Hezké a karma.

Ne, nebyl jsem nevěrný a už ne vůbec s "babičkou", tedy tchýní. Ale s nevěrou jsem se v životě setkal. A tehdy teprve člověk začne uvažovat o vztahu a vztazích, o smyslu nejen života. A někteří si o těch vztazích něco přečtou, snaží se něco pochytit.

Jedno malé varování, pokud by jste se někdo dostal do situace s nevěrou, nikdy si nenechte radit od někoho, kdo to nezažil, protože neví vůbec o čem mluví a sděluje Vám pouze svéd omněnky.

A pokud něco takového dokážete ustát, bezezbytku přijmout a úplně odpustit, pak mi věřte, že budete posíleni, obohaceni, naučíte se přijímat výzvy života a hlavně odpouštět, ale bezpodmínečně odpouštět. A taky jsem se naučil přijímat druhé takové, jací skutečně jsou a ne takové, jaké je vidím já nebo jaké bych je vidět chtěl.

Já jsem získal spoustu zkušeností, vyšel jsem ze všeho posílen, stejně tak, jako náš vztah a ještě jsem získal závdavkem perfektního kamaráda, člověka, na koho je spolehnutí.

Tedy ano, nesuďte, pokud sami nevíte co soudíte. Život je daleko složitější, není černobílý a spousta názorů, tedy naučených kodexů, nemusí být správných.

Tak trochu úchylné, ne? Už v desateru se říká: Nepožádáš manželky bližního svého... ačkoliv mám k křesťanské víře výhrady, desatero má něco do sebe!

Odsoudit je snadné, snažit se pochopit mnohem složitější. V článku jsem se nesnažil ani o jedno, ani o druhé, názor ať si udělá každý sám. Někdo je s tím hotový raz dva, jiného to třeba vede k zamyšlení

Zvláštní trojlístek, já bych ale nepoděkovala, je mi líto...

Taky mám obavu, že podání nezachrání jaksi podstatu té situace...

Dojemné, saldkobolné, čtivé .... pro všechny, kterých se příběh osobně netýká.

Díky za milý, krásný a lidský příběh. Trochu rozpláče, ale hlavně zahřeje.

Pavlo, to jsou takové slzičky, které čistí srdce. Díky a přeji hezký den

Honzo, tyto věci píše sám život a ty jsi to sepsal také pěkně. Jo, jo život...

Pavle, díky za nakouknutí, přeji Ti krásný den

Život si jde vždycky svou cestou bez ohledu na to, jaké hodnoty vyznáváme. Když jsme schopni to chápat, je pak fajn. Vám za dobře sepsaný příběh

Václave, děkuju, sepsal to život, já to jen hodil na pomyslný blogový papír

To je síla, ale stává se leccos!

Je, Jitko, ale víš, jak se to říká. Do ložnic a kuchyní není vidět. Měj krásný den

Trochu to odlehcim...ale s tchyni? Zvrhlici

Marceli, i to se občas stává

Příběhy psané Životem a Duší...

Děkuji.

Já Tobě děkuji, Jani, hezký den