Pátek 24. ledna 2020, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. ledna 2020 Milena

Člověče, nekoukejte mi do výstřihu!

11. 01. 2020 14:23:44
Přiznám se otevřeně, že s ženskejma jsem to nikdy neuměl. Už na střední škole jsem obdivoval spolužáky, kteří dokázali bez zakoktání a přeskočení hlasu pozvat holku na rande a pak se druhej den chlubili svejma intimníma zážitkama.

Netuším sice, kolik z toho byla pravda a kolik si navymejšleli jen proto, aby si před ostatníma hráli na správňácký frajery, ale jedno vím jistě. Když se mi nějaká holka líbila, tak jsem si netroufnul na víc, než na tajný obdivování. Jednou, když už jsem byl nejspíš posledním panicem ve třídě, jsem se s vidinou nepoznanejch zážitků dokázal vyhecovat a krákoravým hlasem jednu oslovil. Byla to taková vyzáblá a bezprsá spolužačka, o který jsem si naivně myslel, že ji nikdo nechce. Nakráčel jsem před ni s tváří rudou jak uřícenej indián a vykoktal: „Zu... Zuzko, nešla bys se mnou večer do ki... kina?“

Nejdřív doširoka rozevřela svý modrý oči překvapením, no já si myslel, že mám vyhráno, teď hned mi skočí do náručí a po kině rovnou do postele. Jenže pak mě vyvedla z omylu, nebyla v šoku, že někdo oslovil ji, ale že jsem někoho dokázal oslovit já. Ale byla hodná, nevysmála se mi a odmítla mě shovívavým tónem: „Nezlob se, plyš... Miloši, já nemůžu, dneska jdu za Karlem.“

Druhej den jsem se dozvěděl, že Karel je její kluk, nějakej hotelovej číšník a ona tam za ním chodí do jeho pokojíku pro personál. Prozradil mi to Jarda, jeden z těch největších frajerů, kterej náhodou ten můj nepodařenej pokus zaslechnul. A aby mě jó potěšil, dodal ještě supertajnou informaci: „Miloši, Zuzka se s tím oslovením nespletla, jen se kapánek přeřekla. ‚Plyšáček‘ ti říkaj naše dámy mezi sebou, jakože seš měkkejš a k ničemu se nemáš. Ale pššt, Milošku, nic jsem ti jako neřeknul, prozradila mi to Majka, když jsem ji připravil o panenství.“

Jarda měl vlastně pravdu. Teda nevím, jestli s tím Majčiným panenstvím, ale s tím měkkejšem rozhodně jo. Však jsem svou první ženskou měl až někdy v pětadvaceti, a to ještě vlastně náhodou. Byla to kolegyně z firmy, ve který jsem byl tehdá zaměstnanej a nesbalil jsem já ji, ale ona mě. Stalo se to na dvoudenním výjezdním teambuildingu, večer se hrály hry, něco se vypilo a než jsem se stačil rozkoukat, skončil jsem v její posteli. Po návratu se tvářila, jako by se mezi námi nic nestalo a když jsem se jí to snažil připomenout, tak mi oznámila, že to bylo jen takový zakončení tý večerní společenský hry a že nestojí o žádný pokračování.

Takže jsem to celý tak nějak vzdal a smířil se s osudem, že jako zůstanu sám. No co, určitě nebudu jedinej, aspoň ušetřím čas a budu se moct víc věnovat svýmu největšímu koníčku, což je fotografování. Nejradši fotím přírodu a zvlášť zvířata, řeknu vám, že je to strašně zajímavý. Však se mi ta zvířata taky stala svým způsobem osudná, ale to bylo až předloni v létě, víc jak deset let po tom zážitku s kolegyní.

***

Byl horkej den, já se vypravil s foťákem do ZOO a před výběhem sudokopytníků se odehrála scénka jako ze špatnýho filmu. Měli tam zrovna nějaký mladý přírůstky a já si hledal místo, abych měl dobrý světlo na focení. Úkrok doprava, tam ne, to by bylo proti sluníčku, tak doleva, jo, to by šlo. Jak si to poměřuju očima, tak mi vleze akorát do záběru nějaká prsatá ženská v letních šatech s hlubokým volným dekoltem. „Jó, sluší ti to, ale překážíš,“ pomyslel jsem si v duchu a jak jsem hledal nový místo pro focení, tak jsem koukal střídavě na ni a do ohrady na ty sudokopytníky. Jenomže ona si to musela nějak blbě vyložit a spustila na mě: „Člověče, co mi vejráte do výstřihu, nebuďte drzej!“

Já byl furt myšlenkama u toho focení a bez přemejšlení jí odpověděl: „Ale vždyť já obdivuju ty krásný malý kozičky!“ A rukou jsem ukázal do výběhu na ty zvířata. Jenomže asi jsem se přitom moc rozmáchnul, vyklouznul mi foťák a letěl na nu tu ženskou. Já po něm instinktivně hrábnul a jako na potvoru jí omylem šáhnul, no asi tušíte kam.

