Zvědavý Měsíc

Svit Měsíce, jenž na tě skrze lehké mráčky obdivně hledístříbrným světlem svým harfu ve tvých vlasech vytváří.Závidí mým prstům, že mohou její struny rozeznít,zvědavě naslouchá jejím tónům, když tě hladím.

Měsíční paprsky jiskřičky ve tvých očích rozsvěcejí,
jen díky nim já mohu uzřít, jak tvé oči září.
Smějí se smíchem tichým, smíchem od štěstí,
mé srdce bije radostí, když vidí jejich šťastný smích.

Dál však již měsíční svit nesahá,
zvědavý Měsíc nevidí krajiny, jež zakrývá ti stín.
Netuší, že ač klidně ležíš, ještě se celá tetelíš,
jak dala jsi mi štěstí, dala jsi mi sebe, lásko moje krásná.