Občane České republiky, buď vděčný svému státu!

18. 06. 2019 21:20:07
Ve žhavém pátečním odpoledni šplhala teplota nad třicet stupňů. Vidina přecpaného autobusu na ještě přecpanějších předvíkendových silnicích mě přiměla udělat změnu a zvolit k cestě z práce vlak.

Bude to sice o něco dražší, ale po kolejích objedu dopravní zácpu, a když budu mít trochu štěstí, bude v příměstském „Elefantu“ fungovat klimatizace. Autobusu se sice nevyhnu, ale těch pár stanic z Čelákovic k nám do Nehvizd už nějak dám. Tedy pokud nebude zpoždění a neujede mi přípoj.

„Tento spoj je spolufinancován ze státního rozpočtu.“ Okázalá cedulka, vylepená na jednom z oken prvního vagónu mě přiměla k zamyšlení. Jakoby nám tím České dráhy chtěly říct, abychom my cestující byli našemu skvělému státu vděční za to, že za nás zaplatí část jízdného. Je to vůbec pravda? Snad jo, jinak by to tam přece nepsali. Ten stát je na nás opravdu hodný, dokonce se spolupostaral o příjemný chládek v klimatizovaném a nezpožděném spoji.

„Na financování tohoto spoje se spolupodílí Středočeský kraj.“ Hlásala cedulka, tentokrát umístěná na předních dveřích autobusu. „Hernajs, mám já to ale kliku, že žiju v České republice,“ jsem si pomyslel při přestupu v Čelákovicích. Autobus už sice klimatizovaný nebyl, ale co bych nechtěl. Stihl jsem ho? Stihl. A navíc tady za mě kraj, potažmo stát opět zaplatí část jízdného. Snad abych vyvěsil prápor a zapěl oslavné ódy, no né?

Jenomže pak jsem zaslechl z řidičova rádia útržek zprávy o další vlně EET a rázem jsem měl po radosti. „Proboha, daně!“ Prolétlo mi hlavou. Vždyť ono je to vlastně ve skutečnosti úplně jinak. Obě cedulky sice nelžou (stát přece nikdy nelže nebo snad jo?), ale daly by se napsat i poněkud jinak.

Ta na vlaku: „Tento spoj je spolufinancován z vašich daní.“ A podobně ta autobusová: „Na financování tohoto spoje se spolupodílíte vy všichni, vážení občané.“

Možná jsem sobec, ale najednou jsem tomu našemu státu, Českým drahám, kraji a dalším podobným dopravcům přestal být vděčný. Vždyť vlastně oni by měli být vděční nám za to spolupodílení. Nám všem, od majitelů firem za jejich obrovské daně, až po tu chudou stařenku, co platí DPH za svůj rohlík k snídani. A samozřejmě taky všem kuřákům, konzumentům alkoholu a automobilistům, platícím nekřesťanské spotřební daně. A tak dál, kdybych to chtěl všechno vyjmenovat, zapomněl bych vystoupit v Nehvizdech a přejel až do Úval. Pak bych si musel koupit lístek zpátky a mohl být vděčný všem lidem, že mi ho spolufinancují. Vlastně i sobě.

Vystoupit jsem naštěstí nezapomněl a cestou od zastávky domů jsem špekuloval, koho vlastně u těch dopravců spolufinancuji. No, nemyslete si, vy taky, nebo snad neplatíte daně?

Toho zpoceného řidiče, který mě vezl z Čelákovic svým rozpáleným autobusem. Ano, jeho budu spolufinancovat rád, a kdyby to šlo, klidně bych mu z těch daní přihrál víc. Jezdí za každého počasí a ještě se dokáže usmívat na ne vždycky dobře naladěné cestující.

Toho průvodčího, který se v Praze před odjezdem vlaku vybavoval se strojvedoucím, spolufinancuji taky rád. Tedy oba. Víte vůbec, kolikrát takový průvodčí musí projít celý vlak tam zpátky a jakou má další spoustu povinností? Já je teda ani nedokážu vyjmenovat. A ten mašinfíra? To je klasa, to snad není povolání, ale přímo poslání, o které sní každý malý kluk.

Takových, které na těch kolejích a silnicích spolufinancuji bez nadávání je víc, ale rozhodně mezi ně nepatří všichni. Například ti, co vymýšlejí jízdní řády, které se vinou dopravních zácp a omezení nedají stihnout a lidem pak ujede navazující spoj. Tedy pokud nejde o spoj nenavazující s odjezdem o pět minut dřív než plánovaný příjezd vlaku. Anebo ti, kteří dostanou finanční příděl (z našich daní, jak jinak) na rozvoj a provoz sítě veřejné dopravy a než, aby ho správně využívali, tak ho svou hloupostí nebo nekalým úmyslem prošustrují.

