Telepatické schopnosti u koček
Když už byla Linda starší a klidnější, ráda mi lehávala na ruce s myší při práci na počítači. Pravda, sice přitom trochu překážela a občas se ji i snažila ulovit, ale zvykli jsme si.
Klasická stále se opakující scénka. Je večer, takto spolu „tvoříme“ a najednou dostanu žízeň. Setřesu Lindu z ruky a jdu se napít do kuchyně. Linda nic, nevzrušeně na mě čeká, až se milostivě vrátím, aby mohla znovu zaujmout své místo na ruce. Za nějaký čas mě třeba napadne, že bych měl dát umýt nádobí. Opět vstanu, ale tentokrát mi to trvá dýl, nádobí v myčce je třeba srovnat. Linda vyčkává na svém místě, jen je trochu otrávená, kdeže se tak dlouho flákám. Vrátím se a pokračujeme.
Za další chvíli mi přijde na mysl, že bych ji měl nakrmit. Tedy otevřít konzervu nebo kapsičku, protože granule má stále k dispozici, ale to „měkké“ má raději. Než stačím dojít do kuchyně, Linda už je u své misky a vyčítavě na mě kouká, proč mi to tak dlouho trvá. Přitom nemusím vůbec nic říkat a vstávám úplně stejným způsobem, jako v předchozích dvou případech.
Skeptik by mohl namítnout, že při myšlence na nakrmení kočky třeba změním svou dechovou frekvenci jinak, než když se jdu napít, případně zapnout myčku. Nebo že udělám nějaký podvědomý pohyb, na který je ona zvyklá a má ho spojený právě s tím krmením.
Z pochybností o tom, zda při této příležitosti kočka svými citlivými smysly u mě nezaregistruje něco, o čem já nevím, mě vyvedly naše dvě současné kočky. Rózka se Santíkem jsou mlaďasové a než aby leželi u člověka nebo na něm, raději spolu někde řádí. Mnohdy v odlehlé časti domku nebo venku ve výběhu.
Situace je však velice podobná, jaká byla v případě Lindy. Několikrát za večer navštívím za různými účely kuchyň a kočky si toho ani nevšimnou. Mnohdy jsou bůhvíkde, takže o mých výpravách do kuchyně ani nevědí.
Běda však, jakmile se tam vydám za účelem jejich nakrmení. Ať už jsou kdekoli, velice často dorazí ke svým miskám dřív než já a podobně jako kdysi Linda mě popohání. Pletou se pod nohy, Santík dokonce vyskočí na linku v bláhové naději, že vše urychlí. Mýlí se a naopak zdržuje, protože ho musím opakovaně zahánět dolů. V tomto případě by mohl skeptik oponovat argumentem, že jde o pouhou náhodu, protože se tak neděje pokaždé.
Jednou jsem byl svědkem situace, kdy kočka projevila i další paranormální schopnost, konkrétně předtuchu. Byli jsme na chalupě v Posázaví, nebe bez mráčku, slunce svítilo jako o závod a teploměr šplhal ke třicítce. O vzdáleném pásu prudkých bouřek jsme věděli pouze z předpovědi počasí v rádiu.
Náš tehdejší černý divoký kocour Damián si krátil dlouhou chvíli myšilovem a občas se nám přišel pochlubit se svou kořistí. Najednou přiběhl ze zahrady celý vyděšený, vletěl do baráku, napasoval se do úzké štěrbinky mezi dvě skříně a nebyl k uklidnění. Bouřka přišla až za půl hodiny a byla tak prudká, že vysklila mnoho oken ve vsi.
Co by na to asi řekl skeptik? Mohl by nabídnout hned několik vysvětlení, například změnu atmosférického tlaku nebo vlhkosti vzduchu, kterou člověk nepozná, ale zvíře ano. Nebo by mohl říct, že ho vyděsilo něco jiného, třeba nějaký pes. Zahrada však byla oplocená a Damián nebyl žádný zbabělec, nějaký ten pes za plotem by ho moc nevzrušil. A pokud by skeptikovi došly argumenty, mohl by ještě prohlásit, že máme chytrého kocoura, který si s námi poslech předpověď počasí.
Možná jsem blázen, ale mám za to, že paranormální schopnosti u zvířat existují. Zvířata jsou totiž mnohem blíž k přírodě než my lidé, kteří jsme si vytvořili technicky zaměřenou civilizaci. Možná jsme kdysi v dávnověku měli také podobné schopnosti, jen jsme je přestali používat a ony u nás tím pádem téměř vymizely. Téměř, až na výjimky. Na lidi, kteří mají zvláštní dar a dokáží něco, co nám ostatním připadá nadpřirozené. Nebo na výjimečné okamžiky, jež u mnohých z nás nastanou párkrát za život, a my najednou prostě něco víme, ale netušíme, jak jsme k takovému poznání vlastně dospěli.
Nás milovníků zvířat je tu na blogu celkem dost, a tak budu rád, pokud se někdo v diskusi ozve s podobnou zkušeností. A zdaleka nemusí jít pouze o kočky, vždyť naši nejrůznější zvířecí souputníci životem možná oplývají schopnostmi, o nichž my lidé nemáme ani ponětí.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
Jan Pražák
Jak jsem se pohádal s umělou inteligencí
„Co je to za vymyšlenost? Co to vyvádíš?“ Taky se vám stává, že si povídáte s věcmi, když vás něčím naštvou? Já tyhle věty adresoval svému počítači, když se po poslední aktualizaci začal chovat divně a spousta věcí byla jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2125
- Celková karma 31,34
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.