Dobří a špatní učitelé?

6. 11. 2019 14:24:19
Těch dobrých je bezesporu většina, ale existují i nějací špatní? Jako naprostý laik v pedagogických sférách bych si dnes nic takového nedovolil tvrdit, avšak ve svých školních létech jsem měl zcela jasno.

Ta nejlepší z těch mých, na kterou nikdy nezapomenu, byla paní učitelka Hrušková. Ano, dovolím si zde použít její skutečné jméno, i když vím, že ona už si mé řádky dávno nemůže přečíst. Tedy pokud v učitelském nebi nedisponují nějakým zvláštním kouzelným kukátkem, kterým by mohli sledovat, zda se jejich bývalým žákům daří v životě zužitkovat umy a vědomosti, které do nich kdysi nahustili.

Možná tušíte, že právně tahle skvělá pedagožka byla tou, která mě a dalších třicet zvědavých a vyjukaných dětí přivítala na začátku první třídy. A pak nás svým napůl kantorským a napůl maminkovským přístupem měla provázet celých pět let prvního stupně. Bohužel nemohu ke své škodě a ke škodě svých tehdejších spolužáků napsat provázela, protože měla podlomené zdraví a v průběhu třetí třídy musela definitivně přestat učit. Zbytkem prvního stupně nás už pak provedlo několik jejích nástupkyň, na něž už nemám zdaleka tak výrazné vzpomínky a z nichž žádná nám nedokázala vštípit tolik vědomostí a lidskosti jako právě ona.

První a poslední, v tom je kus osudovosti, ba možná přímo magična. Základní školu jsem započal pod křídly paní učitelky Hruškové a zakončil v přísné péči češtinářky a zároveň třídní paní učitelky Albrechtové. Asi si dovedete představit, jak nelehké muselo být dokázat si poradit s bandou třiceti puberťáků, kteří chtěli dělat všechno možné, krom vstřebávání výkladu té otravné ženské za katedrou. Nicméně paní učitelka Albrechtová si s námi uměla poradit s noblesou sobě vlastní a natlouct nám do střapatých hlav nejen pravopis, ale též literární velikány i s jejich stěžejními díly. A navrch se jí jenom tak mimochodem podařilo vštípit nám základy slohu, abychom se v životě dokázali gramotně vyjadřovat.

Celou dobu jsme ji měli za přísnou dámu, která nám neodpustila ani jeden špatně použitý ypsilon a která nemilosrdně trestala třeba i takovou prkotinu, jakou byla záměna bratří Čapků a přiřknutí autorství Dášeňky Josefovi. O to víc nás paní učitelka Albrechtová překvapila, ba přímo šokovala, když se s námi oficiálně loučila při posledním zvonění. Prostě a jednoduše si nás všechny své svěřence z 9. A tahle zásadová dáma pozvala a nacpala do svého malého panelákového bytu a tam si s námi přiťukla vínem. Z jedné litrovky sice vyšlo na každého jen pár loků, ale byli jsme hluboce neplnoletí, a kdyby to někdo rozmajznul, asi by z toho měla průšvih jako mraky. Tímhle svým počinem nás tehdy prostě dostala a já bych se s odstupem mnoha let vůbec nedivil, kdyby i posunula o krůček k dospělosti.

Teď z opačného pólu. Už si ani nepamatuju, jestli to bylo na základce nebo na střední a jak se ten soudruh učitel, co nás měl na výtvarku, jmenoval. Ale nebyl jsem zdaleka sám, kdo ho tehdy řadil k těm učitelům nikoli dobrým. Ve vlastních očích byl panem umělcem, mistrem malířem a zaníceným propagátorem směru, zvaného socialistický realizmus.

O skutečných velikánech, jakými byli například Rembrandt van Rijn, Vincent van Gogh a s nimi srovnatelní, nás tenhle kantor seznámil jak tak letmo, aby se neřeklo a hlavně aby se příliš nezdržoval od toho, co sám považoval za důležité. Tím byla díla jeho vlastní a urputná snaha vychovat z nás embrya svých následníků. Nicméně námi namalované pěsti dělnické třídy nebyly v jeho očích dostatečně zaťaté, kladiva dost úderná a pěticípé hvězdy dost rudé. Navíc jsme jako správná tlupa výrostků nevěnovali jeho výkladu a snaze náležitou pozornost, pročež se rozčiloval, v obličeji nabýval své oblíbené barvy a lál nám větou, že hází perly sviním, až se okna ve třídě otřásala v pantech. Nevím, jestli se i tenhle kantor nakonec dostal do nějaké prapodivné sféry učitelského nebe, ale pokud ano, určitě si tam rochní blahem a pilně se ohání štětcem při malování svých Marxů a Leninů.

