Řidič protiva

13. 03. 2023 14:34:54
„Jeníčku, já nemám drobné, snad nepojede pan Hořejší,“ vylekala se tehdy moje babička. Byl začátek šedesátých let minulého století a já coby malý školák trávil prázdniny u své prarodičky v Posázaví.

Bydleli jsme ve Stříbrné Skalici, ve vsi, která se honosila jen pár obchody se základním zbožím. Když bylo potřeba zakoupit něco speciálnějšího, museli jsme se vydat autobusem do nedaleké Sázavy. Tedy ne do řeky, v té bychom toho asi moc nepořídili, nýbrž do města s tehdy oficiálním názvem Sázava nad Sázavou.

Už ani nevím, co nám to tenkrát dosloužilo, snad topůrko od sekery nebo nějaký letitý kus nádobí. Babička jukla na svůj krasopisně inkoustovou tužkou opsaný jízdní řád a rázem zenergičtěla, mělo to jet za pár minut. Pak zkontrolovala obsah peněženky a ztvrdla v rysech. Pár haléřů a k tomu padesátikoruna, to byl tehdy obrovský peníz, nad kterým by pan Hořejší určitě lamentoval.

On se ten řidič ve skutečnosti jmenoval jinak, ale my mu tak říkali pro jeho povýšenost. Velitel autobusu, který byl vždy, dokonce i v nejparnějších vedrech vzorně navlečený do autobusácké uniformy, přísný a nerudný na cestující. Stačilo, aby mu nastoupil někdo v zablácených botách nebo ve špinavých montérkách, a hned nadával: „Člověče, vy mi zaděláte celej autobus!“ A opilci? Jakmile na někom poznal, že je trochu víc pod párou, prostě ho nepustil dovnitř se slovy: „Jen si běžte pěkně pěšky, aspoň vystřízlivíte!“

Autobus jsme toho dne stihli a samozřejmě jako na potvoru ho řídil pan Hořejší: „Ženská, když někam jedete, máte se postarat, abyste měla drobný,“ neodpustil si zavrčet na mojí babičku. Ale lístky nám prodal, snad za trest vrátil na padesátikorunu samou drobotinu a ještě se zamračil: „Toho malýho kluka si ohlídejte, ať mi tady nenadělá nepořádek!“

Usadili jsme se kousek za řidičem, já pěkně k okýnku a babička do uličky. Autobus se dal do pohybu, zastavil ve stanici U Konvalinků, pak Na Marjánce a potom to stočil podél řeky. Řeka byla po několikadenním vydatném dešti kalná a zlověstně vzedmutá, a v zátočině, pověstné nebezpečnými víry při velké vodě, se nad hladinu skláněl starý strom.

„Proboha, ten kluk se topí!“ Vykřikl na celý autobus kdosi z cestujících a všichni obrátili hlavy tím směrem. A opravdu. Na břehu stáli dva výrostci, od pohledu jim mohlo být tak patnáct, šestnáct. První byl otočený k silnici, cosi křičel a zoufale mával rukama. Druhý seděl na bobku na samém kraji břehu a natahoval ruku nad vodu ke třetímu. A třetí? Ten byl v rozbouřené vodě, jednou rukou se křečovitě držel tenké haluze starého stromu, hrozící co nevidět rupnutím, a druhou se snažil dosáhnout k podávané ruce. Marně. Kluci byli od sebe moc daleko a navíc tam byl nejspíš opravdu vír, který s výrostkem ve vodě pořádně zmítal tak, že mu co chvíli stáhnul hlavu pod hladinu.

Pan Hořejší prudce zabrzdil, popadnul smeták, vyběhnul z autobusu a cestou na krátkém svahu od silnice k řece bleskově zhodnotil situaci. Pak se předloktím levé ruky pevně zaháknul za silnou vodorovnou větev stromu, v nablýskaných polobotkách vstoupil do kalného proudu a opatrně se posouval co nejblíž ke klukovi ve vodě. Pravou rukou pevně uchopil smeták za tyč těsně za tou částí, jíž ještě před chvilkou vypígloval svůj autobus a volný konec se snažil namířit co nejblíž k topícímu se klukovi. „Chyť se! Rychle, než se utrhneš!“ Křičel na něj.

Oba dva chvilku bojovali s rozbouřeným živlem, kluk se ještě párkrát potopil, několikrát hrábnul vedle, až se mu konečně podařilo zachytit nabízený konec smetáku. „Teď se drž! Obouma rukama!“ Zakřičel znovu pan Hořejší. Pravou rukou přitahoval kluka k sobě, levou se z plných sil snažil posouvat po nízké větvi ke břehu. Několikrát uklouznul, sakroval, nadával, až nakonec kluka vytáhnul.

„Kde bydlíš?“ Zeptal se pan Hořejší zachráněného kluka hned poté, co odeslal párek cestujících z první sedačky kamsi do nitra vozu a celého zmáčeného ho usadil na jejich místo.

„V ro... V rovnejch. V tom žlu... žlutým domku za potokem,“ drkotal kluk zubama.

Řidič se nikoho na nic neptal, sundal si sako autobusácké uniformy, hodil ho klukovi přes ramena, otočil vůz a vrátil se asi kilometr zpátky do vsi. Tam zastavil, dovedl kluka až domů a předal ho paní, která zrovna věšela prádlo na dvorku. Nejspíš jeho mamince, ta jen spráskla ruce, pokřižovala se a hnala ho sviňským krokem dovnitř.

Pak jsme se znovu vydali na cestu. Pan Hořejší už zdaleka nebyl tak vzorně upravený jako obvykle. Teď řídil v mokrých polobotkách, kalhotách umáčených nad kolena a jen v košili, sako nechal položené na první sedačce, kam prve usadil toho kluka. V autobusu bylo hrobové ticho, nikdo neprotestoval kvůli zdržení, většina lidí obdivně pokukovali po řidiči, jen dvě staré babky si kdesi vzadu něco potichu šuškaly. Když jsme znovu míjeli onu zátočinu řeky s vírem, zbylí dva kluci tam ještě stáli. Na něčem se dohadovali, rozhazovali u toho rukama, a jakmile spatřili náš autobus, zmlkli a zírali na pana Hořejšího s otevřenými pusami.

V Sázavě byla konečná, řidič tam míval delší pauzu a pak obracel autobus zpátky. I když jsme tam dorazili se zpožděním, stačili jsme s babičkou zakoupit ono potřebné topůrko nebo kus nádobí, už nevím.

„Jeníčku, to je panečku pašák,“ pravila babička, když jsme čekali na zastávce a ona uviděla za volantem autobusu pana Hořejšího. Polobotky měl možná ještě trochu mokré, kalhoty oschlé a umačkané, a sako asi zevnitř poněkud vlhké, jak ho prve navlékl klukovi, ale nedal na sobě nic znát. Tvářil se přísně jako obvykle, mě sjel nedůvěřivým pohledem, abych mu nenaděl v autobusu nepořádek, ale v očích měl zvláštní světlo. Světlo pokory člověka, který před chvilkou někomu zachránil život.

Autor: Jan Pražák | pondělí 13.3.2023 14:34 | karma článku: 32.68 | přečteno: 851x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 35.45 | Přečteno: 3909 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.98 | Přečteno: 692 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.94 | Přečteno: 905 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.71 | Přečteno: 809 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 177 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 131 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 236 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 31.48 Průměrná čtenost 1303


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...