Československé papírové pětikoruny

Papírovou pětikorunou, neboli bůrem (dle Trávníčkova slovníku jazyka českého z roku 1952 též búrem) se u nás platilo do roku 1972. S klesající reálnou hodnotou peněz se však výroba bankovek nižších nominálních hodnot stává neefektivní, ty potom postupně zanikají a jsou nahrazovány mincemi.

Důvod, proč se pětikoruně říká bůr není zcela jasný. Podle jedné domněnky toto pojmenování pochází z německého argotu, tedy tajné mluvy podsvětí. Podle ní slovo "bor" znamenalo hotové peníze, jinak řečeno "peníze na dřevo." A bor mohlo být zkomoleninou slova das Bargeld, které je běžným výrazem pro hotovost.

V tomto článku se mezi pětikorunové bankovky vloudila i jedna tříkorunová, a to ve dvou různých emisích. Zařadil jsem ji sem proto, že pro jedinou bankovku (vlastně to byla státovka) nemá smysl psát celý článek, a za druhé také tak trochu z osobních důvodů. V útlém dětství se mi moc líbila a dodnes mám pro ni slabost.

Státovky I. emise

Platná 1919 až 1922. Autor: neznámý

Státovky II. emise

Platná 1922 až 1926. Autor: J. Benda

Protektorát Čechy a Morava

Platná 1940 až 1945. Autor: Jindra Schmidt, Bedřich Fojtášek, Antonín Machek - portrét Josefa Jungmanna

Platná 1940 až 1945. Autor: Bedřich Fojtášek, Jindra Schmidt

Korunové poukázky ČSR

Platná 1945 až 1945. Autor: Ivan Ivanovič Dubasov

Bankovky a státovky (1945-1953)

Platná 1945 až 1953 (druhá emise 1949 až 1953). Autor: Charles Meronki

Státovky a bankovky (1953-1993)

Platná 1953 až 1972. Autor: Jurij Ivanovič Sokolov (tříkoruna) Sergej Akimovič Pomanskij (pětikoruna)

Platná 1961 až 1972. Autoři stejní jako u předchozí emise

Nevydané bankovky

Návrh z roku 1938. Autor: Jindra Schmidt, Bedřich Fojtášek, portrét Josefa Jungmanna Antonín Machek

Zdroj:
http:/www.papirovaplatidla.cz