Jak postarší manžel civěl žebračce do výstřihu

6. 09. 2018 13:39:41
Pizzerie na předměstí kousek od nádraží byla onoho brzkého letního odpoledne poloprázdná. U jednoho stolku se hihňaly dvě sotva dospělé dívky nad sklenicemi aperolu, u dalšího obědval párek postarších manželů. A pak přišel on.

„Dobrý den,“ sebevědomě pozdravil urostlý elegán středního věku a upřel svůj pronikavý pohled na servírku, stojící za výčepním pultem.

Ta na něj vyvalila oči a měla co dělat, aby se ovládla a nepootevřela ústa překvapením. Přesně padnoucí oblek, hedvábná kravata nejmíň za pět litrů, boty podle nejnovější módy. „Co ten sem zabloudil,“ napadlo ji, „patří spíš na raut nějakejch top manažérů.“ Ale nahlas se zeptala: „Dobrý den, pane, budete si přát oběd?“

Elegán přikývl, nechal se odvést ke stolku pro dva, objednal si aperitiv a ponořil se do studia jídelního lístku. Aperolky po něm jen střelily krátkým pohledem a vrátily se ke svým mobilům. Postarší manžel si odfrkl, postarší manželka si tiše vzdychla touhou tak, aby si toho její choť nevšimnul.

Elegán jen lehce pozvedl hlavu směrem k výčepnímu pultu a servírka hned k němu přispěchala. „Lasagne, prosím. A k tomu sklenici dobrého italského bílého vína.“

„Ano, samozřejmě, bude to za moment.“ Servírka úslužně přikývla a elegán si začal krátit čekání četbou jakéhosi odborného časopisu.

Asi po čtvrt hodině, když už si aperolky objednaly další rundu a postarší manžel se chystal k placení, se odehrálo několik věci najednou. Servírka zrovna nesla elegánovi jeho porci lasagní a když míjela dveře, málem se srazila se špinavou žebračkou s vyrážkou ve tváři, která se s ošoupanou taškou všourala dovnitř.

„Vypadněte, tady je žebrota zakázaná!“ Servírka jen tak tak vybrala zatáčku okolo rohu nejbližšího stolu.

„Žebračka nedbala jejích slov, doštrachala se až k elegánovi a spustila: „Panáčku, neměl byste drobáček pro starou bábu?“

„Ježíšmarjá, prosím vás, nezlobte se, já ji hned vyhodím, ta sem určitě dolezla z toho nádraží.“ Servírka s talířem lasagní dorazila za žebračkou a snažila se omluvit elegánovi za to nemilé vyrušení. Pokrm položila na stůl před elegána a najednou nevěděla, co dál. Ráda by chytla žebračku za rukáv a vyrazila s ní dveře, ale štítila se jí dotknout. Tak na ni aspoň zařvala: „Zmiz nebo na tebe zavolám policajty!“

Elegán vložil první sousto do úst, požvýkal a pak se ozval: „Nechte tu dámu na pokoji, bude mým hostem. Přineste čistý talíř, druhý příbor a ještě jednu sklenici vína.“ Jeho slova byla sice tichá, ale rozhodná. Vstal, odsunul druhou židli, usadil na ni žebračku, nabral na svou vidličku další sousto a dal žebračce ochutnat.

Servírka tentokrát nedokázala ovládnout své žvýkací svaly a beze slova s otevřenou pusou odběhla pro víno. „Tý vole, hůstý,“ ozvala se jedna z aperolek. Postarší manžel chvatně schoval šrajtofli, kterou si předtím připravil na to placení.

Po doručení čistého talíře, příboru a druhé sklenice vína oddělil elegán polovinu své načaté porce žebračce a přiťukl si s ní se slovy: „Tak na vaše zdraví, milá krásná dámo.“

„Aue pvosím vás, jakápak kvásná, bejvávalo.“ Odpověděla mu žebračka s plnými ústy. Lasagne do ní padaly, jako by týden nejedla, z jejího místa se ozývalo hlasité mlaskání a srkání.

„Panáčku, děkuju moc, jste zlatej.“ Řekla, jakmile odložila příbor, „jakpak bych se vám odvděčila?“

„Ale to nechte být, bylo mi ctí a potěšením s vámi poobědvat.“ Elegán se neodolatelně usmál, až mu u očních koutků zahrály drobné vrásky.

Žebračka si hlasitě říhla a pak věnovala elegánovi obdivný pohled: „Už vím, co vám za to dám, mladej pane. Znáte tu pohádku, kde princ políbil ošklivou žábu a ona se proměnila v princeznu?“ Zatvářila se, jakoby už několik let neviděla pořádného chlapa a zažadonila: „Dejte mi pusu. Prosím. Aspoň jednu.“

Elegán udělal dramatickou pauzu, rozhlédl se po místnosti, pak se naklonil přes stůl a dlouze políbil žebračku na ústa, která se téměř ztrácela ve tváři s vyrážkou.

Postarší manželka, jak si prve tiše vzdychla touhou, tak teď nahlas vykřikla „fuj!“ Aperolce, co prve řekla „tý vole, hůstý,“ teď vyklouzla sklenice aperolu z ruky a polila jí chytrej mobil. Servírka stála za výčepním pultem, tvářila se hrozně zaneprázdněně a nervózně mlátila prsty do kasy s EET.

