jakože takový je život?

Jo, i takový.

Smutný příběh, který duši nezahřeje. Ale moc hezky napsaný a bohužel velmi reálný. Možná by stačila dobrá kamarádka.

Dani, to je pravda, dobrá duše by byla k nezaplacení. Díky, krásný den.

Honzo, ten příběh není reálný. Vždycky odchází nejdřív ti nejlepší a ti, které máme rádi. Pan Poštulka je toho důkazem. Zmetci a zmetci tady straší mnohem déle a štěstím jen září. Možná, že se vnitřně žerou, ale najevo to nedají. Můj, naštěstí bývalý, švagr, budíž důkazem z uvedeného druhého břehu. Upřesnění, on žije, ale není již švagr a ani jeho křehule není švagrová. Vlastně to je jejich jediný dobrý skutek, který udělali. Jsou už bývalíííííí

Budu cynický, Marceli, tihle lidé svým odchodem (ať už kamkoli) prokáží, že v nich přece jen byla špetka čehosi dobrého.

Hezké, ale smutné. Ale i tak to v životě chodí

Přesně.

Jo, život se někdy vede...

Vede, vede a clovek vlastne nikdy predem nevi, kam se dovede

Jo Honzine, někdy se z člověka stane divný tvor. A v podstatě snadno.

Pavle, to dokáže být, než se člověk naděje. Díky za čtení.

Smutné, ale ze života.

S někým dokáže život řádně zamávat, pokud vykolejí

Stane se to raz dva a zpátky se to už vzít nedá.

chybí ještě několik vět..třetí tajemná labuť a odlétla kamsi do neznáma, z rákosí se připlazily dvě černé kočičky, objaly se, tiše slzely a..spadly do vody

Četla jsem to jedním dechem . Ničením životů jiným člověk zákonitě ničí i život svůj. Neustálé rozhlížení se kolem, kdo může za můj zpackaný život, se vlastně stává sebedestrukcí. Škoda života, který mohl být při troše snahy krásný. Moc pěkně jsi to, Jene, zpracoval!!!

Hezky jsi to shrnula, Zdeni, díky.