Když pejsek a kočička hledají nový domov
„Nediv se, ségro, vždyť pes provází člověka už mnoho tisíc let, lidé mají dokonce takové ustálené rčení, které praví, že pes je přítel člověka. A my kočky? U nás je to podobné, v dávných dobách nás v některých krajích lidé dokonce uctívali.“
„Máš pravdu, bráško. Pes je smečkový tvor a v lidské rodině nachází své zázemí. K tomu, aby mohl být šťastný, potřebuje znát pevná pravidla tohoto uskupení včetně svého místa na společenském žebříčku. Kočka naproti tomu jakožto tvor svobodomyslný bere člověka jako kamaráda a řídí se heslem ‚nech mě, abych si dělala, co uznám za vhodné a já ti oplatím stejnou mincí, ale přitom si buď jistý, že je mi s tebou dobře.‘“
„Nojo, Rózko, jenomže každý nemá takové štěstí jako my dva nebo jako vestík Falco od sousedů, aby mu bylo dopřáno lidské společnosti a péče. Spousta koček a psů je opuštěných, a ti z nich, kteří měli trošičku štěstí, se z ulice nebo bůhví odkud dostali do různých útulků. Tam o ně dočasně pečují hodní lidé a hlavně pro ně hledají nové trvalé domovy, lidské rodiny.“
„Santíku, pořád si říkám, proč jsi otevřel zrovna tohle téma, ale teď mi to začíná být jasné. Přiznej se, že ty chceš tentokrát pozvat čtenáře na umísťovací výstavu, kde budou nejen kočky, ale také psi.“
„Ségro, prokoukla jsi mě skrz naskrz. Myslíš, že to můžrme udělat?“
„Nejenom můžeme, bráško, my přímo musíme, když máme tu možnost, tak je to naše povinnost. Ale už nezdržuj zbytečným mňoukáním a dej sem ten plakát, ať lidé vědí, kam si budou moct přijít pro nového psího společníka nebo kočičího kamaráda.“
„Rózko, to bude obrovská akce, na tu výstavu je přihlášeno přes dvacet útulků. Tak za všechny jmenujme alespoň dva a dejme sem nějaký kočičí a psí příběh.“
„Dobře, Santí, ale my sami to nebudeme psát, na chvilku půjčíme pomyslný škrábací drápek právě těm zvířatům, ať se čtenářům představí sama.“
Kočka Hruštička z útulku Tlapky Mochov
S bráškou Melounkem jsme se letos narodili v bouřce na přízemním balkoně pražského bytu v kýblu. Zrovna začínal ten měsíc, kteří si lidé pojmenovali po kytkách. Naše maminka byla v té době toulavka. Možná i ona měla někdy předtím svou lidskou rodinu, někoho, kdo ji pravidelně hladil a pečoval o ni, jen škoda, že ji tehdy nenechal vykastrovat. To by se pak naše dušičky mohly narodit do lepších poměrů.
I s maminkou nás našli a zachránili staří dvounozí manželé, starali se o nás, co jim jejich skromné síly a finanční prostředky stačily. Nikdo z pražských útulků nás nechtěl, a tak jsme skončili v Mochově. Dnes jsou z nás krásní a velmi přítulní kamarádi, Já se jmenuji Hruštička jsem světlá moura (na fotce) a bráška Melounek je černý. Jsme rozverná koťata a hledáme akční rodiny, někoho, kdo si uvědomuje, že nejsme jen plyšové hračky, ale tvorečci velmi zvědaví a s fůrou energie.
Štěňátko Nelinka z útulku Mělník
Jsem maličká zhruba tříměsíční Nelinka, dobří lidé mě našli jako bezdomovce těsně před začátkem léta pod mělnickým novým mostem. Tehdy jsem byla v tak zuboženém stavu, že si ani nepamatuji, co se mnou bylo předtím.
Když mě přinesli do útulku, dali mi sice najíst a poskytli pelíšek, ve kterém bych mohla bydlet, ale ukázalo se, že mám velké problémy. Špatně se mi chodilo a nedokázala jsem udržet moč ani stolici. Ne, nemyslete si, že bych to dělala schválně, prostě mi to nešlo. Lidé si mysleli, že mě možná srazilo auto a jsem zraněná, a tak mě vzali k psímu panu doktorovi. Tam se však ukázalo, že nejde o zranění, ale že mám nějaký nervový problém.
Dostala jsem tedy za úkol, abych na sobě začala pracovat a já se dala do cvičení s takovým odhodláním, jakého jen je maličké štěně schopné. Zpočátku to moc nepomáhalo, tak jsem musela k panu doktorovi znovu a tentokrát to vůbec nebylo příjemné. Představte si, že mi museli sebrat skoro celý ocásek, au, au. Prý abych měla větší naději na uzdravení a taky z hygienických důvodů.
Tak mi moc držte palce, abych dokázala nad svými potížemi zvítězit a hlavně, aby mě do své lidské rodiny adoptoval někdo, kdo mě bude mít rád a bude se mnou mít trpělivost. Jsem totiž naprosto úžasné a boží stvoření.
„Rózko, to je, viď? Já jsem sice velkej a silnej kocour, ale... Rózko, nebreč nebo to nevydržím a začnu taky.“
„Santíku, já vím, nemůžu za to, tohle je na mě trochu silný mlíko. Ale brečením nic nespravíme, musíme doufat a věřit. Věřit, že se nejen na té výstavě ve Vinoři najde celá řada miliónových lidí, kteří si vezmou Hruštičku, Melounka, Nelinku a spoustu dalších domů a umožní jim nový šťastnější život ve svých rodinách.“
„Víš co, Rózko, uděláme to jinak. Dáme sem na závěr něco pro potěšení. Přišel nám obrázek Fejetona.“
„Jakého fejetona, bráško, co to mňoukáš, jsi v pořádku? Nesežral jsi nějakou špatnou myš? Fejetony se přece nefotí, ale píšou.“
„Ale ne, ty drndo. To není fejeton, ale černý kocourek, kterému lidé dali jméno Fejeton. Určitě ho znáš, dřív se jmenoval Čertík a náš asistent o něm už před časem psal. Na jaře ho našli v Jizerských horách, byl vyhublý a plný klíšťat, lidé ho od sebe odháněli. A tak ho naložili a odvezli do Mochova k paní Editě, aby se o něj postarala. Byl droboučký, všichni si mysleli si, že je to odrostlé kotě, ale pak se ukázalo, že je mu asi šest let. Byl hodně nemocný, paní Edita ho dala do pořádku a našla pro něj nový domov tady u nás poblíž. Koukni se na ten obrázek, jak je šťastný se svým novým kamarádem “
„Bráško, to je krásné, něco takového bych ze srdce přála všem opuštěným psům a kočkám.“
Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,93
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.