Ale proč jsem se vlastně o těch učitelích tak rozepsal? Protože mi připadá, že by si zasloužili daleko víc úcty a respektu, než kolik se jim v dnešní době dostává. V době, kdy musejí pracovat v nešťastně nastaveném školském systému. Kdy si nemohou dovolit zjednat ve třídě patřičnou kázeň, aniž by se vystavovali nebezpečí popotahování za domnělé násilí na žácích. A dokonce kdy jsou učitelé začasto v očích rodičů hromosvodem, který může za to, že oni sami nedokázali svým potomkům vštípit aspoň základní zásady slušnému chování.

Věřím, že pokud by se dnešním učitelům dostalo vší té úcty a respektu, kterých si z titulu svého poslání zaslouží, byli by všichni veskrze dobří. A kdyby se mezi nimi čirou náhodou objevil nějaký špatný, záhy by přestal být učitelem.

Autor: Jan Pražák | středa 6.11.2019 14:24 | karma článku: 28.47 | přečteno: 886x

Další články blogera

Jan Pražák

S tlustou nebo s hubenou?

Tedy pardon, tlustá je ošklivé označení, zvlášť když se jedná o ženu. Zeptám se tedy raději „s plnoštíhlou nebo se štíhlou?“ neb i ta hubená zní trochu pejorativně. A též záleží na tom, k jakým aktivitám se ona otázka vztahuje.

12.11.2019 v 14:40 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 655 | Diskuse

Jan Pražák

Proč se nesmím vrátit domů?

Na své rané kotětství si moc nepamatuji. Zůstala jenom zasutá vzpomínka na několik dní zimy, hladu a strachu poté, co moje maminka i se ségrou zčistajasna zmizely.

9.11.2019 v 18:33 | Karma článku: 29.53 | Přečteno: 968 | Diskuse

Jan Pražák

Rodina je vždycky na prvním místě

„Mami, viď, že se teď nastěhuješ zpátky k nám? Tu svoji garsonku můžeš pronajmout, až se Lukášek narodí, budeš nám pomáhat a každá koruna navíc přijde vhod. Tak můžeme s tebou počítat, že jo?“

2.11.2019 v 21:00 | Karma článku: 31.83 | Přečteno: 1005 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

New Deal? - drobná poznámka ( k 17. listopadu 1989) č.4

Námětem k tomuto středečním blogu jsou události kolem 17. listopadu před 30 lety, které si v těchto dnech připomínáme ....

14.11.2019 v 14:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Ke komu by se měly obracet výčitky Milionu chvilek za to, že tady máme Andreje Babiše…?

Andrej Babiš dnes leží v žaludku spoustě lidí. Mnoho lidí tento stav nutí k demonstracím, požadavkům a ultimátům jeho směrem. Za jeho vzestupem k moci vidí komunisty, prezidenta Zemana a lidi kolem něj. Chyba, všechno špatně...

14.11.2019 v 13:57 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 142 | Diskuse

Marek Hurt

Holuša má pravdu, ale MMA není zlo

Halový mistr Evropy v běhu na 1500 metrů Jakub Holuša se opřel do MMA a varoval před špatným vlivem zápasů v kleci na děti. Dočkal se nesouhlasné reakce od předního českého bojovníka Patrika Kincla. Otevřela se tak zajímavá debata

14.11.2019 v 11:41 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jiří Turner

Milion chvilek: Chtějme nemožné, abychom dostali to nejlepší!

Milion chvilek prý nepoleví, dokud Babiš neodstoupí. Je nereálné, aby tento legitimně zvolený premiér abdikoval, stejně jako byly před lety nereálné požadavky, aby odešli legálně zvolení komunističtí funkcionáři.

14.11.2019 v 11:40 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 543 | Diskuse

Karel Babica

Kecy v kleci

Skrytá netolerance, která ničí školy... Pisálek Josef Mačí píše na objednávku nebo nedokáže pobrat ty nejelementárnější logické principy? Co má přesně newspeak na mysli u termínu "znevýhodněný žák"?

14.11.2019 v 11:11 | Karma článku: 28.33 | Přečteno: 695 | Diskuse
VIP
Počet článků 1589 Celková karma 27.52 Průměrná čtenost 1162


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz