Jak se návratem do středověku elegantně vyhnout EET

22. 07. 2019 14:02:40
Celkem jednoduchou fintu jak se do značné míry vyhnout povinnosti EET, používají ve středověké vesničce v Ostré nad Labem. Šli na to od lesa a vymysleli si vlastní "měnu."

Tedy "měnu" v uvozovkách, na kursovním lístku byste ji hledali marně, nikde jinde než právě v Ostré by vám za ni nikdo nic neprodal, ba ani ji nesměnil třeba za eura, za dolary nebo za naše koruny. Nicméně tam je to snadné, zajdete do místní směnárny a v kursu 1 groš za 10 korun si můžete koupit tolik stříbrňáků, kolik chcete. A když je náhodou všechny neutratíte? Žádný problém nic netratíte, koruny vám za ně vrátí ve stejném kurzu a bez jakýchkoli poplatků.

Letopočet na mincích napovídá, že vesnička není až tak úplně středověká jako spíš raně novověká a úplně bez EET to taky nejde. Při placení vstupného, zakoupení a případném vracení místních grošů samozřejmě dostanete účtenku v plné parádě dle litery zákona. Avšak dál už si své groše můžete užívat u všemožných stánků bez dalšího zbytečného papírování.

Vlastně až na jednu výjimku, v papírně to bez manipulace s papírem zkrátka nejde, i kdyby se sličná paní papírnice snažila čarovat sebevíc.

A když budete chtít, tak vás své řemeslo za pár grošů naučí.

U vnadné hrnčířky si můžete pořádně ušpinit ruce od hlíny.

Ale bacha, nestrkat pracky jinam než na ten kruh, jinak byste mohli mít hrnčířskou hlínu na tváři. A hlavně před návštěvou pilné korálkářky pořádně umýt, abyste jí nezapatlali dílo.

Jak jsem starej, tak jsem nesmělej a před mladou lučištnicí se mi roztřásly ruce jak malýmu klukovi. Tak mi odpusťte to rozmajznutí.

Jenomže mezi námi, pánové, kdybyste viděli ty její ostrý šípy, klidně by se vám to mohlo stát taky.

Teď jedno varování pro mladé dívky. Netuším, jestli vás tenhle košíkář naučí splétat své proutěné zboží, ale rozhodně se vám pěkně po proutnicku pokusí poplést hlavu.

A to se přitom ani o nic nesnaží, to pletení mu jde jaksi samo od sebe. Navíc vás jen tak mimoděk zkasíruje o tři groše. Bez mrknutí oka a samozřejmě taky bez EET.

Od slečny svíčkařky se sice svíčkové se šesti a s brusinkovým terčem nedočkáte, zato si pošmáknou vaše oči.

Výroba svíček je totiž docela zdlouhavá piplačka, vyžadující spoustu ladných a vláčných pohybů.

Jestli se vám už nechce utrácet další groše ve stáncích s řemesly, tak žádný problém, i venku je veselo. Potulný kejklíř se vám bude snažit namluvit, jak ho utlačuje vrchnost a bude vás ukecávat, abyste se s ním spolčili proti mocipánům.

Nechci vás strašit, ale bacha celé to tam ostřížím zrakem hlídá rytíř z nejbližšího hradu.

Jestli vás s kejklířem načapá, tak šejdíř s dlouhejma fousama stačí vzít roha, kdežto vy můžete klidně skončit v hladomorně. Nebo taky rovnou na place přijít o hlavu (jílec meče nenápadně vykukuje zpoza rytířovy levé ruky).

Vyhládlo vám při představě středověké hladomorny? Tak hurá do místní hodovny. Ceny jsou tam lidové, za pivko, mošt nebo limču dáte dva groše a nejdražší jídlo (kuře nebo jehněčí) stojí maximálně osm. Ale co, peníze vem čert, hlavně tam dobře vaří a postará se tam o vás snaživý kuchtík

a usměvavá krčmářova dcera.

A hnedka vedle vám dvě věčně uhihňané děvečky připraví skvělou středověkou placku s marmeládou nebo se špenátem.

Teda přiznám se, že netuším, jestli se už ve středověku jedl špenát, ale popravdě řečeno, těm pannám děvečkám je to úplně jedno a mně jakbysmet.