V tu ránu mi to celý došlo, ztvrdnout jsem jak solnej sloup a vzmohl se jen na tichý zakoktání: „Promiňte, prosím vás, já to tak nemyslel... teda, chci říct, neudělal jsem to schválně.“

Ona ztuhla taky, první dvě vteřiny se tvářila, že mi vrazí takovou facku, až přistanu mezi těma sudokopytníkama. Jenže když viděla, že se tvářím jako idiot říznutej pitomcem, tak se začala smát. Nejdřív jí jen zacukalo v koutkách, pak to chvílí v sobě dusila a nakonec se rozesmála, že to znělo jak zvonkohra na pražský Loretě. A potom, když se trochu uklidnila, tak se mi podívala přímo do očí, vypnula přede mnou ten svůj plnej hrudník a řekla: „Ale, ne, neomlouvejte se a promiňte vy mně. Napřed jsem vám vlezla přímo do záběru a pak vám ještě tak hloupě vynadala. Co ten váš foťák, je v pořádku?“

Což o to, s foťákem se samozřejmě nic nestalo, když měl takový měkký přistání. Ale se mnou a s tou prsatou ženskou od sudokopytníků se toho od předloňskýho léta stalo celkem dost. Zrovna včera večer mi položila ruku na svoje zakulacený bříško a s tajuplným úsměvem špitla: „Je tam kluk, Miloši, už to vím. Jestli bude po tobě, tak to bude mít v životě s ženskejma fakt těžký.“

Autor: Jan Pražák | sobota 11.1.2020 14:23 | karma článku: 32.12 | přečteno: 1238x

Další články blogera

Jan Pražák

Chtěla jsem zabít svoje vlastní dítě

Když jsem ve dvaatřiceti létech najednou přišla do jiného stavu, tak jsem byla fakt naštvaná. Nedlouho před tím jsem získala vedoucí místo v jednom oddělení naší obchodní firmy s příslibem dalšího postupu.

23.1.2020 v 14:31 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 978 | Diskuse

Jan Pražák

Zrzek zasahuje

Příhoda s dvěma Barbínama a s bílým kotětem, který se jmenovalo Sněhová Vločka, se odehrála loni v létě. To už byl jezevčík Ferda u mě a u mýho dvounožce záchranáře dávno spokojeně zabydlenej.

20.1.2020 v 14:34 | Karma článku: 24.83 | Přečteno: 606 | Diskuse

Jan Pražák

Postelová intrika

„Promiň, Honzo, jestli se ti nelíbím, rovnou mě pošli pryč, ale dneska jsem se schválně oblíkla tak, abys viděl, jak jsem tlustá.“ Maruška se postavila ke stolku v kavárně, upřeně na mě pohlédla a výhružně dala ruce v bok.

17.1.2020 v 14:34 | Karma článku: 27.90 | Přečteno: 968 | Diskuse

Jan Pražák

Pořádná ženská

Nedokázala jsem si odpovědět na otázku, proč se na mě Michal vykašlal. Snažila jsem se pro něj dělat všechno, ale on se jednoho dne prostě sebral a se slovy, že si nemůže pomoct, odešel za tou svou fuchtlí.

14.1.2020 v 14:36 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 969 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Zmatek ve Firmě

Firma ve světě někdy známá jako Česko, oficiálně ČR (dále je Firma) vykazuje známky jistého chaosu, této Firmě jazykově blíže označovaného jako zmatek/zmätok.

24.1.2020 v 20:29 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 135 | Diskuse

Pavel Hewlit

Trest smrti pro společnost

Pokud se ozývá více hlasů než dříve pro znovuzavedení trestu smrti, společnost je na pokraji krachu z vlastní morálního propasti. A je to logické.

24.1.2020 v 13:03 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 771 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Smrt před ordinací a č. 1

"Čekací doba je až 8 hodin," čtu se na jedné neurologické pražské klinice. Nedávno tam zemřela žena, která čekala více jak 8 hodin. Zemřela na lavičce před ordinací. Nutno dodat, že se jedná o akutní neurologickou pohotovost.

23.1.2020 v 19:13 | Karma článku: 29.82 | Přečteno: 1337 | Diskuse

Karel Trčálek

Zbytečně hysterická reakce pana Brauna na incident francouzského prezidenta

Reakce pana Brauna na údajný hysterický záchvat francouzského prezidenta je sama o sobě excelentní ukázkou hysterie

23.1.2020 v 18:40 | Karma článku: 16.56 | Přečteno: 511 | Diskuse

František Skopal

Pozor! Jazyková zdatnost z nás ještě nedělá lidi!

Mladí lidé dnes často odcházejí do ciziny. Kvůli studiu nebo brigádě, nebo kvůli práci. Jedinci, kteří v zahraničí něco významné dosáhli, bývají často hosty různých rozhlasových pořadů, kde je vyzdvihována jejich šikovnost.

23.1.2020 v 15:55 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 579 | Diskuse
VIP
Počet článků 1614 Celková karma 27.55 Průměrná čtenost 1166


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz