice naznačila, že by jim spolu mohlo být dobře nejen ve vztahu profesním a lidském, ale i v tom partnerském, avšak oba stojí na samém začátku. Teprve až Markéta v sobě s Jakubovým přičiněním znovu nalezne tu dávno ztracenou sebevědomou ženskou a dojde jí, že o něj doopravdy stojí, může se splnit Jakubův tajný plán B. Držme oběma palce a věřme, že jim to nakonec a už napořád vyjde navzdory dosavadním životním peripetiím.