Příjemné počteníčko

Dekuji, Pavle

Moc hezké počtení.

Diky Zdeni

Super. Jsem ráda, že svými psy autobusem nemusím. Nemusí cizí lidi. Nejsou agresivní jenom se lidem vyhýbají. Pohlazení cizí osobou by komentovali, takže člověk by se lekl. A náhubek ten určitě ano, ale i ten může být zrádný docela dost to bolí, když s ním člověk dostane prdu. Díky za blog a krásný den přeji z Valašska

Díky, Dani, rád Tě tu vidím. Dorazíš na sraz?

Moc krásně jste to popsal Honzo, díky za příjemné čtení u ranní kávy

Díky za čtení, Ivo

Honzo, dobře si všímáš

Pokud jde o čtyřnožce, tak vždy, Horste

Dnes jedna prostá žena - matka, aniž by cokoli tušila o SARS č. 2, správně logicky, selským rozumem zareagovala do kamery: když holka (žačka ve škole, kde se našlo více pozitivně otestovaných, což může být i chyba testů či laboratoře) pořád nosí na puse tuhle roušku, to pak nemá žádnou imunitu.

Milé.

Dík

Ad vocem kočka. Na tvé fotce, Honzo vidím, jak držíš v náruči tvoji kočičku. Já jsem spíš na pejsky, ale brzo ráno do deště by se mi s psíkem jít ven nechtělo. A tak nemám žádného mazláčka kromě moji milé žemušky, ale jak známo, ženušky venčit nemusíme.

Před mnoha lety mně naše dvě dcerky dohnaly ke koupi kotěte. Roztomilé zvířátko, které mně nenávidělo, protože jsem ji odnesl ke zvěrolékaři, aby ji 'neutralizoval' Ale to byla operace a bolelo to i přes narkozu. Čili kočička mně nemohla vystát, protože JÁ jsem ji tam odnesl.A proč? protože sotve byla potvůrka v pubertě, našla si kámoše a bylo doma 6 kotat. Ty jsme dva měsíte rozdávali po sousedech. mezi tím nám zdělali půl baráku. Na ulici parkovalo naše auto. Motor ještě teplý, a tak si kočička vlezla pod kapotu a usadila se na teplém motoru, o čemž jsem neměl nejmenšího tušení. Jenomže to bylo auto staršího data, a kdyzž jsem chtěl odjet, nastartuju motor a chladicí vrtule se dala do vrtulování. Kočička se lekla, vlítla do vrtule a s děsným křikem vylétla zpod auta s chomáčem chlupů. Nic vážného se nestalo, kočička přežila. Bylo to v rocěe 1986 čas Expa 86 ve Vancouveru. Přilei naši američtí příbuzní, zůstali u nás asi týden. My jsme pak odjeli na weekend. Kočička měla z imperialistických příbuzných strach a tak zalezla někam za trám a zoufala mnoukala, nemohouc vylézt. Naši příbuzní nemohli spát, ale kočičku zpozatrámu nemohli dostat.

Jo, malá černá kočička....

Kastrace je potřebná, Honzo, při normální narkóze to kočky nebolí a hlavně to zabraňuje nekontrolovanému množení a nadmíře bezprizorních koťat. Jo a to kotě v mém náručí na fotce je dneska už pětiletá Rózka.

Naši maltézačku převážím v tašce, co funguje jako přenosný pelíšek. Je na ni zvyklá a je v ní od štěněte spokojená. V autobuse, tramvaji, metru, vlaku nebo v autě si zaleze do tašky a většinu cesty prospí.

My jsme donedávna používali kočičí přepravky, ale před pár léty se objevily speciální tašky, které jsou pro ně pohodlnější a i se líp nosí. Takže teď máme jedna plus jedna.

Takové směsky z nádraží jsou ti nejvděčnější pejsani, fajn blog

Mám podobné zkušenosti. Díky