Nízká nezaměstnanost je jednoznačný plus.

Nikoliv. Pokud snižujete nezaměstnanost tím, že zvýšíte počet státních (a obecních) zaměstnanců bezdůvodně jen proto, aby byla nižší nezaměstnanost, tak je něco špatně. A čekat, že to všechno soukromý sektor dokáže zaplatit formou vysokých daní, je naprostá iluze. Stane se nekonkurenceschopným a přibudou další nezaměstnaní.

Co to je "poctivý peníz za poctivou práci"?

Je to vždycky takový peníz, za jaký jsme ještě ochotni my nebo kdokoliv jiný danou práci udělat. A že se nám zdá nízký? To je pouze náš subjektivní pocit a nic víc. A že nám nic jiného nezbývá? To je jen zaklínadlo těch, co nechtějí vzít svůj osud do vlastních rukou. Na výběr je téměř vždy. Jednodušší ale je stěžovat si na poměry.

Je ale pravda, že můj pohled není pohledem běžného občana, ale občana svobodomyslného, který by uvítal, aby se stát přestal jakkoliv míchat do tržních vztahů a třeba jako první zrušil Zákoník práce.

Já začínám přemýšlet na čem jedete. To musí být dobrý matroš

Takže, paní má problém sehnat práci, tudíž musí pod knutou zaměstnavatele pracovat 18 hodin denně, i o víkendech. Je vysoká nezaměstnanost, tudíž je strašně těžké sehnat lidi a zaměstnavatelé se snaží, aby lidi nevyhazovali. Nezdá se Vám, pane Pražáku, že zde používáte kapku protimluv? Když paní s tím sekne, najde si stejnou práci jinde, kde nebude přetěžovaná. Z mého nezaujatého pohledu.

Co se nezaměstnanosti obecně týče, pokud má někdo kvalifikaci, práci si sežene celkem bez problémů. Ale musí svůj obor umět. Nebudeme si nic nalhávat, hodně lidí umí špatně Excel, Word, 500 slov anglicky a myslí si, že jsou v pohodě. Třeba takový skladník nemusí číst Vergilia v originále, ale pokud se naučí základy angličtiny nebo němčiny a ERP programů, bude nad tím 95% zbytkem čnít jako Eifelovka.

Průšvih mohou být soft skilly. Tady si člověk musí dát zatracený pozor, aby se řádně připravil, pokud je má špatné.

Další věc, dojíždění. Ale to už je asi na samostatné povídání.

Co se Vašeho závěru týče, každý si sežene práci takovou, na kterou má schopnosti (a může to ovlivnit i faktor štěstí). Pokud si myslí, že je pod jeho úroveň, měl by se zamyslet nad sebou, ne nad státem.

"Je vysoká nezaměstnanost, tudíž je strašně těžké sehnat lidi a zaměstnavatelé se snaží, aby lidi nevyhazovali" to je samozřejmě protimluv, ale tihle jsem v článku nikde nenapsal.

Word, Excel, jazyky, a další, to samozřejmě každému na trhu práce pomáhá a zvyšuje šanci, že sežene lépe placenou práci, respektive takovou, jakou by chtěl. Ale pak je tu spousta lidí, kteří se to nenaučí, protože na to prostě nemají, ať už vinou lenosti nebo IQ, ale přesto pracovat chtějí. Nepíšu to jako něčí kritiku nebo obhajobu, jen konstatuji.

Nema v tomhle pripade ta modelova pani Vera naopak idealni prilezitost k tomu, aby si vyjednala lepsi podminky?

Anebo jít jinam, tu příležitost samozřejmě má. Nesnažím se ji kritizovat ani obhajovat, pouze ji uvádím jako příklad z určité a asi ne zrovna malé skupiny lidí.

Zase na druhou stranu, když práci pro tři zvládnou dvě, tak je někde problém.

A jako zaměstnavatel bych byl na pozoru.

To je další téma, které by si zasloužilo samostatný článek. Někde jsou lidé přetěžování, protože firma šetří pracovními místy, jinde proto, že se vinou nesprávného managementu dělá spousta zbytečné práce navíc. Nemyslím, že by u nás bylo hodně míst, kde lidé nemají co na práci. Spíš se setkávám se situací, že člověk, aby to stihl, tak má spoustu přesčasů, které mu firma jen nerada proplácí nebo nechá vybírat.

Zažila jsem před rokem situaci, kdy jsem denně měla 3-7 pohovorů denně. Ve spoustě případů hrál roli můj nenízký věk. Řekne se po čtyřicítce no problem, ale čtyřicítkou začíná magická hranice, kde se člověk nedozví, že je pro zaměstnavatele starý. Řekne se, že je překvalifikovaný. Nebo že že squadry mezi pětadvaceti až třiceti si vybrali někoho mladšího, sdělí, že jiný kandidát vyhovoval lépe požadavkům a to navzdory tomu, že má člověk (já) na pozici všechny předpoklady včetně praxe. Někdo tedy z těchto důvodů přijme místo, které je pod úrovní jeho vzdělání i praxe. Aby přinesl nějaké peníze a mezi tím hledá dál. Odzkoušeno na vlastní kůži...

Tobě Jeníčku

To je jednoduché. Když seš mladá, nemáš praxi. Když máš praxi, seš stará. Když by ses spokojila s obyčejnějším místem, seš překvalifikovaná.

Vždycky mě ta "nízká nezaměstnanost" trochu překvapí. Znám několik lidí, co práci nemají, nebo pracují vždycky jen chvíli a pak pauza. Většinou mimo obor, který vystudovali... Ale zase je pravda, že kdyby šlo jen o peníze, ne uspokojení z práce, něco se vždycky najde.

Mám pocit, Klári, že spousta lidí, když se rozhodují co studovat, tak neuvažují, jak snadno či nesnadno budou hledat uplatnění. Pak to vede k přetlaku absolventů některých humanitních oborů a v těch technických je jich naopak nedostatek.

No oni se nemůžou chlubit privatizaci OKD nebo cenou vody.Představte si jak se nám chlubí tím ze máme spoustu solárních elektráren které každý občan dotuje. Nebo vám s úsměvem sdělí,že vás ČNB pár let okrádá a deformuje trh.Milej pane pokud se v ČR najde něco pozitivního tak se to musí ždímat do krve.

Jak mám Vašemu pláči rozumět? Přejete si vyšší nezaměstnanost?

PS: Když nejsou uklizečky, jistě ani paní Věru nevyhodí, pokud si (s poukazem na zvyšující se objem práce) řekne o vyšší plat. Mimochodem: To je v práci o tři, čtyři hodiny přesčas? (Předpokládám, že původní rozsah práce odpovídal plné pracovní době.)

Honzo, tak jak mluvím se známými a co se člověk dozví obecně musím říct, že jsem ráda doma. Tak špatný, necitlivý vztah zaměstnavatel-zaměstnanec, ve kterém zase překvapivě hrají zásadní roli peníze, nepamatuji. Je to moc smutné.

Máš pravdu, Marie. Ne nadarmo se říká, že peníze jsou vždy až na prvním místě, a je škoda, že je to tak zařízené. Měj krásnou neděli