Čtvrtek 24. září 2020, svátek má Jaromír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. září 2020 Jaromír

Domácí skřítkové 1 - Elektrouch

26. 06. 2011 16:41:55
O domácích skřítcích již bylo napsáno mnoho pojednání, neb tito tvorové s námi obývají naše obydlí a ať chceme nebo nechceme, jsou nedílnou součástí našich každodenních životů. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl napsat také několik kapitol na toto téma a podělit se s vámi o své poznatky a zkušenosti s nimi. Nemám na mysli pochybné bytosti z rodu poltergeistů, jejichž existence nebyla nikdy stoprocentně prokázána a kteří prý disponují paranormálními schopnostmi. Naopak, budu se věnovat docela obyčejným tvorečkům, s jejich činností se občas setkáváme všichni, a nebýt jejich poťouchlosti, mohli bychom je téměř nazývat domácími mazlíčky.

Pro začátek se podívejme na Elektroucha. Stává se vám občas, že přijdete domů z práce jako první z rodiny a zjistíte, že se třeba v obývacím pokoji svítí jako o závod a lustr si tiše, zcela zbytečně pomaloučku spotřebovává korunku po korunce? Nebo se probudíte uprostřed noci, abyste si odskočili, a cestou vás zarazí podivný slabý svit, vycházející z kuchyně z pootevřené lednice, která chladí ostošest a nic jí to není platné? Také vás v takovém případně polije vztek ze zbytečného utrácení a automaticky vás napadají myšlenky o nezodpovědnosti vaší ratolesti, vašeho partnera či dokonce své vlastní? Věřte, že tomu tak není a že jste se právě stali svědkem nevinné zábavy vašeho milého skřítka Elektroucha. Možná vás překvapuje, že toto počínání nazývám nevinnou zábavou. Věřte, že tomu tak je, takto se totiž Elektrouch chová, když je v dobrém rozmaru a chce se trochu pobavit. Jeho totiž nudí, když jsou všechny elektrické spotřebiče v domácnosti vypnuté, a tak si s oblibou krátívá dlouhou chvíli jejich, pro nás nepochopitelným a zdánlivě bezúčelným zapínáním.

Je potřeba dát si velký pozor, abychom Elektroucha nerozhněvali. Je totiž, ostatně jako většina domácích skřítků této kategorie, nesmírně ješitný a bytostně nesnáší, když ho za jeho konání kritizujeme. Proto k němu musíme být shovívaví, svítící lustry s úsměvem zhasínat, pootevřené lednice dovírat a maximálně si přitom můžeme dovolit Elektroucha polohlasně pozdravit krátkou, humorně míněnou vstřícnou poznámkou. Kdybychom mu totiž otevřeně vynadali, naštve se a my se pak nestačíme divit jeho konání, při kterém například mikrovlnná trouba místo ohřevu jiskří, televize se sama vypíná v rozhodujících okamžicích sportovních přenosů nebo detektivních příběhů a drahé domácí spotřebiče se porouchávají jeden za druhým. To si pak musíme Elektroucha nějakým způsobem udobřit. On není v zásadě zlý, jej jenom ješitný a poťouchlý, a tak je potřeba mu dát najevo, že mu chceme udělat radost. Stačí, když třeba zakoupíme úspornou žárovku nejnižšího výkonu, jejíž provoz téměř nic nestojí a nainstalujeme ji někam do předsíně, kde nikomu nevadí, když ji budeme nechávat stále rozsvícenou. Elektrouch vycítí, že jsme si ji opatřili kvůli němu, odpustí nám a jen tak pro radost si s ní bude po nocích poblikávat.

Vůbec nejnebezpečnější je mezinárodní sekta rasistických Elektrouchů a my si musíme být vědomi toho, že pokud si svého rozhněvaného Elektroucha včas neudobříme, může se k této sektě přidat. Hlavní činností této sekty je porouchávání drahých elektrických přístrojů těsně po uplynutí jejich záruční doby a její rasistické zaměření spočívá v tom, že se specializuje zejména na výrobky asijského původu.

