Člověče, nekoukejte mi do výstřihu!
Onoho podvečera seděla vedle výčepního pultu u svého stolu trojice štamgastů, kamarádů v důchodu z přilehlého sídliště. Mastili mariáš, popíjeli pivečko a odpočívali od věčného komandování svých pečlivých manželek. Úplně vzadu byla partička Ukrajinců, kteří se před chvilkou vrátili ze šichty z montážních hal. Tři mladí kluci a jedna dívka, která zjevně patřila k jednomu z nich. Pár dalších lidí posedávalo u piva nebo u kafe a čekalo, až jim to pojede.
Pak přišla ona a usedla k malému stolu pro dva hned u dveří. „Kluci, koukněte na naší krasavici, ta je má jako vozy, nikdy jsem si toho nevšimnul.“ Prohlásil tiše štamgast s největší pleší a maličko mlasknul. Jen jakoby si v puse rovnal umělé zuby, aby to nebylo nápadné. „Hm, Fanouši, nezdržuj a vol, jseš v laufu.“ Odbyl ho kamarád s pihou na bradě.
Kráska opatrně povytáhla židli od stolu a uhladila si večerní róbu, která by se hodila spíš do koncertní síně než do nádražní hospody. Usedla, ladně hodila štíhlou nožku přes štíhlou nožku, lehce si upravila výkladní skříň na hrudi a souhlasně kývla na číšníka. Ten už věděl, kráska tam sice chodila jenom tak jedou za měsíc, ale pokaždé si objednala dvojku bílého. Akorát ji nikdy neviděl takhle vyfiknutou, obvykle mívala tuctovou halenku až ke krku a džíny.
Ukrajinci na druhé straně sálu si ničeho nevšímali, dohadovali se, kolik kdo dnes udělal ve skladu jakýchsi jednotek a kolik mu to hodí korun. Páreček se držel za ruce.
Potom se otevřely dveře a do hospody vešel seladon z minulého století. Šedý oblek s nenápadným proužkem, u krku motýlek, na nohou lakýrky a růže v klopě. Přistoupil ke krásce, obřadně se uklonil s jednou rukou za zády a hlasem Oldřicha Nového oslovil její plnou výkladní skříň: „Mladá dámo, byla byste tak laskava a dovolila mi, abych si k vám přisedl?“ Kráska potlačila zacukání v koutcích a blahosklonně přikývla.
„Číšníku, přineste láhev sektu, toho nejlepšího, co máte. A k tomu dvě sklenky.“ Poručil seladón obsluhujícímu, ten jenom lehce pozdvihl obočí a odkvačil k „zadní“ lednici. Tušil, že by tam ještě měla být jedna poslední pozapomenutá láhev Brutu.
Sklenky byly nality, seladon uchopil do každé ruky jednu a povstal. „Mladá dámo, dovolte, abych si s vámi připil na vaše zdraví.“ Jednu ze sklenic se jí snažil vnutit do ruky a naprosto bezostyšně jí přitom čuměl shora na ňadra. Kráska zrudla, instinktivně uchopila maličkou kabelku do obou rukou, aby si s ní celkem neúspěšně zakryla hrudník a hlubokým rozhodným altem pravila. „S vámi? Nikdy! A nekoukejte mi du výstřihu, vy sprosťáku!“
Štamgast Fanouš omylem zavolil kule místo zelených a nezbylo mu, než utéct do betla, kterého pochopitelně prohrál. „Utíkanej se nikdá neflekuje, to nejni hráčský,“ durdil se přitom na piháče. Ukrajinci se přestali dohadovat o dnešním výdělku a začali si mezi sebou špitat cosi nesrozumitelného.
Seladon znovu usedl, jednu sklenku postavil na stůl, druhou lehce ťukl do krásčiny dvojky bílého a pak se z ní maličko labužnicky napil. Opět ponořil oči do jejího výstřihu, nedostatečně zakrytého kabelkou a spustil: „Mladá, dámo, nezlobte se na mě a odpusťte mi to, prosím. Víte, já za to nemohu, ono je to silnější než já. Vy jste tak krásná, že bych se vám chtěl dívat do výstřihu pořád, dnem i nocí. A nejenom do výstřihu, chtěl bych obdivovat vaše nádherná plná ňadra odhalená.“ Zase vstal, udělal úkrok, poklekl k jejím nohám a tentokrát se jí zahleděl do očí. Kráska mlčela a tvářila se konsternovaně, jen v očích jí hrály nepostřehnutelné šibalské plamínky.
Seladon se jejím výrazem nenechal odradit. Jak klečel, sepjal ruce pár centimetrů před tou maličkou kabelkou a pokračoval: „Mladá dámo, nedopusťte, prosím, abych tu před vámi na místě zhynul touhou a vyslyšte mě. Dovolte mi, abych si směl aspoň jednou kratičce sáhnout.“ A už, už začal směrovat jednu ruku za krásčinu kabelku.
Štamgast Fanouš byl na řadě s rozdáváním a udělal jednu z nejhrubších mariášnických chyb, zamíchal karty. Jeden z Ukrajinců zvedl ruku a, výdělek, nevýdělek, objednal na svůj účet čtyři velké vodky.
Kráska zlehka plácla seladona přes ruku a naprosto jasně mu odpověděla na jeho prosby: „Tak mých ňader, se vám zachtělo, panáčku? Jestli je opravdu chcete, můžete je mít napořád i se vším ostatním...“ Udělala dramatickou pauzu a v lokále nastalo hrobové ticho. „...Jenže to byste si mě nejdřív musel vzít.“
Seladon povstal, znovu uchopil svou sklenici, uklonil se a smrtelně vážným hlasem pronesl na celou hospodu: „Mladá dámo, dovolte, abych vás tímto požádal o ruku a slíbil vám oddanost a věrnost až do svých posledních dní.“
Kráska se na něj tajuplně usmála, poprvé vzala do ruky tu druhou sklenku sektu, přiťukla si s ním a tiše odpověděla: „Přijímám.“ Poté dodala o poznání hlasitěji: „A teď mě odvez domů, miláčku, předpokládám, že tu máš auto.“
Fanda překvapením otevřel dokořán pusu a jak se chtěl zrovna napít piva, se žblunknutím mu vypadly umělé zuby do poloprázdného půllitru. Ukrajinci se chystali vypít právě přinesené panáky vodky, dívka hodila do sebe ten svůj a se slovy „ty ne“ vypila i porci svého mládence. Navíc mu rukou zakryla oči ve chvíli, kdy se kráska zavěsila do seladonova nabídnutého rámě a pevně se mu přimkla levým ňadrem k paži.
Jakmile kráska se seladonem zahnuli za roh, chytli se normálně za ruku a rozběhli se k zaparkované škodovce tak rychle, jak jim to jen dovolovaly jejich převleky. Nastoupili do auta, dali si krátkou manželskou pusu a kráska se naplno rozesmála. Když se uklidnila natolik, že byla schopná promluvit, obrátila se na seladona. „Jirko, díky moc, to se ti fakt povedlo. Za rok to při příštím výročí sehrajeme obráceně, něco vymyslím.“
Jeden z hostů si omylem ze starého zvyku zapálil, rychle si uvědomil nezákonnost svého činu, promptně odběhl na WC, tam cigaretu zahodil a spláchnul. Několik dalších začalo zběsile hledat v mobilu, kdy jim pojede další autobus po tom, který jim zrovna teď ujel.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,18
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.