Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maminko, jak se pozná, že má maminka miminko v bříšku?

16. 05. 2017 14:03:44
Vzduch se za dusného jarního odpoledne v nacpané tramvaji podobal dobře vytopené parní lázni. Přistoupil jsem dveřmi za řidičem a zavěsil se na nejbližší trochu volnou tyč. Pole dance neovládám, a tak jsem se jal pozorovat okolí.

„Maminko, jak se pozná, že má maminka miminko v bříšku?“ Optala se malá zlatovlasá dívenka své matky, jíž seděla na klíně na sedačce pro invalidy hned za předními dveřmi. Neméně zlatovlasá maminka se na svou ratolest usmála a levou rukou si ji k sobě úžeji přitáhla. Pravou ruku v sádře posunula tak, aby dcerku moc netlačila do zad a odpověděla: „Věruško, když si rodiče moc přejí miminko, tak mamince začne růst bříško a ta potom vypadá jako ta paní na obrázku, který jsem ti ukazovala dnes ráno.“ Bylo jasné, že Věruška už asi dobře ví, jak takové těhulky vypadají a teď si jen přeje, aby jí to maminka zopakovala.

„A maminko, vy si s tatínkem moc přejete, abych měla sourozence? Moc, moc, moc? A už ti roste v bříšku?“ Maminka se usmála ještě víc: „To víš, že přejeme, miláčku, ale někdy to nejde tak rychle a chvilku to trvá.“ Věruška se zadumala, až zkrabatilo čelíčko a pak přišla s návrhem: „Mamí, já vám s tím přáním pomůžu a budu si přát, aby ti v bříšku začal růst můj bratříček. Moc, moc, moc. Můžu?“ Zlatovlasá maminka políbila zlatovlasou dcerku do zlatých vlásků a ujistila ji, že si každopádně bratříčka přát může. Moc, moc, moc.

Naproti těm dvěma zlatovláskám na druhé sedačce pro invalidy seděl v triku s kapucí kapucín. Patřil k sortě mladých mužů, kteří své kapuce hrdinně neodkládají ani v tramvajích, ve kterých je ještě o dobrých dvacet stupňů víc. Podle rysů mu bylo tak patnáct, i když ta kapuce mohla jeho věk poněkud zkreslovat. Jeho prsty hbitě kmitaly po displeji mobilu, z něhož vycházel nenápadný drátek, ztrácející se kdesi pod kapucí.

Tramvaj zastavila ve stanici, dveře se otevřely a dovnitř se prodralo pár lůčků čerstvého vzduchu. Společně s nimi se dovnitř podařilo nastoupit i bledé brunetce, která se postavila mezi naše zlatovlásky a kapucína. Věruška vzhlédla vzhůru, roztáhla pusinku od ouška k oušku a zeptala se své rodičky: „Maminko, tahle maminka si s tatínkem taky přejí miminko a podívej, ta už ho v bříšku má. Co myslíš, bude to holčička nebo chlapeček?“

„Věruško, buď zticha, prosím tě, to se nemůžeš takhle ptát.“ Snažila se velká zlatovláska zachránit situaci a omluvně se na brunetku usmála. Ta se sice též pokusila o úsměv, ale vypadalo to, že jí do smíchu moc není. Bylo vidět, že v tak pokročilém stádiu těhotenství nejede nacpanou rozpálenou tramvají jen tak pro vlastní potěšení a že by se daleko líp cítila doma v klidu. A vsedě a ne v takovém horku.

Malá zlatovláska opět zkrabatila čelíčko, zřejmě o něčem usilovně přemýšlela. Pak se najednou velice hlasitě, aby její hlásek pronikl kapucí, obrátila na kapucína: „Kluku, proč nepustíš tu maminku s miminkem v bříšku sednout?“ Velká zlatovláska se trochu ošila, ale malá se nenechala vyvést z rovnováhy a pro jistotu ještě dodala: „Tatínek vždycky říká, že maminky s miminkem v bříšku se v tramvaji mají pustit sednout.“ Poté už jen o poznání tišeji pro úplnost prohlásila: „A taky staří a nemocní lidé se mají pustit sednout.“

Kapucín však měl své uši chráněné kapucí a zřejmě i tím nenápadným drátkem, který se mu ztrácel kdesi pod kapucí, a tak nereagoval. Místo něj však zareagovala velká zlatovláska. Levou rukou sundala dcerku ze svého klína a pravou rukou v sádře se snažila přidržet kabelku. Chystala se vstát, aby nabídla své místo brunetce s miminkem v bříšku. Ta trochu zrůžověla, ale zřejmě to nebylo tím, že by se jí udělalo o fous líp, spíš jí to celé přišlo poněkud trapné. Nabízené místo s díky odmítla, přestože na ní bylo vidět, že by si opravdu potřebovala sednout.

