Když vás váš manžel kdysi dávno představoval svým rodičům a vy jste se poprvé setkala se svou současnou tchýní, byla jste přímo fascinovaná jejím kuchařským uměním. Pokrmy, byť třeba z obyčejné klasické české kuchyně, získávaly pod jejíma rukama chuť nebeské many a byly by hodné servírování na královskou tabuli. Měla jste vcelku štěstí, neb v té drobné ženě jste objevila osůbku příjemnou, milou, kamarádskou a tolerantní, ovšem až na jednu jedinou výjimku. Tou bylo vaření, jakmile jí někdo předložil jídlo, které nebylo nej, nej, nej, neznala slitování. Několikrát jste se o tom sama přesvědčila při společných návštěvách restaurace a věděla jste, že i pro drobný nedostatek je schopná ztropit rozruch v kuchyni.
Zítra oslaví vaše tchýňka kulaté narozeniny a vás s manželem při této příležitosti napadlo uspořádat takový menší slavnostní nedělní oběd. Jen pro pár lidí, přijdou jeho rodiče a sestra se svou rodinou. Nu, co dobrého uvařit, čím se přede všemi a zejména před tchýní blýsknout? Už to máte, přece svíčkovou, tu ona přímo zbožňuje a vás moc těší, že ta vaše se bezmála vyrovná té její. Ona vždy tvrdila, že má-li být svíčková součástí slavnostní tabule, je ji třeba připravit den předem, aby se stačila rozležet a získat tak ten pravý jemný chuťový odstín. Nuže dobrá, řekla jste si a sobotního odpoledne jste se pustila do její přípravy s tím, že knedlíky uděláte samozřejmě až zítra, aby byly čerstvé. Vše šlo jak na drátkách a když jste svůj skvělý výtvor ukládala do spíže, protože v lednici by se přece správně nerozležel, už jste se těšila, jak vám jej všichni zítra pochválí, olizujíce se až za ušima.
V neděli ráno vás však čekalo nemilé překvapení, ba přímo šok. Asi třetina z draze zakoupeného a s láskou připraveného kilogramu pravé svíčkové byla pryč, velká část omáčky byla rozpatlaná v bezprostředním okolí hrnce. Kdo vám to jen mohl udělat, takhle znevážit dílo, s nímž jste si dala tolik práce a na něž jste byla tak pyšná? Že by se váš drahý v noci ve spíži oddával bílému sexu? Ale to přece není po tom krásném včerejším romantickém usínání možné. Dospívající syn Petr. Ale to též není pravděpodobné, je v pubertě, občas experimentuje s kdečím a jeho současným hitem je zrovna vegetariánství. A dcera Maruška? Tak ta už vůbec ne, od té doby, co chodí se svým novým objevem s fitka, si hlídá každičký gram své váhy. Ve skutečnosti značný díl vaší nádherné svíčkové spořádal Žroutek. Usměvavý, holohlavý pomenší skřítek s kulatým bříškem, který vás už včera při vaření tajně pozoroval a nemohl se dočkat, až si na vašem výtvoru v noci pochutná.
Tenhle tvoreček vám však paradoxně přinesl toho dne štěstí. Nastalou situaci jste pohotově vyřešila s pomocí své dcery, rychle jste rozmrazily a usmažily několik řízků, které vám zbyly v mrazáku od minulé neděle, ohřály zbylou část svíčkové, uvařily knedlíky a brambory, takže si v poledne mohl každý vybrat, na které z těchto dvou lahůdek si pochutná. Tchýně prohlásila, že vaše svíčková není zase až tak špatná, což byl, mimochodem její nejvyšší možný stupeň pochvaly jídla, které sama neuvařila, a dokonce i Petr došel nad řízkem nenápadně k názoru, že vegetariánství asi nebude to pravé ořechové.
Žroutek je patronem domácí rodinné pohody, pokud je spokojený, jeho spokojenost se přenáší i na vás a na vaše nejbližší. Je jedno, jestli se ve vaší domácnosti více věnuje vaření žena či muž, důležité je, aby jídlo bylo dobré a chutnalo ostatním. Pak bude totiž chutnat i Žroutkovi a vy dozajista rádi oželíte trochu těch potravin, které kvůli němu musíte nakoupit navíc. Žroutek je zároveň posledním z nejběžnějších a v našich domovech nejrozšířenějších skřítků a jím také mé vyprávění o těchto tvorečcích prozatím končí. Starejme se tedy o ně a o jejich pohodu, berme je jako členy svých rodin a vězme, že oni, i když nám občas poněkud znepříjemňují život, nám naši péči rádi vrátí. Možná se občas někomu z nás podaří obměkčit i kamenné srdce Záškodníkovo.