Nechci vám sahat do svědomí a ptát se, jestli jste v hodovně přešvihli denní dávku kalorií. Ale pokud se po všech těch středověkých radovánkách cítíte poněkud ušle, skočte se osvěžit do přilehlých zahrad, které k té vesničce patří.

Žádné groše už tam nebudete potřebovat, budete si mít nač si sednout,

co obdivovat

a při troše štěstí tam můžete potkat i nevěstu.

Tedy s ženichem, samozřejmě, aby náhodou nedošlo k omylu.

PS: Jméno té středověké vesničky, kde používají vlastní měnu, aby šikovně vydrbali s EET, vám bohužel neprozradím. To už by byla reklama a to se tady nesmí. Ale jestli si chcete užít kopec legrace za pár grošů, tak v Ostré nad Labem to nemůžete minout.

Autor: Jan Pražák | pondělí 22.7.2019 14:02 | karma článku: 26.62 | přečteno: 1078x

Další články blogera

Jan Pražák

Šťastná v neštěstí

Víš, Maruško, už jsem si ani nemyslela, že dokážu bejt ještě někdy v životě šťastná. Toho smutnýho dne kdy, můj Vláďa spadnul ze skály, se mi úplně zhroutil život a já byla přesvědčená, že už se z toho nevzpamatuju.

23.8.2019 v 14:18 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 490 | Diskuse

Jan Pražák

Řidiči, nedělej ostudu svému cechu!

Borci za volanty vozidel MHD jsou mi sympatičtí. Bez ohledu na ucpané silnice a nepřízeň počasí převážejí dnem i nocí nás začasto nevrlé cestující. Tím víc mě zamrzí, když se setkám s černou ovcí z tohohle stádečka fajnových lidí.

20.8.2019 v 14:33 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 654 | Diskuse

Jan Pražák

Chlupatá generálka

Dřív jsem nebývala ta sebejistá a rozhodná, která musí mít za každých okolností všechno pod palcem. Nedokázala jsem se postarat, aby věci běžely jako na drátkách. Když jsem sem přišla, vypadala jsem jako vystrašený uzlíček nervů.

17.8.2019 v 20:33 | Karma článku: 27.46 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Pražák

Že prej jako nemáme mít děti, abysme si nezaneřádili planetu

Nevím, jestli jsem tenhle hypermoderní trend dobře pochopil, možná to tak není. Ale jestli je to vážně pravda, tak je to pěkná blbost, kterou mohl vymyslet leda ňákej pomatenec. Nebo možná spíš banda pomatenců.

15.8.2019 v 14:33 | Karma článku: 32.66 | Přečteno: 926 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Klára Tůmová

Časy (vý)letní

Nejen prací živ je člověk, a tak ač dovolená se v danou chvíli nekoná, občas vyrazit na chvilku za humna je nutné.

23.8.2019 v 21:58 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 171 | Diskuse

Pavel Kynčil

Okolo Radomyšle

Radomyšl je městys, i když na to moc nevypadá. Dominantním prvkem je kostel Sv. Jana Křtitele, kolem kterého jsem se tak nějak motal.

23.8.2019 v 15:51 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 179 | Diskuse

Marek Trizuljak

21. srpen v zahradě

Fotoblog na srpnové téma s osobní reminiscencí... Všechno se vším souvisí. Radost a naděje, touha, vlídné letní slunce, nostalgie i dávné vzpomínky. Některé krásné, jiné smutné: ale věřím ve věčný život...

23.8.2019 v 10:21 | Karma článku: 16.40 | Přečteno: 245 | Diskuse

Dana Adámková

Květinou žádnou ženu neurazíš

Můj blog je především pro něžné pohlaví. Takový hodně kytičkový. Všechny rády kytičky dostáváme. V tolika různých druzích si každá vybereme tu svoji. Nikdy nezklamou svojí vůní a barevností. Jsou tak něžné jako my ženy.

20.8.2019 v 17:29 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 341 | Diskuse

Dita Jarošová

Carpe diem z Neapole

Itálie je vulkanickým gigantem, vlastní sopky hnedle tři co makají. Jinak je zde velká sopečná činnost a proto kdo má rád zahalené hory rouškou výparů, tak přijel do správné lokality...Termály, které zde vyvěrají jsou blahodárné.

20.8.2019 v 10:14 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 267 | Diskuse
VIP
Počet článků 1563 Celková karma 28.13 Průměrná čtenost 1157


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz