Taky mne to moc netěší, ale dívám se na to tak trochu jako na daň z kosmopolitnosti. Ono by se to asi dalo vyřešit uzavřením se do sebe, ale míra prosperity by pak asi byla o něco menší.

Uzavření se do sebe by bylo daleko horší než tyto v podstatě drobnosti. Už jsme to tu měli a kam to vedlo netřeba zdůrazňovat.

Hezký večer.

Já jsem nenapravitelná: hned jsem si všimla dvou spellingových chybek. Ale víš co, mám po šichtě, tak ti je tam nechám.

Sorry, I have to go to correct students' essays.

V pohodě, Pavlí, pěkně odpočívej (tedy až opravíš ty písemky). Ti, kteří si toho všimli, to přežili bez úhony, jak se zdá

Všechny ty - ismy, nejen anglikanismy - stojí za p.d :-)

A navíc se často za každou větou ozývá: "OK" nebo: "Já to d á m " - v televizi, v běžné řeči. Někdy je mi z toho na nic...

no a naše kočky, slyšíce " to dáš" nebo " dávám to" se neprodleně seřadí před špajzem, protože slyší větu podobnou: " dáme kapsičku", příp. " dáš kočkám ...cokoliv?"

Zacatkem devadesatejch let pri navsteve pribuznych v Praze jsem casto slychaval, ze ty dvojjazycne napisy jsou jak za protektoratu. Ale kazda Marka jim byla dobra. Nektere restaurace mely dokonce menü v ruznych jazycich a s ruznymi cenami. V nedeli jsme obedvali ve Vserubech, dobre jidlo, sympaticka obsluha, jedno dvojjazycne menu a szejna cena.

Mne osobne drazdi v cestine sice cesky znejici, ale patvary jako ctyri roky tomu zpatky a podobne.

Za neco takoveho bych od pana ucitele Kreissingera dostal sardel for live.

Dvoj a vícejazyčné jídelní lístky jsou dneska v turistických oblastech prakticky nutností. Nejen v Praze, ostatně za hranicemi je to též běžné. Akorát ceny jsou na rozdíl od tehdy už stejné i u nás. Když jsme byli na bavorské straně Šumavy, občas (ne všude) jsme se setkali s českým jídelňákem.

Čtyři roky tomu zpátky je rusizmus, podobně jako používání sloves zmínit a diskutovat ve čtvrtém pádě je anglikanizmus, který tahá za uši mě a přitom prorostl do médií. Tedy kromě diskuse v matyce, coby poslední fáze řešení příkladů, tam je ten čtvrtý pád , tuším, správně.

Díky za čtení, Vladimíre, přeji hezký den.

Dík za optimistický příspěvek, který se příjemně četl. Také si myslím, že zejména veřejnoprávní média by měla dbát na správné používání jazyka - je to - mimo jiné i znak naší národní identity. Začíná se nám tu rozmáhat takový nešvar: jazyk tlupy, jakožto příznak fachidiotismu. V rozhlase dříve v tomto směru vedli bývali sportovní redaktoři. Dnes vedou bezkonkurenčně dopravní informace. Když slyším "Dálnice D1 jede" nebo "sjíždějte Exit 21" - úpím!

V obchodních jednáních mám jasno: sám jsem se totiž v poměrně vysokém věku musel naučit jazyku zákazníka - on je přeci ten, kdo mi dá (možná) peníze! A tak všechny offers, Angeboty, ale aj ponuky odmítám - s tím, že své peníze utratím jinde...

Díky za trefný komentář.

před listopadem jsem uměl jen OK a doteď jsem ještě přidal KO. dál moje znalosti angličtiny nesahají ne že bych na to byl hrdej

Jaromíre, nic si z toho nedělej, já pro změnu ve škole málem propadal z ruštiny.

To mně překvapilo, při návštěvě Prahy. Dokonce malá neteř, řekla, že si myslela, Praha je v Česku. Byla také vykulená, že mnoha lidem a dokonce prodejcům, nerozumí. Mně dost vadí nespisovná čeština v naších filmech a hlavně seriálech. Já také ťápu valašsky, ale nelezu do televize. A úplně nesnáší anglické výrazy a názvy, neumím to vyslovit a dcery si ze mne utahují. Ale sranda, když třeba někdo volal na štěně a já promluvila. Tak se ozvalo jejda vy jste někde až z Moravy, že?

Dani, on je dost velký rozdíl mezi nespisovnou, případně až vulgární mluvou a mezi nářečími (třeba pražština Tvé valašské atd.), které češtinu jako celek významně obohacují. Ty anglické výrazy, respektive od nich odvozeniny (anglikanizmy) jsou holt trendem doby. Kdysi to byly germanizmy, později rusizmy a teď tohle. Není to pro nás milovníky češtiny příjemné, ale nic s tím nenaděláme. Z tím utahováním si mám též zkušenost, když jsem byl poprvé v Ostravě, nějaké slovo jsem neznal a hned si ze mě dělali legraci - nojo, Čížek. Pokud se to ovšem nemyslí ve zlém, tak pak je to v pohodě

Krásný den

Nevybavuju si z jednání, že by noví podnikatelé a manažeři po revoluci hovořili cizojazyčně, ale všichni pili bourbon Ano, u některých po nemírné konzumaci jim to nějak přeskočilo do cizí řeči

Ne, že bych měl bourbon nějak v oblibě, v tomhle jsem klasik a mám radši skotskou nebo irskou. Ale fakt je, že dokáže v člověku probudit (nejen) jazykové znalosti, o kterých neměl nejmenší tušení

Kdysi v Norimberku v plášti prodavače jsem letěl v našem oddělení kolem regálu s potřebami pro svářečky. Když jsem byl na úrovni zad dvou mužů, zaslechl jsem češtinu: ten svářecí drát je drahej jako kráva. Za jejich zády jsem jen přibrzdil a: Omotej si ho kolem nohy pod nohavici a máš ho zadarmo. Letěl jsem dál. Bylo to těsně po NĚŽREVOLUCI.

Teda Horste, to bych do Tebe neřekl Ale jestli šlo o drát na sváření obloukem, tak ten se asi okolo nohy dost těžko omotává

Víte, že se nám míchají zahraniční módní výrazy do češtiny, zvlášť u mladých, to mě nepřekvapuje a snad ani nevadí. Aspoň ne moc. Co mi vadí, je komolení češtiny rodilými Čechy a notabene ještě když jde o novináře, moderátory, zkrátka profíky. Stačí jen, všímat si skloňování číslovek. To je děs běs. A pak také kromě toho a mimo to. Kdybych bazírovala na dokonavosti a nedokonavosti, to už bych toho asi fakt chtěla moc. A přechodníky jsou dnes raději archaismus, protože ty neumí nikdo - a přesto ozvláštňovaly češtinu u těch nejlepších spisovatelů. Typicky třeba Vančura. Jeho Rozmarné léto zlidovělo a milují všichni, staří mladí, ho pro tu krásnou kudrnatou češtinu všichni. Pak si ale pustím v televizi večerní zprávy - a každou chvíli vykřikuji opravy češtiny. Já to prostě nevydržím. Dík za téma a zdravím pane Pražáku.

Nemá cenu se rozčilovat, paní Dano, lepší už to asi nebude. Přechodníky miluji, ale moc často je nepoužívám, spíš jako takové vzácné koření.

Hezký den.