Neděle 25. září 2022, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. září 2022 Zlata

Vnuk

22. 09. 2022 14:34:54
„Jestli ti jde o vážný vztah, tak si se mnou radši nic nezačínej.“ V tomhle byl Michal férový kluk, jenomže leckterá ženská mu nedokázala odolat navzdory jeho varování.

Byl prototypem mladého muže, který aniž se o to snažil, strhl svým vtipem, šarmem a přátelským otevřeným vystupováním pozornost společnosti na svou stranu. Když se bavil mezi přáteli, vždy dokázal přijít s nějakým vtipným a neotřelým nápadem. Když pracoval, uměl svým kolegům vnuknout nejlepší způsoby řešení a ještě v nich vzbudit dojem, že na ně přišli sami.

Vůči ženám působil nějakým magickým charizmatem. Stačilo, aby mu jen krátce problesklo hlavou: „jejda, tahle holčina by stála za hřích“ a ona se od té chvíle sama od sebe začala motat kolem něj. A kdyby jen motat, když se společnost rozešla a ti dva zůstali sami, začasto nadešla chvíle, v níž ji marně varoval tou větou, že o vážný vztah nestojí. Pak spolu nějaký čas chodili, ne víc než pár měsíců, než ji Michal nechal plavat a šel zase o dům dál.

Michalův tatík byl o dost let starší než jeho maminka, a ta, když bylo jejich synovi čtrnáct, odešla od rodiny. Nechala se okouzlit nějakým výrazně mladším, úspěšnějším a prachatějším modelem, sbalila si kufry, odstěhovala se a při představě nového života s povděkem nechala přiřknout Michala do otcovy péče. Mámin odchod v Michalově pubertálním věku způsobil jeho pozdější nechuť k vážným vztahům a on se víceméně podvědomě rozhodl využívat své partnerky k pouhému pobavení.

Michal tedy zůstal s taťkou sám v chlapské domácnosti. Ti dva se spolu dělili spravedlivým dílem o veškeré domácí povinnosti, radosti a starosti a později po Michalově nástupu do práce též o náklady. Spíš než jako otec a syn žili jako dobří přátelé. Jakkoli se jeho taťka už podruhé neoženil a o příslušnice něžného pohlaví neprojevoval prakticky žádný zájem, vnímal synovy milostné avantýry se shovívavým smíchem a v žertu si ho dobíral: „Chlape mizerná, jestli se nezměníš, tak mi jednou zůstaneš na ocet.“ V jeho slovech však zároveň zazníval sotva znatelný smutný podtón, ve skrytu duše by byl rád, kdyby se Michal přece jen usadil.

***

„Michale, jestli to takhle půjde dál, tak se od tebe v životě nedočkám vnoučete a vymřeme po meči. Měl by sis konečně najít nějakou pořádnou ženskou pro život.“ Pravil taťka jednoho dne vážným změněným hlasem. Michal se vylekal. Ne snad nad jeho požadavkem, ale nad způsobem, jakým jej vyslovil. Dobře věděl, že takhle mluvívá jen, když je na obzoru nějaký vážný problém. Nedalo mu, aby se nezeptal: „Táto, proboha, co se děje?“

„Chlape, přišla bída na kozáky, jsem nemocnej. Nechtěl jsem ti to říct, ale jinak to nejde, je to vážný. Doktoři mi našli něco, nač je celá ta jejich učená medicína krátká. Dávají mi maximálně půl roku, nějak to se mnou tady uvnitř zamávalo a já bych si najednou strašně moc přál, kdybych stihnul vidět, že tady na tom prašivým světě nezůstaneš sám.“ Jen stěží se snažil budit dojem, že mu vůbec nejde o něho samotného, ale jen o Michalovu budoucnost.

Michal se změnil, jakoby pod tíhou situace určitým způsobem konečně dospěl. Práci sice zvládal jako dřív, dokonce pořád pomáhal kolegům, ale jinak se stranil společnosti, o dovádění se ženami ztratil zájem a pokaždé rychle pospíchal domů. Na zvědavé otázky přátel a kolegů vždy odpovídal nejasným zamumláním o rodinných starostech. Jediný, komu se dokázal se vším svěřit, byla Magda, jeho nejbližší kolegyně, kterou si kdysi se smíchem dobíral jako „gotickou dívku.“ Štíhloučká, vysoká, úzká v bocích, v prsou i v obličeji, s pěšinkou uprostřed dlouhých černých vlasů a s navenek nepřístupným vystupováním. Ta se teď tak nějak sama od sebe stala jeho vrbou a dokázala ho psychicky držet nad vodou.

Čas plynul, taťkovi bylo hůř a hůř, Michal se o něj staral ze všech svých sil. Jeho naléhání na potenciální synův vážný vztah bylo čím dál, tím silnější. Michal si s tím nevěděl rady, ze srdce rád by mu vyhověl, ale nedokázal přijít na to jak.

