Náš sportovní duch je individuální, pro ty z nás, kterým se dostalo v životě štěstí v podobě soužití s lidmi, se lov stal z obživy sportováním. Nesoupeříme však mezi sebou navzájem v počtu a velikosti svých úlovků, protože už samotné lovení nám přináší pocit očekávání, vzrušení a v případě úspěchu i uspokojení. A pokud se chceme svým úlovkem, tedy sportovním vítězstvím pochlubit a podělit se o něj s někým blízkým, pak jej přinášíme ukázat svým lidem. Chceme, aby nás lidé chválili, odměňovali, například miskou chutného mléka, za což jsme ochotny se s nimi rozdělit o své trofeje a dávat jim okusit chutě a vůně čerstvě ulovených myší a ostatních našich úlovků. Mrzí nás, že se nám v tomto ohledu nedostává lidského ocenění a připisujeme to faktu, že lidská chuť je proti té naší nedokonalá a nedokáže rozpoznat, co je opravdu dobré.
V jednom ohledu to však máme s lidmi podobně zařízené. Některé z nás mají sportovního ducha od narození, už coby malá koťátka spolu zápolí v divokých hrátkách a trénují tak své dovednosti na skutečné lovení později v dospělosti. Jiné jsou nesportovní a lenivé, takzvané kočky polštářkové, které sice za celý svůj život nic neuloví, ale na druhou stranu vynikají v jiných odvětvích kočičího konání. Jsou například skvělými felinoterapeutkami nebo umělkyněmi. Měla-li bych být konkrétní, tak do první skupiny patřil jednoznačně Damián, který byl skvělým lovcem a navíc přeborníkem ve skoku vysokém, a snad i tak trochu já. Na druhé straně stojí Linda, kterou sice nějaký ten zdravý pohyb, sport a lov vůbec nezajímá, ale zato dovede být skvělou sochařkou. Její sochařské autoportréty jsou naprosto úchvatné, zejména, pokud sama sebe zobrazuje vleže. A pak jsou mezi námi ještě výjimky. Možná, že si vzpomenete na mé někdejší vyprávění o dlouhosrsté Dorotce, jejíž oblíbenou sportovní disciplínou byl myšball. Snad tu hru tehdy Honza trochu nešťastně pojmenoval, protože se nehrála myší, ale staniolovou kuličkou. Honza ji Dorotce házel, ona ji pokaždé ve vzduchu odpinkla pod stůl, za gauč a podobně. Vlastně nevím, jestli se Dorotka tehdy chtěla pocvičit v odpalování letících předmětů nebo jestli ji přišlo, že je Honza neobratný a chtěla ho trénovat v lezení pod všechno možné.
Nyní mě však prosím omluvte, pro dnešek musím skončit se svým škrábáním. Nakonec jsme se s Damiánem nechali strhnout tím lidským hokejovým nadšením a za chvíli začíná utkání. Tak pojďte fandit s námi!
