Máte mít koho rádi? Má vás někdo rád?

Milovat a zároveň být milován patří základním životním potřebám. A přitom nemusí jít zrovna o lásku partnerskou, může to být ta rodičovská či sourozenecká. Případně láska potomků vůči rodičům. Anebo taky úplně jiná.  

Láska mezi člověkem a zvířetem. Pes a jeho pán, kočka a její služebník, jiný tvor a jeho dvounohý průvodce životem.

Nedá se říct, že by opuštěné nalezence, dočasně ubytované v útulcích neměl nikdo rád. Mnohokrát jsem obdivoval vztah mezi útulkářkou a její kočičí svěřenkyní a pak byl svědkem jejich loučení. Loučili se proto, aby se kočka stala součástí své nové lidské rodiny, kde se jí v ideálním případě dostane lásky na celý život. A také proto, aby útulkářka mohla dát svou porci lásky a péče nově příchozím opuštěným tvorům.

Je krásné dávat svou lidskou lásku zvířeti a nechat si ji od něj oplácet plnými hrstmi. Nebo spíš plnými tlapkami. Mnozí z nás to vědí z vlastních zkušeností, jiní to zatím neznají a touží po tom, leč bohužel se najdou i tací, kteří něčím takovým pohrdají. Pokud patříte mezi ty první nebo druhé a máte ve svém srdci ještě nějakou zvířecí komůrku volnou, přijďte si pro svou novou kočičí lásku.

Kdy a kam? Na umísťovací výstavu útulkových koček, která se koná v sobotu 10. února od 11 do 17 hodin na pražském Černém Mostě v „Plechárně“ na adrese Bryksova 20, Praha 9.

Teď už však přestanu s povídáním a předám pomyslný škrábací drápek paní Daně z útulku. Podělí se s vámi o pár příběhů několika ze svých svěřenkyň, které budou příští sobotu na výstavě hledat své nové domovy.

***

Osmiměsíční černobílý kocourek Hobíšek je velmi mazlivý a přítulný kocouří kluk. Narodil se společně se sestřičkou Hrabiškou na parkovišti v Praze. Nyní je vychováván v bytovém depozitu, kde je naprosto spokojený a šťastný. Hobíšek je šikovný kocourek, hravý, hodný a kamarádský ke všem kočičkám v depozitu.

Nabízíme ho spíše jako bytového kocourka, i když by si zvykl i v domě se zahradou, jen je třeba počítat s tím, že Hobíšek by musel být nějakou domu jen doma, aby si dobře zvykl a neztratil se. Hobíšek bude dobrým kamarádem další rodinné kočce či kocourovi. Je nedominantní a báječně vstřícný. Je kastrovaný, očkovaný.

Kočička Hrabiška byla už na všech podzimních výstavách a stále si ji nikdo nevybral. Hrabiška je hodná asi osmiměsíční kočička, trochu ostýchavá, ale když si zvykne, je milá a přítulná. Má ráda svého brášku Hobíška, také černobílého kocouřího kluka. Má ráda i další kočičky v depozitu. Hrabiška je sice původně venkovní kotě, ale je nyní vychovávaná v bytových podmínkách, tak bychom jí rádi našli domov opět v bytě. Hrabiška je drobná, plně očkovaná a kastrovaná kočička. Je vhodná do klidnější domácnosti, nejraději s druhou hodnou kočičkou.

Matěj je jeden a půl roční kocourek, který se narodil na statku v Obořišti u Dobříše. Matěj byl jako kotě adoptovaný rodinou, která se ho ale letos na podzim vzdala a vrátila ho. Matěj se zpočátku bál a nemohl si zvyknout na nové prostředí u nás. Byl hodně smutný. Nyní je Matěj už ale opět milý a přítulný kocourek. Hledáme pro něho klidnější rodinu, kde mu lidé dají čas na zvyknutí si. Zpočátku se bude Matěj bát neznámého prostředí a neznámých lidí. Matěj je veselý a hravý kocourek, má rád další kočky a koťata, proto si myslíme, že by přivítal v novém domově kočičího kamaráda. Dobře si zvykl na bytové podmínky, tak bude spokojený opět v bytě. Pokud by si jej lidé adoptovali do domu se zahradou, je třeba mít Matěje delší dobu pouze doma, jinak by se ztratil. Matěj není venkovní kocour, vždy musí mít přístup do domu, kde bude spát a mazlit se s lidmi. Matěj je hezký, větší, urostlý kocour. Je kastrovaný a plně očkovaný.

