Kočičí sen

4. 10. 2015 15:54:00
Dvounohé těhulky to mají dobře zařízené. Ostatní jim často dávají přednost, slušní lidé jim různými způsoby pomáhají. Když dojde na samotný porod, postarají se o ně a o jejich maličké odborníci na slovo vzatí.

Včera před spaním mi probleskl hlavou obrázek těhotné kočky, kterou jsem nedávno potkal v daleké cizině. Zrovna tahle měla relativní štěstí, byla součástí jedné pizzerie v zemi, která je rodištěm tohoto pokrmu. Ne, že by byla přímo hubená a zanedbaná, nějaký ten kousek jídla dostala občas od návštěvníků a pravděpodobně též od personálu. Nicméně blahobytem rozhodně nepřekypovala a jakmile uviděla, jak někdo jí, dokázala se pořádně ozvat.

Poté jsem se propadl do spánku a zdálo se mi o naší Lindě. Tak jak byla zvyklá během svého života, sedla si mi k ruce a pustila se do škrábání jedné z kapitol svého kočičího povídání. Rád se s vámi teď o její řádky podělím

***

U nás koček je to mnohem složitější. Příroda je mocná a navzdory dnes již běžným kastracím se rodí mnoho koťat. Kočičí mámy se o ně na počátku jejich života snaží postarat a pokud samy příliš nestrádají, poskytnou jim tu správnou základní kočičí výchovu. Po pár měsících je však pošlou do světa a nechají žít jejich vlastními životy.

Pokud si takový mladý kočičí výrostek dostatečně rychle neochočí nějaký lidský personál a nepřivlastní jeho obydlí, je odkázán sám na sebe a hrozí mu nebezpečí divokého nebo polodivokého loveckého a žebravého života. Myší je málo a ne každý je od přírody zdatným lovcem, na každém rohu číhá predátor, zápas s potvorami, běhajícími po člověčích asfaltových pěšinách nelze bez úhony přežít.

Sama jsem měla obrovské štěstí, i když jsem si to zpočátku nemyslela. Byla jsem nechtěným kotětem a první období svého života jsem strávila v útulku. Bože, vlastně Superkočko, jak se mi tam nelíbilo a chtěla jsem odtamtud co nejdřív pryč. Mé přání se splnilo a já, ačkoli jsem vůbec neuměla lovit ani se pořádně prát, prožila jsem svůj život v blahobytu a bez jakýchkoli opravdových kočičích starostí.

Většinu svého života jsem prožila s černým kocourem Damilánem, dělili jsme se o příbytek našich dvounožců. I když jsme nemohli mít koťata, byli jsme svým způsobem kočičí manželé. Občas jsme se trochu poškorpili, ale rádi jsme společně lehávali na jednom dvounožci a když byl jeden z nás nemocný, druhý se o něj strachoval. A Damián přijal úkol mého ochránce, z maličké zahrádky zarputile vyháněl všechny cizí kočičí vetřelce, abych se jich nemusela bát.

Když Damián přeplul na pomyslný druhý břeh, dokázala jsem se vzkočit, jeho úlohu převzít a párkrát jsem takového nezvaného návštěvníka horem pádem vyprovodila sama. Teď však vidím, jaká to ode mě byla chyba. Nejprve jsem se měla přesvědčit, jestli ta cizí kočka nestrádá, netrpí hladem a pokud ano, klidně jsem jí mohla nabídnout trochu ze své misky, kterou jsem měla vždy plnou.

A tak vás prosím, milé kočičí dámy a kocouří pánové, ať už jste urozených plemen nebo úplně obyčejní jako já. Pokud žijete v přepychové péči svých dvounožců, zapřete občas své přirozené teritoriální pudy a nechte kousek ze svého oběda nebo večeře kočičímu hladovci, který se náhodou objeví na vaší zahrádce. Zejména, pokud se jedná o kotě nebo o nastávající maminku. Ona si poté na kratičkou chviličku odpočine na vašem výsostném území a než se vydá shánět další potravu, poděkuje vám pohledem svých očí.

Autor: Jan Pražák | neděle 4.10.2015 15:54 | karma článku: 27.61 | přečteno: 808x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 2046 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 676 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.56 | Přečteno: 883 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 797 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 322 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 31.17 Průměrná čtenost 1302


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...