Tramvaj už chvilku stála před křižovatkou na červené a k řidičovi do kabinky pronikly hlasy z prostoru bezprostředně za ním. Dvířka se pootevřela, nejdřív vykoukla střapatá fousatá hlava a hned poté se objevil medvěd: „Mladíku, jestli okamžitě neuvolníš místo tady té těhotné ženě, tak si na příští stanici vystoupíš.“

Medvědí hlas byl sice natolik silný, že pronikl kapucí, i drátky, mizející kdesi pod kapucí, ale kapucín se nechtěl vzdát bez boje: „A to jako proč?“

Šum hlasů v tramvaji utichl a cestující upřeli zraky na medvěda, jak si se záludnou kapucínovou otázkou poradí. Pokud se někteří domnívali, že mu začne zpaměti citovat předpisy o místech pro invalidy, tak se hluboce mýlili. Medvědova odpověď byla daleko prostší, stručnější a jasnější: „Protože tě odsud vyrazím.“

Kapucín byl zmaten, něco takového rozhodně nečekal. Chvilku to vypadalo, že se začne ohánět nějakými řečmi o násilí na mladistvých, ale při pohledu do střapaté fousaté medvědí tváře to vzdal. Povstal ze sedačky a odklátil se o kousek dál, přičemž si dal náramně záležet, aby svými pohyby ujistil okolí, že na něm byl právě spáchán krutý a nespravedlivý zločin.

Těhulka tiše poděkovala medvědímu řidiči a s úlevou usedla. Obě ženy na sebe spiklenecky mrkly a zlatovlasá Věruška celou záležitost uzavřela s dětskou prostotou: „Mamí, ten pan řidič je určitě taky tatínek a já bych mu moc přála, aby jeho paní řidičová měla v bříšku taky miminko. Moc, moc, moc.

Tramvaj se tiše rozjela, venku se zablesklo a zaburácel hrom.

Autor: Jan Pražák | úterý 16.5.2017 14:03 | karma článku: 30.63 | přečteno: 1003x

Další články blogera

Jan Pražák

Vašek aneb smutný konec jednoho domácího porodu

„Podruhý už mě do porodnice nikdo nedostane,“ svěřila se Stáňa své kamarádce Martě po potvrzení dalšího těhotenství. „Doma budu mít klid a vyhnu se těm problémům, který jsem měla po narození Lukáška.“

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 31.10 | Přečteno: 1523 | Diskuse

Jan Pražák

Prvoplánová reklama kočičí

Chápu, že prvoplánová reklama na titulní stránku blogu sice nepatří, ale tohleto prostě musíte mít. Je to takový multifunkční zázrak, který vám bude pomáhat v běžném životě a navíc upevní vaše zdraví.

17.10.2017 v 20:01 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 478 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem na veřejném záchodku veksloval s migrantem

Dveře se za mnou s bouchnutím zavřely. Ta rána zapůsobila jako signál pro drobnou stařičkou osobu v barevné zástěře. Zvedla se od štrikování, přijala ode mě peníz a s východním přízvukem mi odpověděla na pozdrav.

15.10.2017 v 15:13 | Karma článku: 28.56 | Přečteno: 1489 | Diskuse

Jan Pražák

Nevyhánějme své kočky z kuchyňských linek a jídelních stolů

„Ta kočka na ten stůl smí?“ Zeptal se tehdy s vysoko zdviženým obočím náš nový soused. Byl to takový usedlý starší pán, tak jsem to nějak zahrál do autu a našeho někdejšího kocoura Damiána z jídelního stolu sundal.

12.10.2017 v 21:19 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 1366 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Čeští vlastenci jsou ubožáci

Lidi, neblázněte, nehažte po mně šutry! Nemůžu za to, že se u nás stal pojem vlastenectví synonymem pro tu největší ubohost. To opravdu není moje vina. Nebo snad taky čtete „Vlastenecké noviny"? Tak to jo, tak to si hoďte!

19.10.2017 v 16:53 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 455 | Diskuse

Daniel Paulus

Yamas - zapomenutý pilíř jógy

Jak aktuální může být v dnešní době kodex základních lidských hodnot či chování, který má tisíciletou historii?

19.10.2017 v 16:51 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 84 | Diskuse

Vladimír Havránek

Ti , kteří nejvíce škodí pověsti Prahy chystají další blokádu?

Po první blokádě spolku taxikářů v Praze připravila iDNES 2 testy poctivosti jednotlivých společností. V prvním testu byli cestující domácí pasažéři, ve druhém zaniční. V obou testech bylo nejhorší Fix Taxi.

19.10.2017 v 15:02 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 641 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Volební ruleta za všechny prachy!

Zpravodajský server Novinky.cz přinesl dnes pod titulkem "Jde i o peníze. Roztáčí se volební ruleta o stamiliony." zajímavý článek, který se na hlavní straně dlouho neudržel. Nejspíš nečekaně nadzvedl čtenáře.

19.10.2017 v 14:24 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 512 |

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 12. - Přístup ke žlabu

Klíčová slova čtvrtečního předvolebního blogu: sobota, viděti, smutný, oči, dozvěděli se, který, žlab.

19.10.2017 v 14:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 314 | Diskuse
VIP
Počet článků 1267 Celková karma 24.70 Průměrná čtenost 1020


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.