„Michale, jestli chceš, já ti pomůžu,“ nabídla se Magda po delší úvaze poté, co se ji opakovaně svěřil s touhle starostí. Promiň, že to říkám tak tvrdě, vím, že by to byl podvod, ale pokud o to stojíš, tak až bude nejhůř, můžeš mě tátovi představit jako svou partnerku. Klidně mě za tenhle nápad pošli do háje, ale věř, že když to uděláš, bude se mu odcházet snáz. Michal se po jejích slovech rozbrečel. Když se trochu uklidnil, vzal ji za ruku a s tichým poděkováním sotva znatelně kývl na souhlas.

Pár dní před taťkovým skonem přivedl Magdu do nemocnice a představil mu ji. Vzal ji okolo ramen a ona si s významným pohledem nenápadně pohladila břicho. Taťkovi se naposledy v životě rozzářily oči štěstím: „Krucinálfagot vy dva, kdy se vám to narodí?“ Pro oba mladé to bylo nesmírně těžké, Michal s vypětím sil zalhal: „Táto, za sedm měsíců.“

***

Mnoho času stačilo uplynout, než se Michalovi vrátil jeho někdejší humor a přirozený šarm, nesmírně mu v tom pomohla Magda. Ta žena, která byla navenek nepřístupná, ale uvnitř tak citlivá, že dokázala zlomit Michalovu dávnou od maminčina odchodu zakořeněnou nechuť k vážným vztahům. Nakonec zlomila i jeho lež, vyřčenou nad tatínkovou smrtelnou postelí, akorát, že jeho vnuk přišel na svět o dost později než za sedm měsíců. Dostal jméno Rudolf po dědečkovi, kterého nikdy nepoznal.

Autor: Jan Pražák | čtvrtek 22.9.2022 14:34 | karma článku: 26.01 | přečteno: 637x

Další články blogera

Jan Pražák

Úraz

„Můžu si sem k vám přisednout?“ Optal se mě neznámý pán s kelímkem kávy v ruce na předzahrádce nejmenovaného nadnárodního řetězce, nabízejícího své produkty kávy milovným zákazníkům.

19.9.2022 v 14:34 | Karma článku: 41.03 | Přečteno: 3861 | Diskuse

Jan Pražák

Kočkoblog

Nevím kam dřív skočit, a jestli to takhle půjde dál, tak snad zabiju to individuum, který mi umožňuje, abych pod jeho registrací psal svoje články. To vám garantuju, jakože se Zrzek jmenuju a jsem drsnej kocour s půlkou ocasu.

16.9.2022 v 14:34 | Karma článku: 26.19 | Přečteno: 716 | Diskuse

Jan Pražák

Jak často to doma děláte?

Nikoli, název není zavádějící, aby přilákal co nejvíc zvědavých čtenářů. Tím zájmenem myslím skutečně onu činnost, která vás napadla jako první, tedy sex. Možná jen slovo „doma“ bych měl rozšířit na více možností.

13.9.2022 v 14:34 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 1093 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Gabriela Bretschneiderová

Objetí dobíjí baterky

Objetí dobíjí baterky, že jste to věděli? No a proč to pravidelně neděláte? Upřímně a často, víte kolik ušetříte na doplňcích umělých náhrad?

24.9.2022 v 22:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 |

Gabriela Bretschneiderová

Motýlci v břiše, jaká vzácnost

Všichni známe motýlí šum křídel v břiše, ale často se vytratí a stanou se vzácností. A tak pokud se objeví, hýčkejte je, poněvadž jsou vzácnost.

24.9.2022 v 12:30 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 197 |

Horst Anton Haslbauer

Osud mého pozdějšího kamaráda, kterému jsem se snažil nahradit tátu

Plzeňák, který se spokojeně usadil v Sokolově a začal se zajímat o jeho historii. V restauraci se seznámil s číšníkem a rockenrolovým zpěvákem Pavlem Zelenkou. Sběratelem starých písemností a pohlednic o Falknově, od roku 1948

24.9.2022 v 6:32 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 246 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Zbavená pýchy a lásce otevřená

Není nad to projít změnou v motýla. Proces bolí, ale je fajn, když při vás někdo stojí a hlídá vaši proměnu. Snad tentokrát proměnu dokončím a budu lítat.

23.9.2022 v 22:42 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 80 |

Gabriela Bretschneiderová

Doba umělá

Vládne nám doba umělá. Je jen na nás čemu dáme přednost. Já se rozhodla pro přirozenost, štěstí a lásku. Co nejméně se nechat ovládat dobou umělou.

23.9.2022 v 21:39 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 196 |
VIP
Počet článků 1937 Celková karma 28.44 Průměrná čtenost 1246


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz