Poslala jsem do háje nejlepšího chlapa svýho života

1. 10. 2019 14:32:34
Napřed jsem si ani nemyslela. že vůbec nějakýcho takovýho potkám. Totiž chci říct, nenapadlo mě, že někdy budu svýmu Karlovi nevěrná. Ale znáte to, když se holka vdává, je plná růžovech ideálů a pak je všechno úplně jinak.

Prostě po pár létech manželství se z Karla vyklubalo něco mezi gaučákem a ředitelem zeměkoule. Když jsem po něm třeba chtěla, aby mi s něčím pomohl v domácnosti, tak se dycky vymlouval, jak je utahanej z práce, jako kdybych já asi urvaná nebyla. Nebo řekl, abych počkala, až dokouká něco důležitýho v bedně, potom že se do toho milostivě pustí. Jenomže pak většinou buď zapomněl nebo se na to vykašlal, nevím, zkrátka to nádobí, luxování a všechny ty ostatní věci stejně zbyly skoro vždycky na mě. Takže mě po čase přestalo bavit si mu vůbec o něco říkat.

Jó, třeba opravit odpad nebo pověsit lustr, to on sice dokáže a udělá to i pořádně, ale pokaždý mu trvá půl roku, než se k tomu rozhoupá. A to byste ho přitom museli slyšet, samý: „Jaruno, podej mi tohle, ne to nechci, copak to nevidíš?“ Nebo: „Přidrž mi tohle... Ne tak pitomě, malý dítě by to pochopilo líp.“ Prostě mu musím stát za zadkem, obdivovat a básnit, jak je neskonale dobrej. A nakonec mi stejně kvůli něčemu vynadá, třeba když mi pak nezbyde čas a spíchnu jen něco rychlýho k jídlu.

Už ani nepamatuju, kdy byl na mě naposled v posteli něžnej, možná před svatbou. Od tý doby je to jen takový rychlý šup sem, šup tam, teda pokud ho vůbec k něčemu ukecám. A aby si se mnou jenom tak povídal, jak to my ženský občas potřebujem? Kdepak, ten umí akorát poučovat a vokazovat, jak je chytrej, to by mu fakt šlo.

Možná to ode mě všechno zní jako vymlouvání, že už jsem toho jednoho krásnýho dne začala mít dost a našla si milence. Teda našla, možná si spíš našel on mě, bylo to na takovým firemním setkání, kde jsme se spolu dali do řeči. On byl zrovna volnej, já vdaná, vůbec mě nenapadlo, že se mezi námi něco stane. Jenomže Jirka byl tak milej a pozornej, jak od Karla nepamatuju, ani když jsme byli čerstvě zamilovaný. Utekli jsme od ostatních, celej večer seděli u malýho stolku v takovým zastrčeným koutě a povídali si o životě. Nevím, co to do mě vjelo, ale já se mu svěřila, jak to mám s Karlem. Načež on mi vzal jemně ruku do svejch dlaní, začal vykládat takový ty nesmysly o vílách a královnách, já mu to baštila a byla jsem ztracená.

Tak jsme si začali psát tajný mejly a volat, on uměl bejt i přes písmenka tak milej a něžnej, no a já najednou věděla, že přesně tohle mně doma schází. Tvrdil mi, že mu nevadí, když jsem vdaná, že mi nechce ničit rodinu a manželství, ale že strašně touží, abych byla aspoň občas v jeho náručí šťastná. Vím, že mě teď možná odsoudíte, ale nechala jsem se pozvat od něj domů a vlezla s ním do postele.

Ne vlezla do postele, to říkám hrozně vošklivě. Jirka to udělal moc romantický, svíčky, tichá hudba, náramný pohoštění u kterýho jsme si zas povídali a byli k sobě čím dál tím blíž. Dokonce jsme i tancovali ploužák, při kterým si mě začal pomaličku rozbalovat z šatů a intimně hladit, že jsem přestala myslet a byla ztracená. A pak samotný milování bylo tak nádherný, jaký jsem v životě nepoznala. No, radši to zkrátím, najednou bylo deset večer, já se vzpamatovala a celá zmámená upalovala domů. Tam mě čekal akorát naprdnutej Karel a hned mi vynadal, že se tahám s kámoškou, celej večer jsem nedostupná, zrovna když ho začalo bolet v krku a potřebuje, abych mu uvařila čaj.

Povím vám, já celou noc neusnula a špekulovala, jak to vymyslet, abych se s Jirkou mohla zas sejít co nejdřív. Dokonce mě napadlo, že bych se mohla na všechno vykašlat a prostě k němu utýct.

Jenomže pak přišlo ráno a Karel byl celej zdrchanej. Strčila jsem mu pod paží teploměr a odvezla k doktorovi. Ten ho vyšetřil, prohlásil, že má angínu, napsal mu antibiotika a poslal šupem zpátky domů do peřin. Když jsem pak se zpožděním dorazila do práce, než jsem se stačila rozkoukat, volala mi dcera, že nutně potřebuje pomoct s dětma. Maj maličký dvojčata, ten její je záchranář a narychlo ho zavolali na nějakou velkou akci v zahraničí. A že není vůbec jasný, kdy se vrátí.

No, co vám mám vykládat, nezastavila jsem se několik dní. Ráno opečovat skomírajícího Karla, on tyhle věci pokaždý strašně prožívá. Pak honem do práce, šéf byl naštěstí uznalej, věděl, že mu to vrátím a pouštěl mě brzo domů. Teda ne domů, ale k dceři, abych jí byla k ruce a teprve pak zpátky ke Karlovi, to už jsem byla celá urvaná.

A při tom všem kolotoči jsem snila, jak by mně bylo nádherně s Jirkou. Odešla bych od Karla, nějak by se musel postarat sám. Dceři bych asi pomáhala tak jako tak, ale nedokázala bych se jí podívat do očí. Sama jsem si ji kdysi vychovala tak, že by mě teď nedokázala pochopit. A hlavně bych se nedokázala podívat do ksichtu sama sobě a připadala bych si jako mizerná ženská, která hned zdrhá, když to nemá doma ideální. Ale povězte mi, která má?

No, prostě jsem si uvědomila, kam patřím a Jirkovi zavolala, že je mi to strašně líto, je mi s ním krásně, ale končím. Byli jsme z toho oba moc smutní, chvíli se mě snažil přemlouvat, ale nebylo to nic platný, já byla rozhodnutá. Nakonec to přijal, nic jinýho mu ani nezbylo a já jen doufám, že jsem mu nepřipadala jako holka na jedno použití. To bych fakt nechtěla.

Teď už jsem zkrátka zase nohama na zemi, užívám si svýho protivnýho Karla, kterej je už konečně zdravej. Přitom mám pocit, že jsem poslala do háje nejlepšího chlapa svýho života. Někdy si u toho ještě tajně pobrečím, ale utěšuju se jednou myšlenkou. Třeba, že by se za pár let i z toho skvělýho Jirky mohl vyklubat mužskej, kterej bručí, když po něm chci, aby mi pomohl s nádobím. Tak se na mě nezlobte, že jsem vás zdržela, já to prostě potřebovala dostat ven a někomu říct.

Autor: Jan Pražák | úterý 1.10.2019 14:32 | karma článku: 28.24 | přečteno: 1424x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.73 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 868 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.26 | Přečteno: 780 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 270 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 464 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 113 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 30.53 Průměrná čtenost 1301


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...