Leč dosti o tom, mé úvahy o cedulkách na vlacích a autobusech, o spolufinancování a o tom, zda bychom měli být vděční našemu státu nebo on nám, přetrhl příchod domů. Už jsem naštěstí ani nestačil domyslet, kolik takových klamavých pravd nám ten stát vystavuje přímo před oči. Naše dvě kočky mě uvítaly čerstvě ulovenou myší a mě paradoxně napadlo, jakou mají kliku, že za ni nemusejí platit taky nějakou daň.

Autor: Jan Pražák | úterý 18.6.2019 21:20 | karma článku: 27.12 | přečteno: 915x

Další články blogera

Jan Pražák

Šťastná v neštěstí

Víš, Maruško, už jsem si ani nemyslela, že dokážu bejt ještě někdy v životě šťastná. Toho smutnýho dne kdy, můj Vláďa spadnul ze skály, se mi úplně zhroutil život a já byla přesvědčená, že už se z toho nevzpamatuju.

23.8.2019 v 14:18 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 491 | Diskuse

Jan Pražák

Řidiči, nedělej ostudu svému cechu!

Borci za volanty vozidel MHD jsou mi sympatičtí. Bez ohledu na ucpané silnice a nepřízeň počasí převážejí dnem i nocí nás začasto nevrlé cestující. Tím víc mě zamrzí, když se setkám s černou ovcí z tohohle stádečka fajnových lidí.

20.8.2019 v 14:33 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 654 | Diskuse

Jan Pražák

Chlupatá generálka

Dřív jsem nebývala ta sebejistá a rozhodná, která musí mít za každých okolností všechno pod palcem. Nedokázala jsem se postarat, aby věci běžely jako na drátkách. Když jsem sem přišla, vypadala jsem jako vystrašený uzlíček nervů.

17.8.2019 v 20:33 | Karma článku: 27.46 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Pražák

Že prej jako nemáme mít děti, abysme si nezaneřádili planetu

Nevím, jestli jsem tenhle hypermoderní trend dobře pochopil, možná to tak není. Ale jestli je to vážně pravda, tak je to pěkná blbost, kterou mohl vymyslet leda ňákej pomatenec. Nebo možná spíš banda pomatenců.

15.8.2019 v 14:33 | Karma článku: 32.66 | Přečteno: 926 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Nekorektní postřeh ze Země zaslíbené – živitelky

Jako už tradičně v posledních šedesáti letech - režim nerežim - došlo i letos v Č. Budějovicích na agrosalonu k mimořádně silné koncentraci Turu domácího , sudokopytníků Sus scrofa f. domestica a potentátů z nejvyšších kruhů.

24.8.2019 v 9:04 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jiří Turner

Klus o Nohavicovi

Velký obdiv, velký respekt, pochopení pro slabost, rozpaky a nakonec nepochopení a zklamání. Tak nějak se dá vyjádřit to, co napsal Tomáš Klus o Jaromíru Nohavicovi. Vnímám to velmi podobně. Mnozí to však vnímají zcela jinak.

24.8.2019 v 8:41 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K vraždě u pramene

Byl to ďábelský, hnusný, odporný, zákeřný a zbabělý čin. Arabští teroristé útočící na Židy v jejich odvěké zemi opět ukázali svoji pravou tvář. Podle svých soukmenovců v Pásmu Gazy to byli hrdinové.

23.8.2019 v 21:21 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 371 | Diskuse

Karel Trčálek

Islám, jediná naděje bílého heterosexuálního muže

Hodnoty, ke kterým se přihlásili účastníci vlasteneckého setkání v Příčovech, povětšinou bílí heterosexuální muži, jsou, jakousi shodou okolností, i posvátnými hodnotami islámu. No, neberte to!

23.8.2019 v 17:03 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 528 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Pacienti v Nizozemí: spory v rukou soudce

Podobně jako v Německu, Rakousku, Švédsku, Dánsku či ve Velké Británii se mohou i pacienti v Nizozemí domáhat satisfakce bez soudů, zato s pomocí soudce při mimosoudním šetření.

23.8.2019 v 14:38 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 190 | Diskuse
VIP
Počet článků 1563 Celková karma 28.13 Průměrná čtenost 1157


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz