Ochrana ohrožených druhů by se měla dělat pořádně

Prý se nám zase zpozdí stavba nějaké dálnice, protože ekologové objevili na její plánované trase výskyt nějakých vzácných a ohrožených křečků.

Není zatím jasné, zda se dálnice bude muset vést někudy jinudy nebo jestli se pro křečky vybudují tunely pod vozovkou. Podobně, jako se porůznu stavějí podchody pro žáby a vytvářejí další užitečné věci, které ochrání naše vzácné živočišné druhy.

Zajímavá myšlenka, ale nedokonalá. Když už se máme o někoho starat, tak pořádně a dopřát mu nějaký ten komfort. V tunelech pro křečky bych navrhoval každý den rozházet zásobu obilných klasů, v podcodech pro žáby pro změnu vyhloubit tůňky se stále čerstvou čistou vodou. Ať se ti tvorečkové trochu pomějí, když už kvůli nám lidem musejí podnikat takovou komplikovanou cestu.

O křečky a žáby máme tedy postaráno, ale co ti ostatní? Vzácných ohrožených druhů je přece mnohem víc a nemusíme pro ně chodit daleko. Třeba takový nedávno bývalý ministr financí, to je tak jedinečný originál, že bychom o něj měli také pečovat, aby nám nevyhynul. Bylo by mu potřeba též vybudovat nějaký podchod nebo tunel. Třeba z pražského Chodovce, kde je sídlo jeho hnutí až do Olbramovic. Tam co má to své Čapí hnízdo. Nu a ten tunel bychom mu vydláždili čímsi, co je mu blízké, aby se v něm cítil dobře. Navrhuji korunové dluhopisy.

A tak dál, přes ještě bývalejšího ministra financí, současného premiéra a řadu dalších bychom se svou starostlivosti o naše unikáty mohli doputovat až na samotný hrad. Vlastně Hrad, konkrétně ten pražský. I o jeho vládce musíme přece pečovat, byla by nesmírná škoda, kdyby nám neodbornými a neekologickými zásahy vyhynul. I pro něj tedy zbudujme tunel, a když už jde o post nejvyšší, tak i tunel musí být nejdelší a nejlépe vybavený pro jeho pohodlí. Bude začínat na samotném Hradě pražském a končit až na Vysočině, tam to on má nejraději. Vyzdobme ho pro něj čínskou freskou. A vybavme spoustou broušených popelníčků, prostřídaných karafami slivovice té nejvyšší kvality tak, aby si cestou mohl každých sto metrů na chvilku odpočinout. Ve starožitném křesle, pochopitelně.

Tak, páni ekologové, myslím, že před vámi stojí spousta veledůležitých úkolů. Jste lidé činorodí, kteří rádi prosazují své cíle za každých okolností, tak se jich jistě dokážete zhostit s noblesou. A my prostí občané už se nebudeme muset bát, že bychom v budoucnu přišli nejen o křečky či žáby, ale hlavně o ohrožené jedince, kteří jsou nepostradatelnou součástí našich životů. A našeho českého ekosystému.