Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kočku z útulku k Vánocům? Ano, ale s rozvahou

3. 12. 2017 18:32:06
„Jé, to je krásná kočička,“ rozzářily se dětské oči. Kluk dostal od rodičů útulkovou kočku k Vánocům. Slíbil, že se o ni bude starat, krmit ji, mazlit a hrát si s ní tak, aby byla spokojená. Jenomže ho to bavilo pouhých pár dní.

Najednou zjistil, že kočka není věc, která se dá jenom tak odložit, když na ní zrovna nemá náladu. Že když není opatrný, zatahá ji za ocas nebo dloubne do ucha, kočka se ožene a poškrábe ho. A že ho vlastně ty povinnosti s krmením a stelivem strašně otravují, takže se na ně vykašle. Ani rodiče nebyli zrovna moc kočkomilní a ke kočce coby vánočnímu dárku se od svého syna nechali ukecat. Takže někdy uprostřed ledna putovala milá číča zpátky do útulku. Akorát v době, když si ve svém novém domově začala zvykat. O to víc byl pro ni ten nucený návrat stresující.

Tak tohle byl vlastně jen nejmírnější příklad toho, jak se lidé dokážou zbavit neuváženého zvířecího dárku. Realita bývá bohužel často mnohem tvrdší a nepotkává pouze kočky, ale i psy či jiná zvířata. Ta živá bytost bývá zavírána na noc do komory, aby nebudila lidi. „No, co, vždyť je to jen kočka.“ Krmena jen, když si někdo z domácnosti náhodou vzpomene. Pokud onemocní, má smůlu, protože „ta veterína je dneska přece tak drahá.“ Jsou známy i případy vyloženého fyzického týrání. A návrat do útulku? „Pche, co bysme se s nima dohadovali, prostě ji vyhodíme do lesa a hotovo.“

Omlouvám se všem skutečným milovníkům a láskyplným opatrovatelům koček, psů a dalších domácích mazlíčků za pochmurný úvod dnešní pozvánky na umísťovací výstavu. Vím, že drtivá většina z vás bere své současné či budoucí zvířecí souputníky životem jako členy rodiny a pečuje o ně s láskou a s úctou. Je mi jasné, že vás při čtení těch prvních odstavců bodlo u srdce a otevírala se vám pomyslná kudla v kapse. O to víc však budu rád za každou kočičku, pro níž si příští neděli přijedete do pražské Dubče, abyste si ji odtamtud odvezli a poskytli jí nový domov. Aby se s vámi mohla radovat už z letošních Vánoc a potom i ze všech dalších, které prožije ve svém dlouhém kočičím životě. Pokud tak učiníte, můžete si být jistí, že ona vám tu radost bude vracet nejen o Vánocích, ale pořád a pořád dokolečka každý den.

Tož dosti toho, teď už předám slovo těm zlatým lidem z útulku Podbrdsko a depozit, aby nám napsali o některých ze svých dočasných svěřenců, s nimiž se setkáme na výstavě.

Čtyřměsíční kočička Anetka se narodila vedle frekventované silnice v Berouně toulavé kočičce. Její sestřičkou je Adletka, která domov již našla. Anetka je ještě trochu bojácná kočička, ale při počátečním trpělivém přístupu z ní bude brzy mazlilka. Je hravá, veselá a živá. Má ráda ostatní koťata v depozitu, tak si myslíme, že kočičí kamarádka či kamarád by pro ni byl v novém domově radostí. Je vychovávaná pouze v bytových podmínkách, proto je vhodná opět do bytu. Ráda by bydlela spíše v klidnější domácnosti bez psa a malých dětí. Je hodná, mírná a roztomilá.

Mourovaná, nyní již sedmiměsíční, kočička Anita pochází z Modřan. Narodila se tam venkovní kočce, která nikomu nepatří. Anita je hravá a hodná. Má ráda kočičky, tak by v novém domově přivítala kočičí kamarádku. Vyrůstá v bytových podmínkách, proto je vhodná zase do bytu. Zpočátku se bude asi malinko bát v cizím prostředí, ale zvykne si rychle, když na ni budou lidé hodní. Anitka je plně očkovaná a nyní již i kastrovaná.

Bílý roční kocourek s černými flíčky Flíček byl nalezen jako malý, společně s bráškou Mikešem, v krabici u silnice. Někdo tam koťata odložil. Obou koťat se ujala hodná paní, která je vychovala v domě se zahradou. Flíček je moc mazlivý, kamarádský a hodný kocourek. Je vhodný do bytu, rád by bydlel s kočičím kamarádem, protože kočky má moc rád a samotnému v bytě by mu bylo smutno.