Chceme-li naopak udělat svému Elektrouchovi upřímnou radost, můžeme se pokusit jej spatřit. Elektrouch miluje bouřky a obvykle se při nich vyhřívá v silném elektrickém poli na střeše na hromosvodu. Pokud se budou blesky křižovat přímo nad naším domem a elektrické pole bude opravdu silné, můžeme na hromosvodu zpozorovat nejasný světélkující obrys tenoučké postavy s dlouhými tyčkovitými končetinami. Ani za ním nemusíme lézt na střechu, Elektrouchovi ke spokojenosti bohatě postačí, když se na něj podíváme ze zahrady nebo z ulice před domem.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Pražák | neděle 26.6.2011 16:41 | karma článku: 15.57 | přečteno: 1357x

Další články blogera

Jan Pražák

Pozitivní výsledky testů na covid bez skutečného otestování

Původně jsem byl rozhodnutý o tomhle tématu vůbec nepsat, ale poté, co jsem se ze tří na sobě nezávislých zdrojů dozvěděl o podivných a možná úmyslně podvodných výsledcích, měním názor.

23.9.2020 v 14:31 | Karma článku: 32.52 | Přečteno: 1252 | Diskuse

Jan Pražák

Já chci z té klece ven!

V dobře a s láskou vedených útulcích a domácích depozitech kočky v klecích nežijí. Tedy až na výjimky, jimiž jsou například kočky čerstvě příchozí v separaci před zaléčením nebo před zahojením zranění, s nimiž byly odchyceny.

21.9.2020 v 14:34 | Karma článku: 24.24 | Přečteno: 561 | Diskuse

Jan Pražák

Příběh Belly a Ofélie

Jmenuji se Ofélie a mám dvě maminky. Vlastně tři. Ta první byla celá bílá jako já, krásná, pečlivá, chundelatá a čtyřnohá. Jenomže sotva mi bylo pár měsíců, tak jsem se s ní rozloučila a odstěhovala ke dvěma maminkám dvounohým.

18.9.2020 v 14:34 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 376 | Diskuse

Jan Pražák

Vy jste mě sexuálně napadla a já na vás podám žalobu!

Maruška nasadila mírný úsměv, obrátila ruce dlaněmi nahoru a vlídným hlasem se mě zeptala: „Honzo, taky si myslíš, že já stará a tlustá ženská vypadám jako nějakej sexuální predátor?“

15.9.2020 v 14:34 | Karma článku: 25.96 | Přečteno: 931 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Pavel Hewlit

Samota a lítost ženy

Je to jako skoro každý jiný večer. I když slíbil, že se všechno změní bude jinak. Zaznělo i to klišé – začneme úplně jinak. Ale bylo to klišé.

23.9.2020 v 18:14 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 232 | Diskuse

Jan Snopek

Tři doteky veršem

Ofenzivní lyrika postfaktického věku aneb Tři doteky veršem (bez bonusu) Tvé ruce, Poznání, Jas nového světla

23.9.2020 v 15:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Michaela Štěchová

Jak mi v Káhiře zatkli přítele

Nakladatel nedávno zveřejnil zmínku o tom, jak mi v Káhiře během rešerší zatkli bývalého přítele. Jelikož už jsem tu historku od té doby několikrát opakovala, napadlo mě sem hodit starý zápis, který tu událost podrobně líčí. Nuže...

22.9.2020 v 21:05 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 707 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

O jabloni, klukovi a mobilu

A také o tom, jak se změnil svět dvou generací, tj. svět dědečků a babiček a jejich vnoučat. Příběh je fikce, ale tak nějak karikuje realitu. Možná jen domnělou.

21.9.2020 v 9:35 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 169 | Diskuse

Marek Ryšánek

Všem je nám to dáno a nevíme o tom.

když by dnešní evangelijní podobenství četl člověk, který nezná podstatu křesťanství, zdálo by se mu nepochopitelné a nelogické. Jako by převracelo na hlavu veškeré principy spravedlivé odměny.

20.9.2020 v 20:51 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 170 | Diskuse
VIP
Počet článků 1698 Celková karma 27.07 Průměrná čtenost 1171


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Najdete na iDNES.cz