Dobrý den, jedno z možných vysvětlení: Čas objektivně neexistuje.

Krásně to vyjádřil pan Werich: „Čas si vymysleli lidé, aby věděli, odkdy dokdy a co za to.“

A nebo, že čas je jen jeden z rozměrů, akorát my se v něm neumíme volně pohybovat jako v těch ostatních

Vidím tyhle předtuchy jako velký dar. Co s ním člověk udělá, to zůstává na něm. Není žádné "dobře" nebo "špatně" jak v takovém případě reagovat. Podstatný je jen ten fakt, že se člověku odhalilo něco, co je mezi nebem a zemí.

Určitě je to dar. Pár lidí na světě jej mohou používat, kdykoli potřebují, my ostatní jen výjimečně. A věřím, že když ho někdo zneužije, tak o něj přijde

Řekněme, že život je jako řeka (hezky o tom píše Herman Hesse). Ta je nějak daná. Má svá klidná místa, zátočiny, slunečné laguny, peřeje, nepředvídatelné balvany příliš blízko dna naší loďky. Pro ty, kdo potřebují přesnou představu se ta řeka může klidně jmenovat Osud.

A pak je tady člověk plující po té řece. A to, jak s jejími částmi naloží, už je jeho způsob, jak s momentální přízní/nepřízní o(O)sudu naložit...

A předtuchy? Přicházejí. Názory na ně se různí. Proplouvají časem? Jsou součty či násobky společného myšlení v přítomnosti? A je podstatné odkud se vzaly? Jsou... a to nejspíš stačí s respektem k nepoznanému, přijmout.

Díky za odvahu a článek na těžké téma.

Díky za hezký komentář. Ano, jak říkáte, musíme tyto věci přijímat s respektem, a dodejme, že také s pokorou

Jak říkají "čarodějnice" v mém okolí - asi to tak mělo být. A proto se snažím být dobrým člověkem. A stejně se člověk nezavděčí všem

Ivko, diky. Vsak ono snazit se byt dobrym clovekem neznamena pokouset se zavdecit vsem a za vsech okolnosti.

Mimochodem, kdyz jsem to psal, vzpomnel jsem si na Vas pocit, o kterem jste pred nedavnem psala v jednom ze svych clanku.

Drtivá většina takových předtuch se nenaplní, jenže o tom pak ten dotyčný nikomu nevypráví.

To je sice pravda, ale je otazka, odkud ty nenaplnene predtuchy pochazeji. Jestli v takovych pripadech nejde spis o bujnou fantazii

Existuje to, říká se tomu Nevědomí - je to rezervoár všech informací, které tu kdy byly a my do něj umíme "sahnout" - čas od času... nikdy se nic neztratí.. člověk má přístup nejen do podvědomí, ale i do nevědomí.... je to těžko uvěřitelné a pochopitelné...

Prý z toho dovedou spontánně čerpat některá zvířata. Co se někde na Zemi naučí, přenesou tímhle způsobem na druhý konec světa

 A ten moment, kdy ze sebe toho blázna uděláte a pak už zbývá jen říct: "Já jsem to říkal(a)!"

Jo

Honzo, je to možné a dnes jsi mi toto téma doslova vzal z úst...to je prostě předtucha, jak vyšitá

Jitko, odpusť, nevěděl jsem to. Ale napiš o tom také, aspoň budou dva názory na stejnou věc