Potichu (on a ona)
Jan Pražák
Ruka na ňadru
Bedřich: Zamyšleně jsem si tu fotku v mobilu prohlížel. Byl na ní jen detail mé ruky uvolněně spočívající na jejím ňadru. Nikdo z náhodných pozorovatelů by nepoznal, o koho vlastně jde, komu ty dvě části těla patří.
Jan Pražák
Jak na Marušku vlezlo jaro
„Honzo, můžu se tě zeptat na něco hodně intimního?“ Optala se mě Maruška, když jsme se v úterý odpoledne hned po prodlouženém víkendu stavili v naší oblíbené cukrárně na voňavou tureckou kávu s lahodným větrníkem.
Jan Pražák
Nebožtík
„A víte co? Přineste mi smažeňoura s hranolky a s tatarkou, prosím vás. Už strašně dlouho jsem neměl něco pořádně nezdravého.“ „Tak mně teda taky, ať netrhám partu. A tu zelňačku též dvakrát, samozřejmě.“
Jan Pražák
Ty jsi přece nikdy žádného chlapa nechtěla, mami!
Asi jsem toho svého kluka špatně vychovala, já nevím. Vdávala jsem se mladá, ještě mi nebylo ani dvacet, Milana jsme měli pár měsíců po svatbě a jeho táta nás opustil, když ještě malému nebyl ani rok.
Jan Pražák
Nebezpečná zelenina
„Dneska si pochutnej na větrníku sám, Honzo, já si dám ke kafi jenom salát.“ Pravila Maruška s napůl odhodlaným a napůl posmutnělým výrazem ve tváři, když jsme se v pondělí po práci stavili v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Ber mě se vším všudy nebo nech být
„Michale, byl bys od tý dobroty a hodil to lejstro k šéfovi? Já to včera na tu jeho novou asistentku maličko zkusil a nějak jsme se nepohodli.“ Jen jsem se ironicky pousmál, vzal Robertovo lejstro do ruky a vyšel ze dveří.
Jan Pražák
Cizí dítě nechci ani náhodou!
Vdávala jsem se dost mladá, ještě mi nebylo ani jednadvacet let. V té době nešlo o nic výjimečného, mladí si nedali pozor a už byla holka v tom. Jenomže můj důvod byl jiný, já to dítě prostě chtěla.
Jan Pražák
Poctivý rovná se hloupý?
„Honzo, už se ti někdy v životě stalo, že ses zastyděl za to, že jsi byl poctivej?“ Položila mi Maruška záludnou otázku, jakmile před nás v pondělí odpoledne postavila servírka v cukrárně kávu se zákuskem.
Jan Pražák
Neodbytná žebračka
„Dobrý den, mladý pane, budete si přát oběd?“ Zeptala se mě servírka, a aniž by čekala na odpověď, položila přede mě jídelní lístek. Pak rychlým pohledem zhodnotila můj zevnějšek, uznale povytáhla obočí a chystala se odběhnout.
Jan Pražák
Hříšná Maruška
„Honzo, dneska si dej větrník sám. Nahlas u toho mlaskej a tvař se, jak ti náramně chutná, abych ti mohla jen tiše závidět a litovat, že nemůžu mít taky.“ Pravila Maruška, jakmile jsme se pondělního odpoledne usadili v cukrárně.
Jan Pražák
Maminky se mají poslouchat
„Radko, neměla bys všechno nechávat na Ondrovi nebo se jednoho dne sebere a uteče ti,“ říkávala mi maminka pokaždé, když se k nám do Budějovic vypravila se své vesnické chalupy. Sice se trochu usmívala, ale myslela to vážně.
Jan Pražák
Mladá paní na vozíku
„Klidně si sedněte sem ke mně, jestli vám to nevadí,“ usmála se na nás drobná štíhlá zrzka a pokynula k volným židličkám u stolu. Cukrárna byla překvapivě zaplněná a nebýt zrzčiny ochoty, neměli jsme se s Maruškou kde usadit.
Jan Pražák
Radši do cvokhausu než do kriminálu
Blanku jsem osobně viděla jen jednou. Stavila se u nás v práci za Květou a já i z toho letmého setkání vytušila, jaká to musí být divoška. Bylo mi jasné, že jí stačí jen maličko naštvat a hned vybouchne jak kilovka dynamitu.
Jan Pražák
Kulhavej ďábel
„Nechápu, proč se mnou nechce dobrovolně spát. Furt se na něco snaží vymlouvat, tvrdí, že nemůže, že na to nemá klid, je utahaná, jednou ji bolí hlava, podruhý záda, potřetí má menstruaci.“
Jan Pražák
Jak Maruška rozsedla židli
„Maruško, co se stalo? Udělal ti snad někdo něco? Jestli ano, tak mi to klidně řekni a já už si ho podám,“ optal jsem se své krásné zralé blonďaté kamarádky, jakmile jsme se sešli v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Přísná madam
„Jé, Majko, seš to ty? Léta jsme se neviděly, ty černý krátký vlasy ti fakt slušej, málem jsem tě nepoznala. Ještě děláš v tý drogerii?“ Na tuhle dávnou kámošku z učňáku jsem narazila hned den po nástupu do pekařství v Nuslích.
Jan Pražák
Hysterka
První manželství se mi nevydařilo. Mám-li být upřímný, Marcela byla pro mě příliš náročná nóbl dáma, která se se svými dvěma vysokými školami cítila jako ryba ve vodě ve vysokých společenských a vědeckých kruzích.
Jan Pražák
Nemůžete si toho debila zklidnit, člověče?!?
„Proč se tak mračíš, má krásná dámo, když víš, že úsměv na tváři ti sluší daleko víc?“ Neodpustil jsem si vůči Marušce menší provokaci hned poté, co nám v cukrárně servírka donesla tureckou kávu s větrníkem.
Jan Pražák
Vydírání
„Mílo, potřeboval bych si s tebou promluvit. Víš, provedl jsem hroznou věc a vůbec bych se ti nedivil, kdybys mi kvůli tomu rovnou postavila kufr před dveře a vyhodila mě.“
Jan Pražák
Kostlivec ve skříni
„Jakube, dohlídneš na Filipa cestou do školy a zpátky, viď?“ „Jakube, pomoz Filipovi s úkoly, já to nestíhám.“ „Jakube, měj na tom školním výletě Filipa pořád na očích, aby si náhodou něco neudělal.“
| následující |
| Počet článků 2019 | Celková karma 29.41 | Průměrná čtenost 1265 |
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
