Praha plná paradoxů
Včera jsem se během jediné hodiny setkal hned se třemi absurdními situacemi. Odpoledne jsem byl na Smíchově několik stanic tramvají za Andělem směrem do Motola. Objevil jsem tam jednu kouzelnou uličku, jmenuje se Nad Zámečnicí.
Že vám až tak kouzelná a ničím výjimečná nepřipadá? Tak počkejte a podívejte se na další obrázek.
Vždyť je hezká a dokonce má i nový povrch, holt městská část se zřejmě činí. Nicméně tato ulička oplývá i něčím jiným, na samém konci má dvě dopravní značky. Pěkně jednu na levé straně a druhou na pravé.
Na levé straně je konec zóny. Škrtnutá cedule s třicítkou, příčnými prahy a ještě čímsi dalším, pro jistotu škrtnutým ještě jednou. "Aha, řekne si projíždějící řidič, rozhlédne-li se vlevo," vyjíždím ze zóny, už můžu padesátkou."
Jenomže pokud se náš milý řidič rozhlédne vpravo, copak to neuvidí? Podobnou ceduli, avšak s opačným významem, začátek zóny. I s tou třicítkou. I řekne si: "Bacha, zóna tady začíná, musím zpomalit a nesmím zastavit."
Pokud se řidič rozhlédne na obě strany, rázem je dočista zmaten, neví, zda na konci ulice Nad Zámečnicí zóna začíná nebo končí, neví, kde mu hlava stojí. A proto, aby nezazmatkoval, raději obě značky ignoruje.
Naštěstí jsem tamtudy šel pěšky a tenhle paradox značek neřešil. Potom jsem sedl na tramvaj, na Andělu přestoupil na metro a jel až na Černý Most. Bylo to docela daleko, pěkná štreka, a tak se nebylo co divit, že mi cestou vyhládlo. Na Černém Mostě jsem zcela bezelstně a bez očekávání dalších paradoxů vlezl do pizzerie a dal si dvě chutné "čtvrtinky."
Bylo si dokonce i kam sednout, prostor k sezení se zavíral až za dlouho. "Zvláštní," řekl jsem si. "Zřejmě jsou tu na to jen dva, prostor k sezení zavřou o pár minut dřív, aby tam jeden stihl zamést drobky po hladovcích a druhý mohl ještě prodávat." Nakonec mi to přišlo celkem logické, zvenku jsem se pak podíval, do kolika mají vlastně otevřeno.
Hm, tak jestli se nepletu, od pondělí do pátku potřebují na úklid prostoru pro sezení hodinu a půl a o víkendu dokonce dvě a půl hodiny. Nebo že by náhodou nějaká neochota k zákazníkům? Ne, tomu bych fakt nevěřil, vždyť v té hospodě vedle člověk může v klidu sedět až do zavírací. A dokonce udělali novou zahrádku, aby jeden nemusel potupně stát u dveří, když si jde zapálit.
Říká se do třetice všeho dobrého i zlého, a tak jsem byl zvědavý, jestli cestou domů potkám ještě nějaký další pražský paradox. Nasedl jsem do autobusu a matička Praha nezklamala. Na začátku Horních Počernic se opravuje ulice, asi chtějí mít též krásný nový povrch jako v té Nad Zámečnicí. A tak zavřeli jeden jízdní pruh, zřídili kyvadlovou dopravu a semafor. Smějí tudy jezdit jen autobusy a pár dalších, jak ukazuje značka. Ostatní mají smůlu, musí to objet okolo několika bloků celkem krátkou objížďkou.
Tenhle paradox je trochu jiný než předešlé dva, týká se spíš pražských řidičů než Prahy jako takové. Těch osobáků je tam běžně dost, většinou víc než autobusů. Ale nemyslím, že by jejich řidiči úmyslně porušovali zákaz vjezdu. Možná všichni patří ke stavbě nebo k zásobování, když už ne k záchranným složkám. Anebo ještě jedna věc mě napadá, třeba před chvíli byli na Smíchově, projeli ulicí Nad Zámečnicí a tamní protichůdné značení je zmátlo natolik, že odteďka dopravním značkám prostě nevěří.
Co říci závěrem? Možná jsem včera pěkně naletěl. Třeba je to celé zinscenované naschvál a Praha chce svými paradoxy nalákat ještě více návštěvníků.
PS: Omlouvám se za nevalnou kvalitu fotografií, pořizoval jsem je narychlo mobilem.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
Jan Pražák
Jak jsem se pohádal s umělou inteligencí
„Co je to za vymyšlenost? Co to vyvádíš?“ Taky se vám stává, že si povídáte s věcmi, když vás něčím naštvou? Já tyhle věty adresoval svému počítači, když se po poslední aktualizaci začal chovat divně a spousta věcí byla jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2125
- Celková karma 31,34
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.