Žebračka sebrala svou tašku a dvěma skoky zmizela na WC. Tam si sundala žebrácké hadry a paruku, smyla to vyrážkové líčení. Nahodila elegantní sukni a blůzku s přetékajícím hlubokým výstřihem, krátce se nalíčila a přičísla. A pak se vrátila za dámu, která by svým šarmem mohla dělat ozdobu rautů top manažerů.“

„Však jsem vám říkal, že jste krásná,“ pronesl elegán vážným hlasem. „Teď nám zavolám taxíka, budete si přát odvézt zpátky pod svůj most nebo vás mohu pozvat k sobě domů?“

„Panáčku, most počká do rána, teď pojedeme k vám. Dlužím vám odměnu za všechno, co jste pro mě dneska udělal.“

Ti dva vstali a šli zaplatit k výčepnímu pultu. Servírka se rudá rozpaky omlouvala proměněné žebračce, že ji chtěla prve vyhodit, až udělala neodpustitelnou chybu a zahodila do koše účtenku EET. Aperolka si svůj politý chytrý mobil místo kapesníčkem konsternovaně čistila intimkou. Postarší manžel mlsně vpil svůj pohled do výkladní skříně na hrudi proměněné žebračky. Postarší manželka mu zakryla oči a zlehka ho střevícem načutla nad kotník: „Nečum jak tele, copak nevidíš, že na nás všichni koukaj?“

Elegán nabídl své rámě proměněné žebračce, rozvážným krokem s ní vyšel z pizzerie a usadil do připraveného taxíku. Ten s nimi ujel pár bloků a vysadil je u nádraží.

Oba vystoupili, chytli se za ruce, dali si krátkou manželskou pusu a rozesmáli se na celé kolo.

„Dík, Vlasti,“ ozval se elegán, sotva se trochu uklidnil, „sehrála jsi to skvěle, to byl ten nejlepší dárek k svátku, jakej jsem kdy dostal.“

„Jo, Vláďo, jsem ráda, bylo to fajn,“ zavlnila bývalá žebračka svou plnou výkladní skříní. „Teď ale pojď, jede nám autobus. Slíbils mi spravit tu žehličku, kostýmy vrátíme zejtra.“

Autor: Jan Pražák | čtvrtek 6.9.2018 13:39 | karma článku: 32.99 | přečteno: 1665x

Další články blogera

Jan Pražák

Dneska ti nedám, mohla bych tě nakazit

„Probiň, Honzo, dneska ti ty buchty nedáb. Ani s tebou nikab nepůjdu, bohla bych tě nakazit. Ležíb doma s virózou.“ Odmítla huhlavě předminulý týden Maruška pozvání na kafe, na něž mi slíbila přinést pár svých skvělých buchet.

19.2.2019 v 14:26 | Karma článku: 23.83 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Jan Pražák

Chlapská záležitost

Skoro celý svůj život jsem hlídal jeden tovární areál, ve kterém lidé vyráběli nějaké stroje. Mým působištěm byl dvůr mezi budovami, oddělený plotem od okolního světa.

16.2.2019 v 19:12 | Karma článku: 31.57 | Přečteno: 891 | Diskuse

Jan Pražák

Pražskej vošklivák

Pamatujete se na něj? Míval jsem ho rád. Takovej ten echt pravej pražskej vošklivák se vyskytoval na Václaváku a mohli jste se tam s ním setkat hnedka na několika místech najednou.

14.2.2019 v 14:09 | Karma článku: 29.81 | Přečteno: 824 | Diskuse

Jan Pražák

Mohu vás požádat o ruku, má krásná dámo?

„Mohu vás požádat o ruku, má krásná dámo?“ Touto starosvětskou větou se Michal ucházel o Mirku. O ženu, kterou miloval a o kterou poté po roce a půl manželství přišel vinou vážné komplikace při domácím porodu.

12.2.2019 v 14:04 | Karma článku: 27.52 | Přečteno: 1073 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 219 | Diskuse

David Dvořák

Česká pošta – sice nedoručujeme, zato zdražujeme ...

Management ČP bez náhrady propustit se zákazem práce ve státních firmách, řadové pracovníky losem rozdělit mezi fungující konkurenci.

22.2.2019 v 13:45 | Karma článku: 37.35 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Pavel Hruban

Hráli jsme vám a vy jste netancovali

"Hráli jsme vám a vy jste netancovali, naříkali jsme a vy jste nelomili rukama." Takto charakterizuje Kristus chování svých posluchačů. Nechováme se stejně? Jeho slova jsou varováním i pro nás.

22.2.2019 v 12:12 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 353 | Diskuse

Libuše Palková

Biafra a my

Nevím kolik z vás tuší kde je Biafra a co to vlastně je. Stručně řečeno, Republika Biafra byl státní útvar existující v letech 1967 -1970 na jihovýchodě Nigérie potlačený federálními jednotkami. A jaké to má spojení s námi Čechy?

22.2.2019 v 11:02 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 734 |

Bohumila Truhlářová

Za nabídku pomoci obětem sexuálního zneužití duchovními vyhazov z práce

Muž byl vyhozen z funkce církevního soudce – a jeho provinění je vskutku do nebe volající: chtěl pomáhat obětem sexuálního zneužití duchovními.

22.2.2019 v 10:45 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 348 | Diskuse
VIP
Počet článků 1499 Celková karma 30.86 Průměrná čtenost 1127


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz