Tak kocour Mikeš už to absolvoval. Před časem se o tomhle toxicky rasistickém stereotypu živě diskutovalo hlavně na Romea.cz.

Nastesti prezil, jinak by nebyl na youtube.

Rád Tě vidím, Dane

Jen abys někoho nenavedl.

Taky mě to napadlo.

Zajímavé téma, Honzo.

Dík za čtení, Šári

Honzo, díky za tu zajímavost

Díky za čtení, Horste

Možná jste ovšem nezaznamenal že vydávání některých titulů zakázal správce pozůstalosti Dr. Seusse (společnost Dr. Seuss Enterprises). Tedy žádní aktivisté, žádný stát, dokonce ani Soros nebo Gates v tom nemají prsty

Na to má správce pozůstalosti samozřejmě právo. Můžeme se dohadovat co ho k tomu vedlo, můžeme vést polemiky, můžeme s tím dokonce i nesouhlasit, ale to je tak vše co s tím dá dělat

Právo na to samozřejmě má, jest ovšem otázkou, z nakolik svobodné vůle tak učinil.

Souhlas.

Dík.

S tím rasismem v USA je to různé Honzo. Procestoval jsem celé a mnoho let pracoval na zakázkách pro USA. Sever, západ, jih, východ. V New Yorku v Central parku jsem hledal WC. To tam nenajdeš. Tak jsem pádil dál až jsem se dostal do Haarlemu. Tam seděl černoch před barákem a s úsměvem mi poradil jít do jednoho domu, kde WC byl. Vše bylo "vpohodě", jak se u vás říká. Dole v Louisianě v jednom "pubu" (od slova PUB...hospoda) jsem si dal večeři. Tam hráli čenoši kulečník. Byli tam i běloši a slyšel jsem tam spoustu vtipů, t.zv. "Nigger jokes" neboli vtipy na černochy. Jak "bílí" tak černoši se řehtali. V Georgii v Atlantě na služebce v půjčovně aut neměli "normální" auto k mání a tak mi dali luxusní Ford Victoria (tuším, že se to byla ta značka.) Omylem jsem sjel do černošské čtvrti. To byla chyba. Ale vyjel jsem odtamtud živej s trochu otlučeným autem. V San Franciskujsme se ztratili ve změti freeways (mimoúrovnové dálnice) a octl jsem se na takovém špatném místě. Nemohl jsem najít cestu ven Opodál hráli černoši v kostky. Oslovil jsem je "Gentlemen" Oni ztrnuli a slušně mně navedli z toho zmatku ven. Asi mně zachránilo to oslovení.

Když jsme žili v kanadském Calgary, kde se každoročně odehrávají kovbojská rodea (Calgary Stampede o tom bude blog), jsem šel v centru města po ulici a předemnou vidím, jak někoho vyhodili z hospody. Ten chlápek sebou plácnul mně pod nohy. Z hospody se ozvalo: "Tady hošánku žádný rasisimus nepěstujem, na to si táhni zpátky do tý vaší Alabámy!!" Čili jde o to, kde se octneš.

Díky za obšírné doplnění, Honzo, ono je to asi v principu všude stejné, i když míra je rozdílná. Kdysi dávno jsem pobýval týden v Goteborgu a tamní známí mi říkali, jak je to tam bezpečné, mohu chodit, kam chci, jenom za žádnou cenu nesmím po setmění vstoupit do jedné čtvrti. Její jméno jsem už bohužel zapomněl.

Přiznám se, že veden rasistickým stereotipem bych dnes nevstoupil večer do části Brna nazývané "Bronx" i když jsem tam vyrostl a přátelil jsem se s příušníky etnika, kvůli kterému se bojím tam dnes jít.

Jestli to není tím, že v době mládí jsme příslušníky toho etnika oslovovali " Ahoj Cigi" a oni nás "Ahoj Gadžo" a nikdo z toho nedělal problém. A byla to doba, kdy otcové kamarádů

většinou chodili do práce, neotravovaly tamní ovzduší neziskovky, které aby dostaly peníze nás přesvědčují, že musí Cikány, pardon Romy, učit i umývat si ruce.

Taky jsme měli ve třídě jednoho, nic se neřešilo a on mezi nás normálně zapadnul.

Já jsem si nedávno koupil balíček 3 knížek Raye Bradburyho: 451 stupňů Fahrenheita, Marťanská kronika, Ilustrovaný muž.

Ta první na tomto staví, ale ty motivy se objevují i v těch dalších. Jak to ten chlap mohl vědět?

To máte jako s Orwellem, ten taky uměl odhadnout budoucnost.