Šestiměsíční černobílý kocourek Hobíšek je velmi mazlivý a přítulný kocouří kluk. Narodil se společně se sestřičkou Hrabiškou na parkovišti v Praze. Nyní je vychováván v bytovém depozitu, kde je naprosto spokojený a šťastný. Hobíšek je šikovný kocourek, hravý, hodný a kamarádský ke všem kočičkám v depozitu. Nabízíme ho spíše jako bytového kocourka, i když by si zvykl i v domě se zahradou, jen je třeba počítat s tím, že Hobíšek by musel být nějakou domu jen doma, aby si dobře zvykl a neztratil se. Hobíšek bude dobrým kamarádem další rodinné kočce či kocourovi. Je nedominantní a báječně vstřícný.

Asi dvou až tříletá kočička Jasmínka žila jako potulná kočka s bezdomovci pod mostem. Místo to nebylo příliš dobré, proto byla Jasmínka odchycena a nyní žije v bytovém depozitu. Jasmínka je moc hodná, vlídná a klidná kočička. Je mazlivá a přítulná. Je vhodná do klidnější rodiny, do bytových podmínek. Je vděčná za teplo, pohlazení a jídlo. Myslíme si, že by byla spokojená jako jediná opečovávaná kočička v domácnosti. Ale jedna hodná kočka v rodině by Jasmínce nevadila.

Čtyřměsíční mourovaná kočička Lorna pochází z chatové osady u Prahy. Narodila se tam kočičce bez domova. Chataři ji tam krmili a s podzimem odjeli a Lorna osiřela. Hledala zoufale jídlo, až nám zavolala hodná paní, jestli bychom ji nepřijali. A tak je Lorna u nás. Lorna se ještě trochu bojí lidí, ale moc se snaží najít si k lidem cestu. Když si na člověka zvykne, ráda se pomazlí. Jen na ni lidé nesmějí zpočátku spěchat, musí jí dát čas na rozkoukání se a zvyknutí si na ně i nové prostředí. Lorna ráda kamarádí s dalšími kočičkami v depozitu, proto by kočičí kamarádku či kamaráda v novém domově uvítala s nadšením. Je nyní vychovávaná v bytových podmínkách, proto si myslíme, že život v bytě by pro ni byl vhodný. Je vzorně čistotná, plně očkovaná a čeká na svého člověka.

Šestiměsíční černá kočička Michalka (na prvním obrázku) a černobílý Mikulášek (na druhém obrázku) pocházejí ze stavebnin na Dobříši, kde se narodili jako bezprizorná koťata toulavé venkovní kočce. Jejich maminka je Anička, táta je Jakub a oba jsou také u mě. Oba jsou plně očkovaní. Jsou hodní, hraví, veselí, rádi řádí a hrají si spolu i s hračkami. Vztah ke člověku si tak trochu ještě hledají, ale jsou na dobré cestě. Při troše trpělivosti a v klidném domácím zázemí z nich budou brzy mazlíci.

Pětiměsíční Moureček Zitoušek je jedním ze tří brášků kocourů, které lidé vyhodili. Tři kocouří bratři jistě nečekali, že se po zřejmě veselých prázdninách ocitnou vyhozeni uprostřed lesů. Naštěstí se jich ujala hodná paní, která náhodou přijela zazimovat svou chaloupku na samotě. Proto jsme kocourky přijali do péče. Rezík Zikmund již domov má, moureček Zitouš a černý Zinouš na domov ještě čekají. Moureček Zitouš je zpočátku trošku odtažitější, ale ve společnosti brášky Zinouše nebo jiného mazlivého kocourka rychle roztaje. Zitouš je hravý, hodný, nyní vychovávaný v bytě. Je vhodný jako kamarád k druhé domácí kočce, spíše do klidnější domácnosti a do bytových podmínek. Zitouš je připravený k adopci, je plně očkovaný.

Závěrem uvádím jednu příhodu, kterou jsme s naší mladší dcerou a s tříbarevnou kočkou Lindou prožili před pěti léty na Štědrý den.

Při štědrovečerní večeři bývá pradávným dobrým zvykem prostřít o jedno místo víc, než kolik je stolovníků. Pro neznámého hosta, poutníka, pocestného, kdyby se náhodou zastavil, aby si měl kde odpočinout a s kým pobýt. V tu sváteční chvíli rozjímání, vzájemného sblížení a obdarovávání by totiž nikdo na světě neměl zůstat sám.

Stromeček byl už dávno ozdobený, dárky prozatím poschovávané různě po domku, bramborový salát připravený od předešlého dne, aby se patřičně rozležel. Před klasickým kaprem tenkrát dostaly přednost vepřové řízky, které se právě smažily na sporáku. U vyzdobeného stolu byla prostřena čtyři místa, v duchu té dávné tradice jedno navíc.

