 |
 |
Původní domovinou Britských krátkosrstých koček je Velká Británie, jak ostatně napovídá i jejích jméno. Lidé je kolem roku 1900 uměle vyšlechtili křížením koček Perských a obyčejných domácích Micinek, které vynikaly mohutnou stavbou těla. Tato skutečně krásná kočka původně existovala pouze v modré variantě, ke které později přibyly další variace, například modrokrémová, krémová, černá, bílá, mramorovaná, želvovinová, dvoubarevná a kouřová. Pro svou milou, přítulnou, hravou a snášenlivou povahu jsou Britské krátkosrsté kočky velmi oblíbené. Moudré knihy doporučují tyto kočky především těm lidem, kteří si přejí mít poklidného člena rodiny a dobrého kamaráda pro své děti.
Britská krátkosrstá kočka dosahuje středního až velkého vzrůstu. Zahřívá ji hustý kožíšek s bohatou podsadou. Má velkou kulatou hlava s masivní lebkou, krátký a široký rovný čumáček. Ouška jsou malá, mírně zakulacená a široce posazená. Na svět se dívá velkýma kulatýma očima žluté až měděné barvy, u některých variant dokonce modré či zelené.
 |
 |
Bára byla zřejmě potomkyní jednoho z nejstarších rodů Britských krátkosrstých a kromě nádherného modrého kožíšku jí v žilách bezpochyby kolovala i modrá krev. Nesnášenlivý Damián, který byl ochoten ve svém teritoriu tolerovat pouze Lindu, a to ještě s přimhouřením obou svých kočičích očí, se ji pokaždé snažil zastrašit svou kocouří šikanou. U Báry však nikterak nepochodil, ta ho vždy s noblesou pozorovala z nějakého vyvýšeného místa a jeho ataky se mu snažila rozmňoukat záplavou klidných kočičích slov. Bára byla celkově nadměrně upovídaná, ke všemu měla pohotový komentář. „Obdivuj mě,“ „bav mě,“ „nakrm mě,“ „počkej, půjdu s tebou,“ „ukaž, děláš to špatně,“ „nechoď pryč,“ to je jen malá ukázka z jejích nejoblíbenějších kočičích slovních obratů. Škoda, že k mé někdejší rodince přišla na návštěvu jen párkrát. Jinak by se totiž určitě spřátelila s družnou a zvědavou Lindou, a Damiána by se jí možná podařilo přemňoukat aspoň k opatrnému kočičímu kamarádství.
Zdroj: Wikipedia
