Pražskej vošklivák
Byla to uzenka. Klobása. Nebo se tomu taky říkalo jednoduše buřt. Přišli jste ke stánku a prostě řekli, že byste chtěli jednoho buřta. Vyplázli jste tři šedesát nebo tak, stánkař vám ho fláknul na papírovej tácek a k tomu kydnul hořčici. Ta bejvala taková tekutá, asi ji ředil vodou, aby mu zbylo na soukromý kšefty. K tomu vám přidal dva mrňavý vokoralý krajíčky chleba a ubrousek. Teda jen utrženej kousek ubrousku, asi jima taky šetřil.
Vošklivák byl horkej a strašně mastnej, takže vám ten tácek hned promastil skrz na skrz a vy jste se s ním koukali rychle vodsunout k malýmu kulatýmu stolku. Ten byl věčně přeplněnej dalšíma lidma, co taky baštili voškliváky a taky prázdnejma táckama vod lidí, co už ty voškliváky měli zbaštěný a vodešli pryč za svejma věcma.
Pak jste toho horkýho voškliváka vzali jen tak do prstů a kousli do něj. Byl trochu zrádnej, strašně rád se vám pomstil za to kousnutí gejzírem vomastku, stříknutým na voblečení. A taky byl určitě hrozně nezdravej, jak byl celej černej vod toho vopejkání a plnej špeku. Ale byl strašně dobrej, dodneška si na to pamatuju. Čert vem tvrdej chleba, čert vem zředěnou hořčici a malej kousek ubrousku, do kterýho jste se ani nemohli pořádně votřít, vošklivák byl nejlepší. A jak voněl, na to se nedá zapomenout.
Zvlášť v zimě. Pamatuju, jak mi tehdá bylo akorát vosumnáct a já čekal na holku pod koněm. Nepřišla, potvora, byl jsem z toho nasr..., pardon, naštvanej a celej zmrzlej, tak jsem si na toho voškliváka skočil. A k tomu poručil pívo. Stánkař mi nejdřív nechtěl nalejt, musel jsem mu ukázat vobčanku. A pak mi natočil zlatavou desítku do povoskovanýho papírovýho kelímku. Byla sice trochu cejtit trubkama a chutnala po tom papíru, ale dohromady s tím vošklivákem mi dokázala spravit náladu. Vůbec mi nevadilo, že jsem byl celej umaštěnej a že mi vošklivák stříknul na kabát, byl jsem spokojenej a na tu holku, co mi nepřišla na rande, jsem rychle zapomněl. A navíc celý to potěšení mě stálo jen něco málo přes pět korun.
***
A proč vo tom vlastně píšu? Včera jsem si na toho pražskýho voškliváka vzpomněl a dostal jsem na něj chuť. Takovou tu nostalgickou. Byl jsem náhodou zase po čase na Václaváku, prodávali tam spoustu všeho možnýho, klobás, uzenek, trdel, plněnejch baget a já nevím čeho dalšího, ale toho starýho nezdravýho mastnýho voškliváka jsem tam prostě nenašel. Všechno to byly jen strašně drahý náhražky, takový lákladla na turisty, kterejch tam běhalo tolik, že bys český slovo pomalu ani neslyšel.
Ne, nechtěl bych se vrátit do tý doby pražskejch voškliváků, kdy na mě policajti divně koukali, že jsem měl moc dlouhý vlasy a z každýho sloupu se na mě mračil z vobrázku Lenin. A já si musel dávat fakt majzla, abych něco nekecnul, to by mě hnedka sebrali i s těma dlouhejma vlasama a s rozjedeným vošklivákem.
Jen ať tady ty turisti jsou, ať pěkně vejraj s vodevřenejma pusma, jaký to tady máme krásný. Jen ať si kupujou všechny ty drahý náhražky tehdejších voškliváků a chlastaj naše pivo, aspoň poznaj, co doma nemaj a co je dobrý.
Ale jedno vám povím. Kdyby to šlo, tak bych snad někde v krabici na půdě vyštrachal starýho zelenýho bůra a na malou chvilku si do těch dávných časů na mastnýho horkýho pražskýho voškliváka skočil. Prostě jenom takovej krátkej skok do mládí.
Jan Pražák
Co s kočkou o dovolené?
Mám samozřejmě na mysli kočku čtyřnohou, protože tu svou dvounohou je nejlepší si vzít s sebou. Jinak by se totiž zlobila a vám by bez ní bylo smutno. Čtyřnohá bude sice taky prskat, ale s sebou si ji obvykle vzít nemůžete.
Jan Pražák
Příslušník VB coby kazič májového potěšení
Psala se první polovina sedmdesátých let minulého století a já byl chovancem středoškolského ústavu. Spíš než o vzdělání jako takové jsem plnou silou svých osmnácti let usiloval o srdce spolužačky Mileny.
Jan Pražák
Ty zvíře moje!
Oslovení „ty zvíře“ nemusí být nutně hanlivé, a pokud je doprovázeno přivlastňovacím zájmenem, bývá spíš chápáno jako lichotka. A zdaleka ne vždy s erotickým podtextem, stačí, aby se někdo zachoval živočišně jako ten tvor boží.
Jan Pražák
Heleno, hledej!
„Tak copak si dáte?“ Zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem doplnění sil po odpoledním courání nezvykle chladnými ulicemi města.
Jan Pražák
Věř svým očím
„Promiň, Marku, já s tebou na to kafe fakt nemůžu jít. Musím do zítřka opravit písemky za celou třídu, ještě jsem s tím ani nezačala a už tak u toho budu sedět do noci. Tak se na mě nezlob, prosím.“
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Další předvolební útok v Drážďanech. Terčem byl stánek protiimigrační AfD
Drážďany v sobotu zaznamenaly další předvolební útok. Tentokrát šlo o stánek protiimigrační...
Cyklista vjel do křoví a hlavou narazil do stromu. Přilbu měl, přesto zemřel
V sobotu v podvečer řešili jihomoravští policisté dvě dopravní nehody. Na Znojemsku naboural řidič...
Řidič najel do brány Bílého domu, policie to vyšetřuje jako běžnou nehodu
Neznámý šofér v sobotu v noci autem najel do brány Bílého domu. Náraz nepřežil. K přímému ohrožení...
Odbory svolávají další protest. Vadí jim změny v zákoníku práce a důchodech
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pořádá 21. května demonstraci na Malostranské...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2131
- Celková karma 30,15
- Průměrná čtenost 1301x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.