Michalka je nyní osmiměsíční kočička, milá, hravá a hodná. Pochází ze stavebnin na Dobříši. Narodila se tam venkovské kočce, která nikomu nepatřila. Michalka vyrůstá u nás a stále si ji nikdo nevybral za svoji kočičku. Jako malá byla bojácná, ale to teď již není pravda. Mazlí se ráda, ale je ještě trochu lekavá. Je něžná, drobná, hezká. Miluje brášku Mikuláška a další koťata u nás. Ráda s nimi řádí, ráda se k nim tulí, když usíná. V novém domově by si moc přála kočičího kamaráda. Je vhodná pouze do bytových podmínek, v domku by se ztratila. Zpočátku se Michalka bude v novém prostředí bát, proto potřebuje empatické lidi kolem sebe, kteří na ni nebudou spěchat a pomohou jí překonat bázeň z neznámého. Pokud by odešla do nového domova se svým bráškou Mikuláškem, byla by moc ráda, ale není to podmínkou. Je očkovaná a kastrovaná.

Mikulášek je osmiměsíční černobílý kocourek, bráška černé kočičky Michalky. Pochází ze stavebnin na Dobříši. Narodil se tam venkovské kočce, která nikomu nepatřila. Mikulášek stále hledá domov. Byl už na všech podzimních umísťovacích výstavách koček, ale nikomu se nezalíbil, nikdo si ho nechtěl adoptovat. Mikulášek je hodný, hravý kocourek. Miluje sestřičku Michalku i další koťata u nás. Je přátelský ke kočkám, výborný kamarád k druhé kočce v domácnosti. Vůči nám lidem je zatím trochu ostýchavý a opatrný. Má je už rád, ale neznámých lidí se bojí. V novém domově by byl moc rád za hodného kočičího kamaráda. Potřebuje empatické lidi a klidnou domácnost. Je vhodný pouze do bytových podmínek, v domku by se ztratil. Je hezký, pěkně stavěný, v dospělosti bude velký kocourek. Je očkovaný a kastrovaný.

Černý kocour Tadeáš má své kouzlo. Není sice ani příliš mladý, ani příliš krásný. Ale je hodný. Je vděčný. Je klidný. Velký, životem zkoušený kocour. Dlouho žil v továrním areálu u Berouna. Přijali jsme ho do péče. Nyní je v teple a s plnou miskou. Váží si toho, je spokojený. Je očkovaný, kastrovaný, připravený do adopce. Pozorně se na něho zadívejte. Má krásné oči. Umím si představit lidi, kteří by si ho vzali. Ale těchto lidí je jen pár. Nevybírají si podle vzhledu, vybírají srdcem, přemýšlí, která kočka na výstavě nejvíce potřebuje domov. Myslím, že Táda by tuto soutěž o nejpotřebnější kočku vyhrál. Sdílejte prosím tento článeček o Tádovi jako výzvu pro těch pár lidí, kterým by Táda stál za to, aby mu otevřeli dveře svého domova. Táda by jim pak na oplátku otevřel své srdce. A to není vůbec málo.

Moureček Zitoušek je jedním ze tří brášků kocourů, které lidé vyhodili.  Tři kocouří bratři jistě nečekali, že se po zřejmě veselých prázdninách ocitnou vyhozeni uprostřed lesů. Naštěstí se jich ujala hodná paní, která náhodou přijela zazimovat svou chaloupku na samotě. Proto jsme kocourky přijali do péče. Rezík Zikmund již domov má, moureček Zitouš a černý Zinouš na domov ještě čekají. 

Moureček Zitouš je  osmiměsíční, zpočátku trošku odtažitější, ale ve společnosti brášky Zinouše nebo jiného mazlivého kocourka rychle roztaje. Zitouš je hravý, hodný, nyní vychovávaný v bytě. Je vhodný jako kamarád k druhé domácí kočce, spíše do klidnější domácnosti a do bytových podmínek. Zitouš je připravený k adopci, je plně očkovaný.

