Lucie noci upije, ale dne nepřidá

Svátek svaté Lucie se blíží, a tak bychom se mohli zeptat, co vlastně tato pranostika znamená. Lidé s romantickou povahou si možná představí dívku s vlasy barvy havraní, jak útlou rukou pozvedá ke svým rtům černočerný pohár, ozdobený křivkami souhvězdí. A jak poté z tohoto poháru hluboce noci upíjí, aniž by byť jediným paprskem svých očí rozhojnila světlo dne.

Skutečnost je však bohužel daleko prozaičtější. Na svatou Lucii, tedy 13. prosince se přestává zkracovat den na straně večerní a od tohoto data začíná Slunce zapadat každý den o maličký kousek později. Tento jev tedy vyjadřuje první polovina pranostiky, Lucie opravdu noci upije, i když jen po malých kapičkách a nikoli z černočerného poháru.

Jenže jak je to vlastně možné? Vždyť svaté Lucie je 13. prosince a zimní slunovrat, tedy okamžik, kdy se začíná prodlužovat den, nastane až 21. prosince. Není to tedy celé jen výmysl našich prababiček a pradědečků?

Kupodivu není, proto má naše pranostika i tu druhou část. Z ranní strany se na svatou Lucii den prodlužovat nezačíná. Mezi13. a 21. prosincem nastává takové zvláštní období, v němž sice Slunce zapadá každý den o pár vteřin později, ale den jako takový se stále zkracuje. Lucie tedy opravdu dne nepřidá, nemůže, i kdyby se snažila sebevíc.

Dobrá, ale proč tomu tak je? Není to nějaký nesmysl, se kterým kdysi přišli pradávní hvězdáři?

Také není, je to holá skutečnost, která už bohužel postrádá jakoukoli romantiku. Nebudu se zde zabývat složitým astronomickým zdůvodněním tohoto jevu, to bych ostatně ani neuměl. Spokojím se s faktem, že je to způsobeno nikoli kruhovou, ale eliptickou drahou, po níž obíhá Země kolem Slunce. Tato skutečnost je však daleko zajímavější, protože nemá na svědomí pouze popsaný jev, a tedy Luciin prazvláštní nápoj. Člověk by řekl, že Slunce dosahuje každý den ve 12 hodin (v době letního času ve 13 hodin) svého nejvyššího bodu na obloze. Eliptická dráha Země kolem Slunce však způsobuje odchylky, které jsou popsány takzvanou časovou rovnicí. Jedná se o zajímavou křivku, na jejíž vodorovné ose je znázorněn průběh roku po jednotlivých měsících a na svislé ose je uveden počet minut, o kolik je Slunce na svém nejvyšším bodě před (červená čísla) a po (zelená čísla) 12. hodinou. Respektive v letním čase 13. hodinou.

Připijme tedy Lucii na zdraví a společně s ní se těšme na příchod dnů, v nichž bude ubývat tmy a přibývat světla. Nejprve navečer a poté časem i z rána.