Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tobě by v posteli nevadilo, že jsem tlustá?

13. 05. 2017 18:26:22
Chvilku jsem váhal, ale pak ve mně uzrálo černočerné rozhodnutí. Tentokrát dotáhnu všechno do hříšného konce, a ač sám ženatý, tuhle manželku svého kamaráda opravdu svedu.

Maruška si zamyšleně zamíchala kávu a vzala do ruky cukřenku, aby si ten voňavý nápoj ještě trochu vylepšila. Zarazila se, krátce si povzdechla, cukr položila zpět na tácek a rozpovídala se o růžích.

Růže. Miluje růže. Kterápak žena by nemilovala růže? Jenomže Maruška miluje růže snad úplně nejvíc a dokáže o nich láskyplně povídat, jako by to byly oduševnělé a citlivé bytosti. Při našem dnešním posezení v cukrárně však bylo Maruščino růžové vyprávění poněkud nesourodé a v jednu chvíli si dokonce popletla nějakou stromkovou s keřovou. Považte, taková odbornice!

Uvědomila si svůj omyl, na moment zmlkla a pak na mě zčistajasna vypálila otázku: „Honzo, tobě by v posteli nevadilo, že jsem tlustá?“

Zarazil jsem se a můj mozek zařadil třetí kosmickou, teda jestli to v tomhle věku ještě umí. Maruška je můj typ, dobře to ví, a tak spolu občas hrajeme takovou nevinnou kamarádskou hru „na oťukávanou.“ Ale až takhle? Asi se stalo cosi, o čem nevím a ta dobrá duše teď čeká, že s tím něco udělám.

„Dobrá, když ty na mě s esem, tak já s trumfem,“ pomyslel jsem si a upřel na ni pohled. Zatvářil jsem se co nejsmyslněji, jak to jen postarší šedivý kocour dokáže a začal ji hladit očima. Dal jsem si opravdu záležet, jemňoučce probral vlasy a obočí. Přes tváře, ústa a krk můj pohled pokračoval dál. Polaskal její oblá ňadra, ukrytá v bělostné halence, na břiše pohladil pár rozkošných drobných faldíků, umně skrytých pod látkou. Poté se svezl k fantasticky tvarovaným bokům, zvýrazněným slušivou sukní. Nebudu zapírat, nevynechal ani klín, snad to manželka mému pohledu odpustí. Začal jsem si připadat jako zloděj a zatočila se mi hlava. „Tak co se stalo, Maruško?“ Pokusil jsem se o vážný tón bez zakoktání.

Pochopila odpověď mých očí na svou otázku. Usmála se a jako správná žena si symbolicky přitáhla svetřík úžeji přes hrudník. Pak ale zvážněla: „Víš, Franta měl narozeniny a já chtěla, abychom si je spolu hezky užili. Slíbila jsem mu, že až se vrátí z práce, tak ho doma bude čekat pekáč buchet, uděláme si romantickou večerní májovou procházku a potom... No však víš. Buchty fakt miluje, vzala jsem si kvůli nim půlden dovolené a dala si na nich záležet.“

Maruščiny buchty. Mimoděk jsem polkl a možná i trochu mlasknul, ale ona se nenechala přerušit. „Když už jsem měla všechno připravené a Franta měl přijít domů, najednou volal, že ho chlapi ukecali na jedno a jestli mi prý nevadí, když se trochu zdrží. A tak jsem čekala a čekala, no, Honzo trochu to zkrátím. Těšila jsem se na ten večer a teď jsem byla otrávená, s každou hodinou naštvanější, a tak jsem si vylívala zlost na těch buchtách. Asi se v té hospodě nějak pohádali, nevím, ale dorazil před půlnocí a byl dost v ráži. Kouknul na prázdný pekáč, hodil do sebe dvě poslední buchty a pak mě sjel pohledem. Zabručel něco v tom smyslu, že jsem mu to všechno sežrala a zkazila narozeniny. A jestli si prý jako myslím, že se chce muckat s takovou tlustou ženskou, tak jsem na pořádným omylu. Nakonec prásknul dveřma ložnice, usnul jak medvěd a celou noc hlasitě prochrápal.“

Maruška zmlkla a čekala, co já na to. Chvilku jsem váhal, ale pak ve mně uzrálo černočerné rozhodnutí. Tentokrát dotáhnu všechno do hříšného konce, a ač sám ženatý, tuhle manželku svého kamaráda opravdu svedu. Dalo mi to sice dost přesvědčování, dokonce jsem jí musel slíbit, že si s Frantou nenápadně promluvím. Ale nakonec podlehla a na těch krásných velikých slaďoučkých větrnících si se mnou pochutnala s neskrývanou rozkoší.

