Není nad pohlazení kočičího kožíšku a odměnu v podobě slastného zapředení. Milý Jane, moc pěkný blog i fotografie!!!

Děkuju Zdeni, zapředu Ti na dálku

Kočka je prostě kočka a je svá. Když jsem si přivezl napodzim kotě Betynku, nejdřív dávala najevo lásku naplno mé ženě, třeba hlasitým předením (a potom také objetím se slintáním) ve 3.00h ráno. Já zůstal ušetřen jejich projevů. Teď teprve začíná u mě vrnět i když je to většinou ve dne.

Karma.

každá kočka miluje jen jednou, ale napořád....a když ji člověk zradí, nezapomene..a bohužel neodpustí....

To je pravda, naštěstí se mi to ještě nikdy nestalo

mezi tema vsema psama v zahrade mame nove Mourka - klasickyho vesnickyho kocicaka

snazil se osefovat zahradu, ale psu je vic a tak jen ruzne prska z keřů a ruzi a dela ze sebe tygra - proste kocici mimikry

kdyz k nemu ale Stella dojde a ocuchava si ho, chova se jako jeji stenatko

a ze prej jsou na sebe jako "kocka a pes"... - kdyby na sebe byli lidi takovi....

Marku, ta poslední věta je přesná. Měj se fajn a kočičáka pozdravuj.

prostě jsou svý a nezávislý a to si někteří lidi pletou s falší -hrdost není odtažitost natož faleš-jsou to miláčkové sladký chlupatý

Ano, tak to je

Krasavice. Jen takový malý dotaz - nechybí tam Santík? Nebo jsem popleta?

Jinak jsme tu taková pěkná kočičí rodina

Kocour Santik je ta zrzava kocka, co drzi ochrannou tlapku nad svou kocici segrou Rozkou. A na druhe fotce je nase davna Linda

My lidi totiž milujeme kočky mnohem víc než kočky nás. Já teda ale radši šelmy psovité

Mám to stejně

jasněže

Kocky jsou zkratka kocky

Jo, kočičáci...