A pak se najednou objevil. V rozporu se slušným vychováním nepřišel dveřmi z ulice, ale vzal to zadem, přes zahrady v sousedství. Ačkoli jsme ho zvali dál, neměl dost odvahy vstoupit dovnitř a zasednout s námi ke stolu, odvážil se jen na terasu. Bezdomovec to rozhodně nebyl, byl vkusně upravený a hlady zjevně netrpěl. Dlouho se u nás nezdržel, svou přítomností nás potěšil jen malou chviličku, pouhých pár minut. Pohoštění sice neodmítl, ale byl skromný, vzal za vděk odřezkem z řízku, zbytkem vajíčka z trojobalu a večeří, kterou nedojedla naše Linda. Pak už nás jenom krátce pozdravil mňouknutím a rázem se změnil v mizící mourovatý stín s bílými ponožkami na tlapkách.

Tak tedy příští neděli v Dubči, ať o Štědrém večeru opravdu nemusí nikdo zůstat sám.

Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Autor: Jan Pražák | neděle 3.12.2017 18:32 | karma článku: 24.69 | přečteno: 768x


Další články blogera

Jan Pražák

Nevěrník

„Honzo, mám doma malér. Maruška mě podezírá, že jsem jí zahnul. Ty jí přece znáš, chodíte spolu občas na kafe, dokázal bys mi poradit, co mám dělat?“

20.5.2018 v 18:20 | Karma článku: 22.24 | Přečteno: 665 | Diskuse

Jan Pražák

Jak bude vypadat úmrtní oznámení po zavedení GDPR

Mezi lidmi koluje vtip, obrázek prázdného černě orámovaného listu papíru, pod kterým je text: „Nebožtík nedal souhlas se zveřejněním svých osobních údajů.“ Budou takto opravdu vypadat naše parte po 25. květnu?

18.5.2018 v 21:09 | Karma článku: 45.63 | Přečteno: 10224 | Diskuse

Jan Pražák

Zaběhněte si pro kočku

Běhat je zdravé, o tom nemůže být pochyb. A pokud si člověk zaběhne pro útulkovou kočku, udělá tím navíc obrovský dobrý skutek nejen pro to zvíře, které si adoptuje, ale též pro sebe. Protože mít doma kočku je ještě zdravější.

16.5.2018 v 21:56 | Karma článku: 20.95 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Pražák

Ženatý muž a rozvedená žena

„Fakt ti nebude vadit, že se nikdy nerozvedu a budu se s tebou scházet jenom tak jednou nebo dvakrát za týden?“ Jarda vyložil karty na stůl, chtěl být vůči Mileně upřímný hned od začátku.

14.5.2018 v 14:31 | Karma článku: 24.81 | Přečteno: 1414 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jak jsem fárala

V rámci sobotní muzejní noci jsem navštívila hornický skanzen Mayrau a díky interaktivnímu audiovizuálnímu programu a světelným instalacím měl návštěvník chvílemi dojem, jako by nebyl ve skanzenu ale ve skutečném provozu.

21.5.2018 v 19:49 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 313 | Diskuse

Karel Trčálek

Materialismus není totéž, co ateismus

Nedávno dostal jsem se do sporu s jedním chytrolínem. Ač se oháněl teologickým vzděláním, nedokázal pochopit, že materialismus není totéž, co ateismus. Inu, katolík...

21.5.2018 v 17:41 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 180 | Diskuse

Pavel Nitka

Je pondělí a já už mám pro tento týden dobrý skutek splněn. I když...

I když netuším, jestli je příspěvek alkoholikovi na placatici vodky dobrým skutkem. Ale myslím si, že to dobrý skutek byl, pomohl jsem bližnímu k chvilkovému štěstí a to se cení.

21.5.2018 v 16:10 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 193 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Oženil se... a kruh se štastně uzavřel

Sobota přikovala k obrazovkám. Davy vytvářely širokánské pruhy, slunce s nebem se snoubily do hezka, nevěsta jako panenka se cestou v kočáře stala postupně zamilovaným objektem všech. Nedomazlený kluk byl šťastný a krásné ho vidět

21.5.2018 v 13:25 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 819 | Diskuse

Petr Omelka

Jeden socialistický pomník

Každá historická etapa je spojena s budováním pomníků. Stávají se znakem doby a bývají proto následně zlikvidovány. Jsou ale i výjimky.

21.5.2018 v 13:20 | Karma článku: 17.99 | Přečteno: 558 | Diskuse
VIP
Počet článků 1381 Celková karma 24.39 Průměrná čtenost 1046


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.