***

Frantu dost znám, je to bezvadnej chlap a Marušku má rád, nedal by na ni dopustit. Jenomže má pár slabších míst, ostatně kdo z nás je nemá. U něj je to sport a jestli se ten večer v hospodě s někým pořádně pohádal, tak to pak doma holt nedokázal odfiltrovat. Zvlášť, pokud se těšil na ty fantastické buchty a našel jen vymetený pekáč.

A tak jsem si řekl, že mu zavolám. Vytáhnu ho na růžek, mají tam skvělé pivo z místního pivovaru. Trochu probereme život a jen tak mezi řečí se mu zmíním, že jsem v květinářství na hlavní objevil nějaký nový druh plnokvětých růží.

Vyťukal jsem jeho číslo, dost dlouho trvalo, než to přijal. „Ahoj Franto, nešel bys na růžek, dneska uvařili medovej speciál?“ Chvilku se z telefonu ozývalo nějaké šustění, pak hlasy na pozadí „děkuju“ a „prosím, ať se líbí.“ A pak mi Franta konečně odpověděl: „Honzo, moc rád, ale jestli by ti to nevadilo, tak až zejtra. Zrovna jdu domů z květinářství, to víš, ta moje a růže. A pak hned jdeme do cukrárny na náměstí. Tuhle jsem něco parádně zvoral, tak trochu žehlím. Však to znáš, tak mi drž palce.“

Autor: Jan Pražák | sobota 13.5.2017 18:26 | karma článku: 29.98 | přečteno: 1656x

Další články blogera

Jan Pražák

Vašek aneb smutný konec jednoho domácího porodu

„Podruhý už mě do porodnice nikdo nedostane,“ svěřila se Stáňa své kamarádce Martě po potvrzení dalšího těhotenství. „Doma budu mít klid a vyhnu se těm problémům, který jsem měla po narození Lukáška.“

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 31.10 | Přečteno: 1523 | Diskuse

Jan Pražák

Prvoplánová reklama kočičí

Chápu, že prvoplánová reklama na titulní stránku blogu sice nepatří, ale tohleto prostě musíte mít. Je to takový multifunkční zázrak, který vám bude pomáhat v běžném životě a navíc upevní vaše zdraví.

17.10.2017 v 20:01 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 478 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem na veřejném záchodku veksloval s migrantem

Dveře se za mnou s bouchnutím zavřely. Ta rána zapůsobila jako signál pro drobnou stařičkou osobu v barevné zástěře. Zvedla se od štrikování, přijala ode mě peníz a s východním přízvukem mi odpověděla na pozdrav.

15.10.2017 v 15:13 | Karma článku: 28.56 | Přečteno: 1489 | Diskuse

Jan Pražák

Nevyhánějme své kočky z kuchyňských linek a jídelních stolů

„Ta kočka na ten stůl smí?“ Zeptal se tehdy s vysoko zdviženým obočím náš nový soused. Byl to takový usedlý starší pán, tak jsem to nějak zahrál do autu a našeho někdejšího kocoura Damiána z jídelního stolu sundal.

12.10.2017 v 21:19 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 1366 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

"Milý Andreji": silně provokativní blog, čtení jen na vlastní nebezpečí!

Píšu Ti, chlapče, páč mi děláš starosti. Fakt. Některé lidi netlačíš v botě, ale na mozku. Vrtáš jim hlavou ve dne v noci. Mají z toho velké hlavy. A pak je potíž sehnat čepici. A zima na krku, že jo.

19.10.2017 v 21:00 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 191 | Diskuse

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 226 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 440 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 334 | Diskuse
VIP
Počet článků 1267 Celková karma 24.70 Průměrná čtenost 1020


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.