Ta hospoda byla fakt mizerná
Ale začněme pěkně od začátku, abych nevytrhoval z kontextu, na to jsou lepší odborníci. Vánoce kromě duchovního rozměru znamenají úklid, vaření, pečení, zdobení, shánění, hoštění žroutů a tak dál, prostě starostí a práce nad hlavu. Co vám mám povídat, určitě to znáte sami. Takže by to taky chtělo nechat si pohostit tělo od někoho jiného. Tahle příležitost se nám s manželkou naskytla na Boží hod vánoční mezi štědrovečerním a svatoštěpánským rumrejem. Rozhodli jsme se, že si na pořádný oběd zajedeme do pořádné hospody. Nikoli zajdeme, ale zajedeme, protože v naší vesnici není žádná pořádná hospoda, kde by se člověk dočkal pořádného božohódového oběda.
Nejdřív jsme se vypravili do Čelákovic k Bohuslavům. Máme s nimi sice celkem dobré zkušenosti a dle internetu měli mít ten den otevřeno, ale opak byl pravdou. Nekompromisně zavřeno. Proběhli jsme celé čelákovické centrum, čítající asi čtyři nebo pět hospod různého charakteru a kvality, ale všude to bylo stejné. Čelákovičtí zřejmě ctí teorii: „O Vánocích nemáš co vysedávat po hospodách, hezky si dlabej doma, člověče.“ Úplně stejně jsme dopadli i v nedalekém Mochově a už nás to přestalo bavit. Takže telefon do pivovaru v Kostelci nad Černými Lesy, který jsme už taky párkrát navštívili a nebylo to tam špatné. Prý mají otevřeno a rezervace netřeba. Otočili jsme tedy kola našeho auta kosteleckým směrem, což byl průšvih, to si teda poslechněte.
Zaprvé jsme zabloudili v Českém Brodě. Šlendrián, nic jiného, každá správná hospoda má mít ukazatele v okruhu několika kilometrů. Co, hospoda, pivovar, tím spíš. Další malér nastal hned po zaparkování. V Kostelci byl takový ledový vichr, že nám málem urval dvířka od auta a za těch pár kroků mi stačily zmrznout uši, protože mi odnesl pevně naraženého kulicha. Copak se majitel nemohl domluvit se svatým Petrem, aby mu tam udělal u pivovaru hezky? Dneska se přece může domluvit každý s každým, zvlášť, když ho nějak fikaně zamotivuje.
V hospodě nám servírka předložila jídelní lístek, že jsme jí ho chtěli hodit pod nohy, otočit se a hned zase vypadnout. No, řekněte sami, dokázali byste si vybrat z několika stránek hustě popsaných samými lahůdkami, dokonce za rozumnou cenu? Nakonec jsme tam přece jen zůstali, měli jsme hlad a nechtělo se nám s prázdnými žaludky zpátky do toho vichru. A to byla chyba.
Manželka si objednala kachnu s červeným zelím a variací knedlíků, já pečená vepřová žebra. No prostě Sodoma, Gomora, a nebo minimálně způsob, jak si přivodit žlučníkový záchvat. Manželka k tomu to jejich místní pivo, jmenuje se Černá svině. Představte si, jak jedna bílá žena (servírka) nese druhé bílé ženě (mojí manželce) Černou svini. Jasná urážka z genderového i rasistického pohledu, prostě skandál, který se nedal zachránit ani tím, že jsem si nechal donést genderově i rasisticky korektní světlé nealkoholické pivo.
Porce byly tak obrovské a tak chutné, že šlo ze strany pivovarské hospody o jasný pokus o újmu na zdraví. Kdyby se toho ujal nějaký šikovný právník, klidně by z nich za to vytřískal majlant. Ta křenová pasta k žebrům, která asi viděla křen jenom z rychlíku, byla jen trapným pokusem, jak zachránit situaci. Zastírací manévr, kterým se stejně nedalo nic zastřít, protože ho pokazili křupavými okurčičkami, beraními rohy, nakládanou feferonkou a nemravně velnou dávkou hořčice. O překvapivé čerstvosti chleba o čtvrtém volném dni v řadě bych se snad ani radši neměl zmiňovat, abych jim ještě víc nepřitížil.
No a na závěr tomu nasadili korunu. Prodali nám to jejich pivo s sebou, abych i já po návratu domů mohl společně s manželkou urážet menšiny konzumací Černé svině. A to už ani nemluvím o tom, že nás v té hospodě tak přecpali, až jsme večer na návštěvě hrubě uráželi sousedy opakovaným odmítáním nabízeného pohoštění.
Takže abych to sečetl a podtrhnul. Jestli vás někdy napadne navštívit pivovarskou hospodu v Kostelci nad černými Lesy, tak na to zase honem rychle zapomeňte. Než, abyste riskovali zdravotní potíže z přežrání, kocovinu z toho jejich piva a pletky se zákonem kvůli diskriminaci, radši udělejte něco užitečnějšího. Vyrazte v pořádném ledovém vichru na okružní cestu po zavřených hospodách. Když si na to zvolíte ten správný den, určitě jich najdete všude spoustu jako v těch Čelákovicích nebo v Mochově. Pohybem, střízlivostí, chladem a hladem utužíte své zdraví a navíc budete mít dobrý pocit, že jste se kvůli bůhvíjaké pochybné hospodě nenechali zlákat k nekorektnímu jednání. A ještě jako bonus dostanete večer u sousedů pochvalu za to, jak jste jim pěkně vyplenili zásoby jídla na celý týden.
PS: Možná si teď řeknete, že tady pěju ódy na obžerství a dočista zapomínám na duchovní rozměr Vánoc. Jenomže tahle strašná věc v příšerné hospodě se nám stala v den, který se jmenuje Boží hod vánoční, tedy chvíle, kdy samotný Pánbůh hodoval. No řekněte sami, vy byste nechtěli hodovat, kdyby se vám den před tím narodil syn?
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,08
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.