Černý osmiměsíční kocourek Zinouš je ten, který je nejméně mazlivý, nejvíce bojácný. Přesto, či právě proto, potřebuje pomoci nejvíce. V chatové osadě si chataři v létě hráli se třemi malými kocourky. Rezavý Zikmund byl největší mazel a ten, který byl nejstatečnější. Moureček Zitouš byl méně statečný, ale mazlík. A Zinouš? Bojí se, neví, co má od lidí čekat. Po létě chataři odjeli. Kocourci nečekali, že je tam nechají. Zůstali sami. Bez jídla, bez lidí. Paní, co na podzim jela zazimovat chatu, je uslyšela. Mňoukali, volali o pomoc. A tak paní hledala pomoc. Přijali jsme je do péče. Zikmund již domov našel. Moureček Zitouš a černý Zinouš ještě domov nemají.

Zinouš je černý, drobný a hezký kocourek. Ale lidí se ještě bojí. Potřebuje trpělivé majitele, klidnou domácnost a nějakého kočičího kamaráda k sobě. Je ještě odrostlé kotě, čím dříve najde své lidi, tím lépe pro něho. A tak si myslím, že pokud máte, milí přátelé, otevřené srdce a doma místo pro malého kocourka, tak si ho vezměte. Bude rád. Asi to na něm nepoznáte hned, ale o to větší radost budete mít, až k vám prvně přijde a řekne si o pohlazení. Pro ty, kteří jsou zvyklí na mazlivé kočky, to není žádné překvapení. Ale pro ty z nás, kteří víme, jaké úsilí a jakou statečnost musí mít bojácné kočky, které k nám přijdou a nechají se pohladit, je to velká chvíle. A tak je Zinouš výzvou pro tyto lidi. Chcete-li pomoci jednomu malému černému kocourkovi a počkáte-li si, až k vám s důvěrou přijde, jste jeho zachránci.

Šestiměsíční kočička Anetka se narodila vedle frekventované silnice v Berouně toulavé kočičce. Její sestřičkou je Adletka, která domov již našla. Anetka je ještě trochu bojácná kočička, ale při počátečním trpělivém přístupu z ní bude brzy mazlilka. Je hravá, veselá a živá. Má ráda ostatní koťata v depozitu, tak si myslíme, že kočičí kamarádka či kamarád by pro ni byl v novém domově radostí. Je vychovávaná pouze v bytových podmínkách, proto je vhodná opět do bytu. Ráda by bydlela spíše v klidnější domácnosti bez psa a malých dětí. Je hodná, mírná a roztomilá.

***

Závěrem mi dovolte, abych uvedl několik nejobvyklejších projevů kočičí lásky vůči člověku.

• Velká porce kočičí lásky prochází žaludkem. Kočka nás má nejraděj ve chvíli, kdy očekává naplnění své misky nějakým moc dobrým krmením. V ten moment by nás samou láskou snědla.
• Další díl kočičí lásky dostáváme pravidelně ve chvíli, kdy ulehneme. Nezáleží na tom, zda chceme spát (sami nebo s někým), číst si, koukat na televizi nebo jenom tak lenošit. Kočka nám skočí na břicho (nejradši z výšky) a svým předením si plně získá naší pozornost. Ráda při tom sama usne.
• Nesmíme zapomenout ani na kočičí lásku pečovatelskou. Pokud nás něco trápí, ať už na těle nebo na duši, kočka si naše bolestivé místečko spolehlivě najde a začne ho léčit svou přítomností a živočišným teplem.
• Kočičí láska kamarádská. Projevuje se tak, že si s námi naše kočka ráda chodí hrát. Dovádět, honit se, přetahovat se o kousek provázku a také trochu bojovat. Kočičí hrátky bývají sice občas trochu drápkaté a zoubkaté, ale to jenom proto, abychom nevyšli ze cviku a nezlenivěli.
• Začali jsme jídlem a tím i skončíme, kočičí láska je totiž nesobecká. Kočka se s námi mile ráda rozdělí o svůj úlovek a nabídne nám to, co sama považuje za nejlepší. Například čerstvě ulovenou myš.

Těch krásných a nezaměnitelných projevů kočičí lásky je samozřejmě daleko víc než pět. Stačí si pořídit nějaké to nevinné předoucí kočičí klubíčko a bude se nám jí dostávat po celý kočičí život. Nebo ještě lépe rovnou dvě kočičí klubíčka najednou, protože přece lásky není nikdy dost.

Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.