Když řeknu, že žena je jemnou bytostí, tak se mnou zřejmě někteří z vás nebudete souhlasit. Budete mít pravdu v tom, že dnes si ženy vytvářejí skořápku možná o něco častěji, než tomu bývalo dřív. Skořápku, která jim navenek dodává obrazu tvrdosti, rozhodnosti a dalších vlastností, které po nich život žádá. Tu jemnost, až na výjimky, můžeme nalézt uvnitř, skrytou pod onou skořápkou.
Chceme-li, aby se naše partnerka cítila šťastná, měli bychom se zaměřit právě na tuto jemnost, bez ohledu na to, jaká skořápka ji překrývá. Pro ženskou bytost je jednou z nesmírně důležitých potřeb hlazení. Psychické hlazení, které ji můžeme přinášet svým celkovým přístupem, úsměvem, tónem hlasu, větičkou „mám tě rád,“ tolerancí. Takové hlazení po duši jí bude dodávat spokojenost a štěstí. Fyzicky hladit ji můžeme častým letmým dotykem v každodenním životě a spoustou nesobeckých projevů něžností při milování. Důslednými intimními něžnostmi ji přineseme milostné naplnění daleko spíš, než pouhou mužnou tvrdostí. Bez ohledu na to, nakolik se naše partnerka cítí být emancipovanou, věřme, že obě formy našeho hlazení ocení a v mnohém nám je vrátí.
Ostatně leckteré ženy spatřují rozdíl mezi muži a chlapy právě ve schopnosti a umění pohladit. Potěšit duši a tělo v okamžicích, kdy je to nejvíce zapotřebí, ale též v běžném každodenním spolubytí.
